Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Když tradice odtéká do odpadu

  10:31aktualizováno  10:31
V barevném kostýmu míchá kouzelník Sumihiro Tadžima karty. Jako každou noc začíná večer magie a kouzel. Vystoupením, které probíhá ve vlhké šatně plné polonahých lidí, chce majitel tokijských veřejných lázní přivést nové zákazníky do podniku, ze kterého chce podle Newsweeku udělat nejlepší místo v zemi.

Pětaosmdesátiletá Haru Kobajašiová chodí do lázní ke kouzelníkovi, aby si odpočinula a popovídala s kamarádkami. "Žiju sama a je pro mě důležité, že můžu s někým mluvit", tvrdí. Pro ní i jiné stárnoucí zákazníky začaly některé tokijské veřejné lázně působit i jako pečovatelská služba pro důchodce.

Kuseki Umura, ředitel odboru zdravotní péče pro seniory, říká: "Je pro ně hodně důležité, aby se dostali ven z domu a komunikovali s jinými lidmi. Osobně budu hodně smutný, jestli zaniknou další lázně."

Sento už Japonce nelákají jako dřív
To je ale velmi pravděpodobné. I když je čtyřicetiletý Sumihiro Tadžima z lázní Šowa Jokudžo plný víry v dobrou budoucnost podniku, snaží se raději nemyslet na staré rčení, že rodinný podnik vždycky zničí vnoučata ani na to, jak moc se od války změnil životní styl jeho spoluobčanů.

V roce 1968 bylo v Tokiu 2687 sento, dnes jich zbývá necelá polovina. Klesá také počet návštěvníků. Z průměrně 500 denně v roce 1968 na současných 150.

Tokijské lázně vzkvétaly od začátku šestnáctého století až do druhé světové války. Většina Japonců tehdy neměla vlastní koupelny a veřejné lázně - nazývané sento - pro ně byly nejen prostředkem, jak smýt denní špínu a pot, ale také místem k
setkávání a společenskému životu.

"Sento jsou důležitou součástí japonské kultury a tradice, říká Masahiko Hokosawa, majitel lázní Tacunoju. Norijuki Kurocuka, šéfredaktor reklamního časopisu tokijské asociace veřejných lázní, s ním jenom souhlasí. "Lidé pořád jedí v restauracích, přestože mají doma vlastní kuchyň," říká. "Sento ale takhle nefunguje. Veřejné lázně opravdu musejí přicházet s novými nápady, aby zůstaly přitažlivé."

Majitelé musejí stále vymýšlet něco nového
Upadající podniky se tak snaží návštěvníkům stále nabízet i něco navíc. V Ju-poppo sento mají například zákazníci k dispozici kromě čistého ručníku i přístup k počítači a internetu. Sento v tokijské čtvrti Kita pořádá dvakrát do roka koncerty barokní hudby, které si získávají značnou oblibu díky vynikající akustice koupacích prostor.

Každou třetí neděli nabízejí lázně ve čtvrti Adači návštěvníkům jose - komediální talk-show s účinkujícími v kimonech. Ve čtvrti Suginami zase mají v lázních ping-pongové stoly.

Majitelé sento se bojí i další konkurence. Stále větší oblibu totiž získávají venkovské horké prameny. Ty každoročně navštíví více než sto milionů lidí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump si před akcí proti KLDR vyžádá souhlas Soulu, tvrdí Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump jihokorejskému vedení slíbil, že v případě jakéhokoli rozhodnutí ohledně Severní Koreje si vyžádá svolení Soulu, řekl...  celý článek

Blesková zpráva
V centru Barcelony najel řidič dodávky do davu lidí, několik raněných

V samém centru Barcelony najela dodávka do davu lidí. Incident potvrdila španělská policie. Na Twitteru informovala, že několik lidí bylo zraněno.  celý článek

Vladimir Putin během tradičního poselství v Kremlu (1. prosince 2016)
Kreml oslaví sté výročí bolševické revoluce rozsáhlou amnestií

V Rusku bude vyhlášena nová velká amnestie, kterou Kreml chystá k listopadovému stému výročí bolševické revoluce. Napsal to ruský zpravodajský server Znak a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.