PŘÍLOHA: VLÁDNÍ KRIZE
jak jí rozumět ■ co bude
Může se jí to za podpory komunistů podařit? Matematicky ano.
Začala fungovat ona magická stojedenáctka, součet hlasů levice a extrémní levice v současné Sněmovně. Premiér ve svém projevu dal několikrát hlasitě najevo, jak mu leží na srdci osud nemajetných. Naznačil, že je ochoten udělat komunistům i programové ústupky. (Samozřejmě tak, aby to nevypadalo jako ústupky, nýbrž jako jeho svobodná vůle.)
Prakticky však bude čelit silnějšímu tlaku, než jakému lze za normálních okolností odolat. Včera proti němu razantně vystoupil prezident Klaus, když ho vyzval, aby pro nový kabinet žádal od Sněmovny důvěru. V takovém případě by tichá tolerance komunistů nestačila.
Miroslav Grebeníček by musel říci jasné ano a Stanislav Gross by mu musel dát pověstnou libru masa ze srdce sociální demokracie. Ta by to nepřežila.
Avšak otázkou je i to, jak přežije současný ponižující stav, kdy je hračkou v rukou komunistů. Miloš Zeman vzkázal, že po včerejším hlasování bude pád sociální demokracie ještě hroznější. Člověk nemusí být zhrzený prezidentský kandidát, aby na to přišel.
Co může nabídnout ČSSD voličům? Nepřesvědčivé ujišťování svého absolutně neoblíbeného a zkompromitovaného šéfa o tom, že Česko je šampionem. (Neustálým opakováním už pan Gross to slovo zesměšnil, podobně jako předtím upřímnost.)
Jak sociální demokraté vysvětlí svým příznivcům to, že se nechali podpořit komunisty? Proč? Václav Klaus vysvětloval opoziční smlouvu, která byla proti současné vládě vrcholem čestné politiky, nutností zadržovat levici. Přesto v následujících volbách prohrál.
Současná vláda nemá žádný důvod k existenci, který by mohl pro voliče pardonovat její zřejmou sobeckou vykalkulovanost, a tedy nemorálnost.
Sociální demokracie na velikonočním sjezdu ukázala, že má snížený pud sebezáchovy, když zvolila Stanislava Grosse předsedou.
Ale ztratila tento pud docela? To ukážou nejbližší dny, v nichž budou důležití členové kabinetu zvažovat demisi.
Součástí úvah a debat bude určitě i požadavek, aby premiér předložil Sněmovně otázku o důvěře nebo aby rezignoval.
ČSSD zatím sice krátkozrace, ba zaslepeně, ale ne bez jisté dávky rytířství podporovala Stanislava Grosse, který se vlastní vinou ocitl v palbě. O to větší právo má teď dát mu tvrdě najevo, že kabinet závislý na komunistech je z hlediska kupeckých počtů nevýhodný.
Na argument, že není důstojný, pan Gross zjevně neslyší.
Pokud se tedy bude ČSSD chovat v souladu s životními zájmy, aprílová vláda nemůže přežít do konce řádného období.
