Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Když řeknou Češi ústavě ne, neplatí

  0:01aktualizováno  0:01
Evropští lídři se sice dohodli na podobě historicky první ústavy Evropské unie, to však ještě neznamená, že nakonec bude platit. Nyní musí získat posvěcení od všech 450 milionů občanů EU, a to buď přímo - v referendu, nebo zprostředkovaně - od národních parlamentů.

Stačí totiž, aby jedna z členských zemí řekla ne, a před celou unií vyvstane velký problém, co dál.

Státy EU mají dva roky na to, aby ústavu, která má začít platit v roce 2009, schválily. Čeští vládní i opoziční politici se shodli na uspořádání referenda. Jeho výsledek je však nejistý.

Po volebním debaklu v evropských volbách bude pro vládní politiky těžké lidem vysvětlit, že přijetí na první pohled složité ústavy neznamená "rozpuštění Česka" v Evropě, jak varuje prezident Václav Klaus a ODS.

"Toto je jiný případ než evropské volby, kdy se rozhodovalo mezi stranami. Referendum o ústavě bude o tom, zda zůstaneme uvnitř unie, či se vydáme opačným směrem," argumentuje ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Co se tedy stane ve chvíli, kdy se v některých zemích ústava zasekne? V dokumentu se s touto variantou počítá. Do dvou let by se v takovém případě měly opět sejít hlavy zemí EU a situaci začít řešit.

Očekává se, že v případě, že ústavu neschválí více zemí, začnou diskuse nanovo. Unie bude v mezičase fungovat dál podle stávajících smluv. Nicméně hrozí i její rozpad na několik různě integrovaných seskupení.

Francie a Německo, hlavní zastánci ústavy, mají obavy především ze záporného výsledku britského referenda. V poslední době už obě země varovaly: ústava by mohla začít platit i v případě, že ji ratifikuje jen dvacet zemí. Zbylých pět by zůstalo na okraji či by bylo nuceno z EU vystoupit.

"Zřejmě by to vedlo k vytvoření tvrdého jádra, které by hledalo nějakou formu spolupráce se zbytkem. Ústava zase nezavádí tak převratné změny, aby to nešlo," míní Lenka Rovná, která vede evropská studia na Karlově univerzitě.

Podle Vladimíra Špidly by Česko mělo patřit do první skupiny. Opoziční ODS, která aspiruje na vítěze příštích parlamentních voleb, však má zcela opačný názor.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Zájemci o Hrad prozradili, jaké by chtěli pravomoci. Ohodnoťte odpovědi

Má hlava státu v Česku adekvátní množství pravomocí? Měly by jí přibýt? A o čem by prezident rozhodovat neměl? V šestém kole projektu Otázka pro prezidenta se...  celý článek

Nová kniha vychází z cyklu iDNES.cz 100 pohledů na Česko.
Portál iDNES.cz má první publikaci. Projekt 100 pohledů vychází knižně

Server iDNES.cz má první knihu. Vznikla z unikátního projektu 100 pohledů na Česko, který si během dvou let, kdy je publikován na stránkách iDNES.cz, našel...  celý článek

Řetězový most v Budapešti
100 POHLEDŮ: Skladiště pod elegantním mostem v Budapešti

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.