Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Když řeknou Češi ústavě ne, neplatí

  0:01aktualizováno  0:01
Evropští lídři se sice dohodli na podobě historicky první ústavy Evropské unie, to však ještě neznamená, že nakonec bude platit. Nyní musí získat posvěcení od všech 450 milionů občanů EU, a to buď přímo - v referendu, nebo zprostředkovaně - od národních parlamentů.

Stačí totiž, aby jedna z členských zemí řekla ne, a před celou unií vyvstane velký problém, co dál.

Státy EU mají dva roky na to, aby ústavu, která má začít platit v roce 2009, schválily. Čeští vládní i opoziční politici se shodli na uspořádání referenda. Jeho výsledek je však nejistý.

Po volebním debaklu v evropských volbách bude pro vládní politiky těžké lidem vysvětlit, že přijetí na první pohled složité ústavy neznamená "rozpuštění Česka" v Evropě, jak varuje prezident Václav Klaus a ODS.

"Toto je jiný případ než evropské volby, kdy se rozhodovalo mezi stranami. Referendum o ústavě bude o tom, zda zůstaneme uvnitř unie, či se vydáme opačným směrem," argumentuje ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Co se tedy stane ve chvíli, kdy se v některých zemích ústava zasekne? V dokumentu se s touto variantou počítá. Do dvou let by se v takovém případě měly opět sejít hlavy zemí EU a situaci začít řešit.

Očekává se, že v případě, že ústavu neschválí více zemí, začnou diskuse nanovo. Unie bude v mezičase fungovat dál podle stávajících smluv. Nicméně hrozí i její rozpad na několik různě integrovaných seskupení.

Francie a Německo, hlavní zastánci ústavy, mají obavy především ze záporného výsledku britského referenda. V poslední době už obě země varovaly: ústava by mohla začít platit i v případě, že ji ratifikuje jen dvacet zemí. Zbylých pět by zůstalo na okraji či by bylo nuceno z EU vystoupit.

"Zřejmě by to vedlo k vytvoření tvrdého jádra, které by hledalo nějakou formu spolupráce se zbytkem. Ústava zase nezavádí tak převratné změny, aby to nešlo," míní Lenka Rovná, která vede evropská studia na Karlově univerzitě.

Podle Vladimíra Špidly by Česko mělo patřit do první skupiny. Opoziční ODS, která aspiruje na vítěze příštích parlamentních voleb, však má zcela opačný názor.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezidentská standarta (ilustrační snímek)
Šéf Senátu Štěch ve středu vyhlásí termín prezidentských voleb

Předseda Senátu Milan Štěch ve středu v 9 hodin vyhlásí termín následujících prezidentských voleb. Ty se musejí uskutečnit počátkem příštího roku. Nejzazší...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka a ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová
Šlechtová provětrala úřad, řekl Sobotka. Žehral na ekology zdržující stavby

Pochvaly za dynamické vedení ministerstva pro místní rozvoj a za to, že „provětrala“ úřad, se dostalo ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové za ANO od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.