Za to bychom od nich měli chtít, aby si dovolenou hradili sami a nespoléhali na nejrůznější úlitby soukromých společností, které se snaží připoutat si politiky.
Dovolená Mirka Topolánka a jeho souputníka Dalíka v toskánském letovisku nestojí za pozornost proto, abychom věděli, na jak drahých jachtách se spolu slunili. Randění politiků a byznysmenů v jednom letovisku také samo o sobě není důkazem nějaké špatnosti.
Problémem je, že stále nevíme, zda není Topolánek někomu nyní zavázán. Řekl, že se podílel na úhradě nájmu, ale důkaz jsme neviděli. Dokud nevíme, zda vila, v níž možný příští premiér trávil dovolenou, nepatří firmě, jíž by svým rozhodnutím mohl pomoci, nesmí tato otázka zapadnout.
Být "za vodou" je pro člověka, který chce něco prosazovat v politice, velké plus. Riziko, že si ho někdo koupí, je pak menší. Když politik nechá byznysmeny a lobbisty kroužit moc blízko kolem sebe a spíš mlčí či mlží, může být sice brzy také za vodou, ale spíš by už měl být poslán k vodě.
