Na ropném embargu se v pondělí předběžně dohodla Evropská unie a Washington. Ke stejnému rozhodnutí vytrvale tlačí Indii, Jižní Koreu a Japonsko. Tedy země, které dohromady odebírají více než 40 procent íránské ropy. Export černého zlata představuje pro islamistický režim nejvýznamnější příjem financí potřebných pro ekonomiku a sociální programy, které zajišťují relativní klid obyvatelstva.
Tokio už slíbilo, že dovoz íránské ropy omezí. Teherán si proto čím dál palčivěji uvědomuje, jak důležité bude udržet si svého největšího zákazníka - Čínu, která odebírá přibližně 20 procent jeho ropné produkce. Od chvíle, kdy se nad Íránem začala vznášet hrozba ropného embarga, Peking zvětřil šanci a začal vyjednávat.
Embargo na ropu z ÍránuEU ho zavedla kvůli íránskému jádru |
Minulý týden se na turné po státech Perského zálivu vydal čínský premiér Wen Ťia-pao a Teherán mohl jeho námluvy s regionálními rivaly jen bezmocně sledovat. Sunnitští vládci v Saúdské Arábii a Emirátech ochotně využijí každé příležitosti, jak šíitskou teokracii oslabit, a Číně nabídli nahrazení íránských dodávek ropy.
Teherán je nucen jít s cenou dolů a podle analytiků v únoru sníží ceny ropy pro asijské kupce o dva dolary za barel. "Číňané získají alternativní zdroje svých zásob a zároveň budou profitovat z lepších cen vyjednaných s Íránem - to je pro Čínu ideální pozice a dvojitá výhra," svěřila se finančnímu serveru thestreet.com analytička Rachel Shoemakerová.
Tanec mezi vejci
"Čína umí fantasticky zmanipulovat situace na trhu tak, aby jí hrály do karet," domnívá se odborník na mezinárodní trhy Rich Ilczyszyn. Peking, který v minulých letech spolu s Ruskem na půdě Rady bezpečnosti OSN vytrvale oponoval sankcím proti Íránu, si nicméně uvědomuje, že se pohybuje na velice tenkém ledě.
Odběratelé íránské ropyČína - 20 procent Data jsou z roku 2010 Zdroj: US Energy Information Administration |
Pro Čínu jsou důležitější než levná ropa z Íránu dobré vztahy se Spojenými státy, které jsou po EU druhým největším odběratelem jejího zboží. Peking si proto nechce Washington zbytečně rozhněvat okatým mařením snah zastavit íránský jaderný program. Musí také počítat se zásadním odporem Saúdské Arábie k údajnému úsilí Teheránu získat atomovou bombu.
Podle BBC si pragmatičtí Číňané také uvědomují, že ropné sankce mohou být jedinou alternativou daleko horšího scénáře. Pokud by izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení, Teherán by mohl splnit své hrozby a uzavřít Hormuzský průliv, kterým proplouvá přibližně 40 procent světové produkce ropy. Eskalace konfliktu v Perském zálivu by měla nedozírné následky.
Odborník na mezinárodní vztahy Min-sin Pchej se proto domnívá, že Číňané budou dále vystupovat proti ropnému embargu, aby si neznepřátelili Teherán. Zároveň ale pod různými záminkami omezí dovoz íránské ropy, nezhatí ropné embargo Západu a výpadek nahradí dodávkami ze Saúdské Arábie.
