Senegal mohl porazit Francii. Ale že by Lobkowicz porazil Špidlu? Když si projdeme složité povolební kombinace, zbudou nám vlastně jen dva možné výsledky. Buď budeme mít řádnou koaliční vládu a řádnou opozici, nebo nás čeká velká koalice, kterou vytvoří programově neslučitelné strany. Všechny ostatní výsledky jsou méně pravděpodobné, než že Čína porazí Brazílii.
První možnost: voliči rozhodnou, že kombinace ČSSD - Koalice i kombinace ODS - Koalice dá slušnou parlamentní většinu. Bude záležet na tom, kdo Koalici nabídne víc, zda Klaus, nebo Špidla, méně už na tom, kdo skutečně vyhrál. Obě možné klasické koaliční vlády jsou pro zemi přijatelné.
Právě nutnost spolupracovat ulomí nejnebezpečnější hroty ideologie sociálních i občanských demokratů. U těch prvních je to snaha o rovnostářský socialismus. U těch druhých nechuť k civilizované Evropě. Je skoro jisté, že ODS a ČSSD se budou moci dohodnout na sestavení vlády tak jako tak. Vše však nasvědčuje tomu, že to neudělají, pokud k tomu nebudou přinuceny.
Jak by mohly být? Když čtvrtý vzadu - komunisté - zaznamená triumf a ani kombinace ODS - Koalice či ČSSD - Koalice nebude mít matematicky parlamentní většinu. Potom nezbude než vytvořit velkou koalici nebo takzvanou duhovou koalici všech demokratických stran proti komunistům. Takový kabinet, který musí smířit oheň a vodu, bude méně akceschopný než klasická koaliční vláda, ale na základní úkoly nepochybně stačí.
Všechny ostatní možnosti, byť je jich skoro nekonečně mnoho, včetně koalice Balbínovy poetické strany se Sládkovými republikány, patří do říše snů. Opravdu zlým snem, který se může stát skutečností, je vláda sociálních demokratů za tiché podpory programově blízkých komunistů.
A dobré sny? Ty nejsou. Všechny pravděpodobné varianty výsledku voleb však dávají slušné vyhlídky na normální českou demokratickou vládu. Ani hvězdnou, ale ani špinavou. Ostatně, jaká země, taková bývá i vláda. Může se však stát i něco neočekávaného, jako když před čtyřmi lety vypadli republikáni. V tom jsou volby stejně kouzelné jako fotbal. I přes to, že o výsledku nerozhodují výjimečně hráči, ale jednou za čtyři roky diváci.
