Kdy začne česká televizní revoluce?

Česko se chystá na televizní revoluci. Za pár let by mohli mít diváci, díky zavedení digitálního vysílání, až dvacet nových programů. O licence na nové stanice je velký zájem. Ostrý start digitálního televizního vysílání se blíží, i když provázen vzájemnými právními spory státních institucí.

Výsledek pro diváka bude zásadní: namísto čtyř dnešních kanálů by mohl už brzy sledovat dvanáct programů. A během několika let, zhruba v roce 2010, až čtyřiadvacet.

Rada pro vysílání chce v nejbližší době udělit první licence. Podle původního plánu to chtěla udělat už během října. "V nejbližší době budeme projednávat možnost zahájit licenční řízení," řekl v úterý předseda vysílací rady Petr Pospíchal.

O vysílání je již teď zájem. Jako první požádala o digitální licenci hudební televize Óčko, dosud dostupná jen na kabelu a satelitu. (O vstupu do digitálního vysílání uvažuje i MAFRA, a.s., vydavatel deníku MF DNES, mimo jiné se zajímá i o Óčko.)

A ve frontě se už řadí i další doposud známí zájemci - kupříkladu společnost Febio Fera Feniče nebo vůbec první plánovaný tuzemský zpravodajský kanál Z1, spojení kapitálu slovenských finančníků ze skupiny J and T (majitelů fotbalové Sparty Praha) s know-how bývalých reportérů ČT a Novy.

Mezi jmény těch, kdo na projektu spolupracují, jsou například známá válečná reportérka Petr Procházková či novinářka a bývalá česká diplomatka v Iráku Janina Hřebíčková.

Právě vznik specializovaných kanálů, které dnes divák může sledovat výhradně na kabelu či satelitu, by měl být jedním ze základních znaků digitálního vysílání.

"Máme zájem se účastnit. Budeme hledat partnera pro sportovně - sázkový kanál, byť o licenci sami usilovat nebudeme," říká mluvčí Sazky Zdeněk Zikmund.

Digitalizace se stane také zásadním momentem ve vývoji České televize. Pro digitální budoucnost plánuje vznik dvou nových kanálů - ČT 3 by měla být zpravodajským kanálem v éteru. ČT 4 by se zase měla stát vzdělávacím a dokumentárním programem.

"Kdy k tomu dojde, nezáleží na nás," říká analytik České televize Nikolaj Savický. "Máme rozpracováno několik variant, ale obecně platí, že jsme schopni nové dva programy postupně spustit během příštího roku," dodává.

Kdy digitální vysílání skutečně začne, není jisté. Rada pro vysílání se kvůli němu dostala do sporu s Českým telekomunikačním úřadem i mediální komisí sněmovny.
A jen kvůli tomu se teď celý proces zdržuje.

Všichni, kdo mají v Česku něco do činění s digitalizací, přitom tvrdí, že po technické stránce není problém "revoluci" spustit téměř okamžitě. "Všechno je připraveno.
Zjednodušeně řečeno: technicky je to zhruba na úrovni mobilních telefonů," říká ředitel televize Óčko Jiří Balvín.

Do větší nabídky programů budou muset diváci investovat
Jestli vše půjde podle plánu, za deset, možná patnáct let už jiné než digitální televizní vysílání nebude existovat.

Pro českého diváka ovšem nebude víc programů v jejich televizoru úplně zadarmo: naprostá většina z nich si bude muset pro příjem digitálního signálu pořídit zařízení s názvem set-top-box.

Přístroj, který lze zjednodušeně přirovnat k počítačovému modemu, je na trhu už dnes a jeho ceny se pohybují zhruba od čtyř do devíti tisíc korun.

Je však téměř stoprocentně jisté, že jeho cena půjde po rozjezdu digitálního programu strmě dolů. V západní Evropě lze set-top-box pořídit zhruba za padesát eur, tedy asi za patnáct set korun. (Pro srovnání: jde o dva měsíční účty za kabelovou televizi s kanály HBO.)

Po koupi set-top-boxu a jeho připojení k běžné anténě už bude digitální signál možné přijímat. Dosud není jasné, zda to bude jediná nutná investice diváků do větší nabídky v éteru.

Lepší obraz i zvuk
Zástupci státu by byli rádi, kdyby diváci už nemuseli platit žádné další měsíční poplatky (kromě těch koncesionářských). Firmy, které chtějí digitální vysílání provozovat, by samozřejmě chtěly, aby diváci za víc programů připlatili.

Datum, kdy dnešní analogové vysílání definitivně z éteru zmizí, není ještě oficiálně známo, jistě to nebude před rokem 2010. V některých místech Evropy se už jinak než digitálně ani nevysílá: příkladem může být například německý Berlín, kde bylo analogové vysílání před časem vypnuto doslova ze dne na den.

Za své peníze divák získá komfort, který se neomezuje jen na větší nabídku programů. Především by se měl rapidně zlepšit televizní signál, který by měl v podstatě vyloučit poruchy obrazu či zvuku.

Digitální vysílání přinese také nabídku dalších doprovodných služeb, jako je například e-mail přímo na obrazovce nebo grafický teletext. A koneckonců další přednosti, které nejsou spojeny jen s vysedáváním před obrazovkou.

Jde třeba o spotřebu elektrické energie: vysílač digitálního vysílání spotřebuje jen desetinu toto co vysílač analogový. Stát bude moci navíc lépe využívat své vysílací frekvence: uvolněný prostor může využít pro sítě mobilních telefonů.