V tom druhém, státním, platí cykly politické. Když jde vláda dolů, platy se plošně zvyšují. Počty a rozpočty na úředníky se rozvolní. Nepropouští se, protože práce je díky(bohu) rostoucí hoře vyhlášek, nařízení a zákonů čím dál víc.
Jednou větou: vyměklí politici zapomínají na sliby, připravují se na volby. Nevtipkuju. Na šest set tisíc zaměstnanců placených státem si od 1. června má plošně polepšit. Bude o tom dnes rozhodovat odstupující vláda.
Je to pěkný frmol, aby se to stihlo a státní zaměstnanci věděli, komu mají být vděční. Proto také veškeré rozhodování běží ve zkrácených lhůtách a na poslední chvíli. Poprvé od ledna 2007 se mají všem plošně zvednout tabulkové platy o 3,5 procenta.
"Návrh sleduje především snížení propadu reálných platů, k němuž došlo v roce 2007 a 2008," uvádí se v návrhu ministra Nečase. Kdeže jsou ta slova o tom, že plošné přidávání je cestou do pekel rovnostářství ve státní sféře!
Propad příjmů vzhledem k vysoké inflaci v loňském roce je fakt, stejně jako se dá čekat propad reálných příjmů letos či v příštím roce v řadě soukromých společností.
Vláda chtěla (velmi správně) pomalejším navyšováním rozpočtů na platy donutit úřady k úsporám, k likvidaci černých duší, dlouhodobě neobsazených míst a k šetření podle principu "tady máte jen o malinko větší misku, rozdělte ji mezi tolik lidí, kolik chcete, a rozmyslete si, kolik jich skutečně potřebujete". Toto měla být ekonomická cesta ke štíhlejšímu státu.
Aby se neřeklo, i nyní se má plošné navýšení platů udělat bez dodatečného přísunu dalších peněz na platy z rozpočtu, jak žádá Kalousek. To je úkol hodný chytré horákyně. Kolegové z úřadů, kde mají nejvíc státem placených zaměstnanců, jsou proti, stejně jako například kraje, které se ptají, z čeho mají nečekaně vyšší tabulkové platy zaplatit.
Bát se podle mě nemusí. Ve skutečnosti se šetřilo jen první rok, postupně přibylo výjimek a úlev – třeba pro učitele – a i nyní se miliardy na dosypání do misek v rozpočtu najdou. Navíc to už bude u kormidla úřednická vláda bez jakékoliv politické zodpovědnosti, kterou nemusí trápit už vůbec nic. Ani plané sliby. Ekonomický tlak na úspornější a výkonnější státní správu opět ochabne, a to ke škodě všech včetně státem placených zaměstnanců.
Je jich příliš, připomněl mně minulý týden. U výjezdu z benzinky mě zastavil celník a celnice. Myslel jsem, že potřebují pomoc. A měl jsem pravdu. Potřebovali vykázat činnost, tak mi zkontrolovali aspoň doklad o koupi dálniční známky.
