Proč bych se nemohl, jako bezúhonný občan, bez záznamu v rejstříku trestů, stát členem mysliveckého sdružení? Složím zkoušky, dostanu zbrojní průkaz, koupím kulovnici a můžu jít na “čekanou”.
Soused vám ničí život? Pošlete ho do mé honitby. Třeba na houby, nebo na luční kvítí. Nejlépe za šera. Vylezu na posed a počkám si na “svého kance”. Jedna rána musí stačit. Projektil s plastovým obalem nedává šanci na přežití.
Pak doběhnu do nejbližší vesnice (mobil náhodou zapomenu doma) pro pomoc. Svého činu budu velice litovat. Vždyť jsem přece viděl kance! Nakonec, ten člověk, tam neměl co dělat. Když lezu za šera do lesa, musím počítat s tím, že budu pokládán za kance a po zásluze zastřelen.
A co na to soud? Podmínka stačí. Ublížení na zdraví s následkem smrti? No a co. Porušení důležité povinnosti? Nezájem. Vždyť pan myslivec přeci střílel na kance!
