Navíc hodlají potraty omezit jen na čtyři možnosti: byly by možné v případě znásilnění, incestu či ohrožení života ženy - a pak také, když o interrupci společně požádají oba rodiče.
Dnes stačí jen žádost matky. "Doufáme, že připravovaná verze zákona bude přijatelná i pro ostatní," říká lidovecký poslanec Jiří Karas. Na to, že nový plán parlamentem projde, však nemůže příliš spoléhat.
"Vyžadovat souhlas otce je voláním po návratu interrupčních komisí," kritizuje záměr Jaroslav Zvěřina z ODS. "Je to nesmysl. Jak budou zjišťovat otce třeba u prostitutek?" diví se sociální demokratka Anna Čurdová.
Kromě toho chce KDU-ČSL také zcela zrušit nynější důvod k potratu - zdravotní potíže matky. Tvrdí, že se zneužívá. "Riskují tím zdraví matek," upozorňuje porodník Petr Velebil z Ústavu pro péči o matku a dítě. Co se týká zdraví, mají lidovci pochopení pro jediný důvod k interrupci, a tím je ohrožení života matky.
Lidovci žádají Ústavní soud: Zakažte potraty
Když lidovci neuspěli v březnu ve sněmovně s návrhem potraty zcela zakázat, chtějí se nyní ve svém tažení obrátit na Ústavní soud. To, jak se některé potraty v Česku provádějí, totiž podle nich odporuje zákonu.
Poslanci KDU-ČSL svůj boj proti potratům nevzdávají. Teď chtějí jejich omezení dosáhnout podnětem k Ústavnímu soudu. Hodlají k tomu využít "nejasnosti" mezi zákonem a vyhláškou o umělém přerušení těhotenství. Zatímco zákon umožňuje interrupce pouze do dvanáctého týdne těhotenství, vyhláška ministerstva zdravotnictví ve výjimečných případech až do čtyřiadvaceti týdnů.
"To je podle nás protiprávní," vysvětluje poslanec Jiří Karas, hlavní autor zamítnutého zákona, jenž měl lékaře posílat za potrat až na pět let do vězení. Lékaři nejnovější snahu lidovců kritizují. "Potraty mezi 12. a 24. týdnem těhotenství tvoří v mé ordinaci pouhé jedno procento ze všech umělých přerušení," říká ženská lékařka Zdeňka Kravárová z Českých Budějovic.
"Navíc o interrupci v této fázi těhotenství nerozhoduje žena, ale vždy lékař," dodává.
Lékaři nařizují potrat ve dvanáctém týdnu jen tehdy, je-li vážně poškozen plod - hrozí třeba, že se narodí mentálně postižené dítě. Podobná poškození mozku mohou lékaři odhalit nejlépe mezi 17. a 20. týdnem.
Pokud by Ústavní soud námitce skutečně vyhověl, křesťanští demokraté mohou mluvit o svém "polovičním úspěchu": zákazu umělých přerušení nad dvanáctý týden těhotenství. Na víc - tedy zrušení celého potratového zákon a nejen vyhlášky - však nemají.
Podat stížnost k Ústavnímu soudu na zákon musí nejméně 41 poslanců, zatímco k námitce proti vyhlášce stačí jen pětadvacet poslanců. KDU-ČSL jich sice má o čtyři méně, ale věří, že jí ve sporu o vyhlášku pomohou zákonodárci z jiných stran - třeba Petr Pleva z ODS, který je také odpůrce interrupcí.
Iniciativa má podle bývalého ústavního soudce Antonína Procházky naději na úspěch. Upozorňuje však zároveň, že zrušení vyhlášky by asi nezabránilo potratům po 12. týdnu těhotenství. "Pro interrupci ze zdravotních důvodů přece nemusí být žádná lhůta," říká.
Ústavní soud se k projednávání tohoto návrhu v nejbližší době stejně nedostane, pro nedostatek soudců totiž plénum přerušilo činnost na neurčito.
Horečka potratu nezabrání
Ústavní stížnost není pro lidovce jedinou cestou, jak omezit interrupce, kterých každoročně ubývá. Připravují i "měkčí" verzi zákona, který v březnu nedokázali prosadit.
"Řekli jsme předem, že s tím znovu přijdeme," říká Karas. Nyní navrhují potraty umožnit, ale jen pokud je ohrožen život matky. Zdravotní důvody hodlají ze zákona úplně vyškrtnout. "Za důvod je nyní považována i čtyřicetistupňová horečka," tvrdí Zdeňka Rybová z Hnutí pro život.
Lékařka Kravárová oponuje: "Hazardují se zdravím matek - jako kdyby chtěli, aby se narodily děti a neměly ani vlastní mámu."
