Tuzemští hráči vítají takové nahrávky jednak pro možnost konfrontace se zahraničními kolegy, jednak i proto, že jméno zahraničního hosta na obalu může přilákat větší počet zájemců. V tomto případě se svou kvalitou hostovi, uvedenému v roli vedoucího, zcela vyrovnají. Ba dokonce, podle rozsahu i zajímavosti sól, bychom mohli říct, že spoluvedoucím (ne-li vedoucím) je tu Jan Kořínek.
Producentsko-vydavatelské hledání šéfa Animal Music Petra Ostrouchova přináší na desce Daily Specials výsledek trochu jiný, než na dosavadních albech jeho edice. Firma Animal Music se totiž v propagaci našich třicátníků zaměřuje spíše na neortodoxnější, poněkud evropsky znějící zvuk. Tady však jde o dosti zvláštní mixáž tradičnějšího „hammondko-bluesového“ soundu se způsobem hry, který onen sound u obou hlavních sólistů do značné míry proměňuje. O tom, že Kořínkovi se podařilo zbavit se klišé, která s tímto zvukem byla spojována, se už leccos napsalo. Walshova kytara postupuje v podobném stylu. Výsledkem je album, které uspokojí posluchače navyklé na zaběhnutý zvuk chorusového jazzu, ale současně jim nabídne i trochu jiný pohled.
Nahrávka začíná v poněkud tradičnější poloze: Coniunction Mars Melvina Sparkse a zčásti i Walshův, českým prostředím inspirovaný Funky Dumpling (v názvu skutečně vynalézavá a překvapující kombinace) mají zvukovou intenzitu odpovídající hammondkářskému kvartetu. Ale pak se nálada mění! - Walshovo A Little Piece of Tennessee je dokonalou ukázkou jemně cítěného blues, téměř neznámý Ellingtonův Blue Pepper zdůrazňuje riffový základ, který je společným rysem celého alba a dává mu soudržnost.
Styl souboru se profiluje ve Walshových skladbách Hot Chicken a Backyard Camping. První přináší nejdelší a nejvýraznější kytarové sólo a osobitě se v něm prosadí i Liškova basa, Kořínkovy hammondky barevně štěkají a kvarteto drží pěkně pohromadě, stejně jako v druhé, opět s poněkud nezvyklou tónovou barvou hammondek. Výraznou „husovkou“ je Sombrero Charlese Loyda se snad nejpůsobivějším Walshovým sólem. Nad základním riffem drží náladu i smysl pro rozpřádání melodie, Kořínek pokračuje ve stejném duchu, rytmika dodává odpovídající šťávu a nad opakovaným riffem se ve zvukově vynalézavém sóle blýsknou i bicí.