Karel Schwarzenberg bere schválení radaru jako jeden ze svých hlavních úkolů. "Opravdu si ale myslím, že bych musel jít za premiérem a nabídnout rezignaci," popsal v rozhovoru pro agenturu Reuters, jak by reagoval na zamítavé stanovisko zákonodárců.
"Nebudu-li úspěšný já, musím alespoň dát šanci premiérovi, aby vybral někoho lepšího," vysvětlil ministr zahraničí.
Současná americká administrativa chce dojednat s Českem a Polskem rozmístění radaru a desítky střel schopných ničit balistické rakety před lednovým odchodem prezidenta George W. Bushe z Bílého domu. Plánu Washingtonu silně oponuje Moskva, ke které se nedávno přidal Peking. - čtěte více o společném postoji Ruska a Číny proti radaru
Plán je prosazován jako obrana před jednotlivými raketami odpálenými z "darebáckých zemí", pro Evropu připadá v úvahu zejména Írán. Oponuje mu i většina české veřejnosti. Základnu v Brdech odmítá kolem 70 procent lidí, odpor proti obecněji formulované "obraně Evropy před balistickými raketami" je ovšem nižší.
"Většina populace je určitě proti," připouští Schwarzenberg. Uvědomuje si také, že ačkoliv budou smluvní záležitosti mezi Českem a USA vyřešeny zřejmě příští měsíc, není parlamentní hlasování o radaru pravděpodobné před říjnovými krajskými a senátními volbami.
Ministr nicméně doufá, že si dostatek poslanců uvědomí, že během pár let bude mnoho zemí zvládat technologii výroby raket. "Musíme se na to připravit. Nikdo není rád, když musí platit vysoké pojištění, ale pokud se po městě potuluje mnoho lupičů, je zřejmě lepší koupit si dobrý zámek."
Roli hraje i zdráhavost Polska
Nejistota panuje také kolem jednoho z klíčových hráčů - Polska. To má na svém území umístit desítku antiraket. Jenže Varšava za to od Američanů požaduje značné příspěvky na modernizaci polské protivzdušné obrany. To vzbuzuje další nelibost Moskvy, která má v Kaliningradské oblasti, sousedící s Polskem, velké vojenské základny.
Někteří američtí činitelé už naznačili, že Poláci chtějí příliš, a že by antirakety mohly být umístěné jinde.
"Pokud Polsko vycouvá, bylo by to politováníhodné. Jako našeho partnera v tomto projektu preferuji právě Polsko. Opravdu moc doufám, že se jim s Američany podaří najít řešení," řekl Schwarzenberg. Dodal ale, že z technického hlediska mohou střely být umístěné i v jiné z baltských zemí.
"Demokrat v Bílém domě by proces zpomalil, ale nezastavil"
Schwarzenberg se během týdne setkal s poradci obou kandidátů na budoucího prezidenta USA - Baracka Obamy a Johna McCaina. Zatímco republikán McCain vývoj protiraketové obrany silně podporuje, demokrat Obama se opatrně kloní k rozmístění systému "jen pokud bude fungovat".
"Pokud bude zvolen republikán, šlo by to rychleji, v případě zvolení demokratického kandidáta pomaleji," čte americkou politickou scénu Schwarzenberg. "Ale protože jde o základní bezpečnostní zájem USA, myslím si, že projekt bude pokračovat," dodává.
