Místopředseda VV a starosta Litvínova Milan Šťovíček prosazuje, aby se strana vůbec neúčastnila volby prezidenta, pokud neprojde přímá volba všemi občany.

Místopředseda VV a starosta Litvínova Milan Šťovíček prosazuje, aby se strana vůbec neúčastnila volby prezidenta, pokud neprojde přímá volba všemi občany. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Když neprojde přímá volba prezidenta, může se volit bez Věcí veřejných

  • 71
Volba příštího prezidenta by se mohla uskutečnit bez poslanců Věcí veřejných, pokud v parlamentu neprojde návrh, aby hlavu státu volili všichni občané. "Pokud se z přímé volby ostatní parlamentní strany nějak vyvléknou, měli bychom nepřímou volbu odmítnout i tím, že se jí nezúčastníme," sdělil iDNES.cz místopředseda VV Milan Šťovíček.

"O tomto svém názoru se budu snažit přesvědčit své kolegyně a kolegy v poslaneckém klubu při nejbližší příležitosti. Považuji to za férový a srozumitelný postoj strany, jejímž jedním ze základních pilířů je přímá demokracie," uvedl poslanec Šťovíček, který je zároveň starostou Litvínova.

Předseda VV Radek John i další vysoce postavený zdroj z Věcí veřejných potvrdili, že se tímto návrhem bude strana zabývat.

Věci veřejné totiž zaskočilo, že šéf TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg už připouští svou účast při příští volbě hlavy státu i pro případ, že neprojde navržená změna ústavy a nástupce Václava Klause by volili znovu poslanci a senátoři (více o chystané nominaci Schwarzenberga čtěte zde).

S výjimkou komunistů ostatní strany tvrdí, že podporují volbu hlavy státu všemi občany, ale nedokázaly se zatím dohodnout na tom, jestli změnu pravidel pro výběr prezidenta má doprovázet i změna jeho kompetencí, či nikoli.

Opoziční sociální demokraté od začátku říkají, že některé pravomoci přímo voleného prezidenta by bylo třeba upravit, zejména výběr lidí do vedení bankovní rady České národní banky, který by měl podle ČSSD podléhat ještě souhlasu někoho dalšího - předsedy vlády či Senátu. Úprava pravomocí není nutná podle ODS ani Věcí veřejných. TOP 09 přišla před pár dny s tím, že by bylo správné uvažovat o kontrasignaci milostí, které uděluje prezident.

Spor o to, zda a nakolik se mají pravomoci hlavy státu změnit, může zavedení přímé volby hlavy státu zablokovat.

Neúčast Věcí veřejných při volbě prezidenta, kterou ve své straně prosazuje místopředseda Šťovíček by pak celou volbu mohla významně ovlivnit. Právo volit hlavu státu má nyní 281 poslanců a senátorů. Pro jistotu zvolení svého kandidáta na Hrad musí mít "prezidentská koalice" jistých 141 hlasů, aby uspěla ve třetím kole volby, kdy je třeba získat nadpoloviční většinu z počtu přítomných poslanců a senátorů.

Vládní strany mají nyní v obou komorách parlamentu dohromady 145 zákonodárců, ale ještě příští rok na podzim se obmění složení třetiny Senátu. Věci veřejné mají nyní 21 poslanců. Při neúčasti jejich lidí při volbě by se při současném rozložení sil hledala většina 131 z 260 zbylých poslanců a senátorů.

Vládní koalice by měla podle Šťovíčka dodržet slib, který dala občanům, že příštího prezidenta zvolí sami už v roce 2013. "Nezapomínejme na fakt, že se k tomu zavázaly všechny tři koaliční strany a hodně mne mrzí, že slyším ze strany TOP 09 i ODS zpochybňování tohoto závazku," uvedl Šťovíček.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video