Havárie metropolitní podzemky je lehce šokující. Systém, který měl vydržet rozbombardovanou vltavskou kaskádu, si klekl při mnohem menších obtížích. V metru však nikdo nebyl, škody jsou jen finanční - byť následný kolaps pražské dopravy zpomaluje nápravu škod a způsobuje další ztráty.
V případě poničeného metra vše zatím ukazuje na technické selhání, nikoli na životu a zdraví nebezpečný systémový kolaps. Ten naopak předvedly některé polabské a povltavské chemičky. "Česká chemie je pod kontrolou," prohlásil před setkáním vytopených premiérů Vladimír Špidla.
Proč asi? "Nemyslím, že by mělo dojít k mimořádně závažnému ohrožení zdraví obyvatelstva a životního prostředí," říká zase vysoký úředník ministerstva životního prostředí Karel Bláha. Co to znamená? Že hrozí "řádně závažné ohrožení?" Z obou výroků lze vyvodit jediné - úřady jsou si vědomy nebezpečí a možných mezinárodních důsledků. Selhání neratovické Spolany i roztocké efedrinky může nepřímo ohrozit jak Špidlovu vládu, tak náš vstup do unie.
13 let po převratu je Spolana stále ještě státní podnik. 13 let po převratu plují po vodě sudy s jedy. 13 let po převratu firma zapírá oblak chloru letící nad sousední město. 13 let po převratu přijíždí ministr z Německa (kde má sám ze zatopenou zemí starostí nad hlavu), aby se podíval na nebezpečný "východní nepořádek". 13 let po převratu se lidé bojí mluvit do mikrofonu.
13 let po převratu vidíme účinný záchranný systém i bleskové akce nadací. Projevila se v nich síla moderní sebevědomé země. 13 let po převratu v neskutečné chemické story vidíme, jak moc jsme stále svázáni rudými okovy. Pomůže-li velká voda k jejich odplavení, dovolme si rouhavě zašeptat: K něčemu to bylo.
