Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík oznamují vznik koalice lidovců a STAN.

Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík oznamují vznik koalice lidovců a STAN. | foto: Petr Topič, MAFRA

Riskujeme, ozývá se z koalice KDU a STAN. Nesmysl, reaguje vedení

  • 259
Pro lidovce a Starosty je desetiprocentní hranice, kterou potřebují pro vstup do Sněmovny překonat, stále strašák. Podle posledních průzkumů by koalici podpořilo mezi osmi až deseti procenty voličů. Senátor Starostů Michael Canov proto přišel s nápadem, jak se hranici vyhnout, píše sobotní MF DNES.

Jen tento měsíc vyšly tři průzkumy, které ukazují, že koalice má podporu mezi 8,3 až 10,5 procenta. A přestože už obě strany začaly společnou kampaň doprovázenou klipem od Filipa Renče, někteří členové stále připouštějí, že je tady ještě varianta, jak se desetiprocentní hranici vyhnout.

Až do 15. srpna, kdy se letos odevzdávají kandidátky, by se například lidovci mohli se Starosty domluvit, že ponechají vše tak, jak je, jen místo koalice svůj pakt formálně nazvou třeba KDU-ČSL s podporou Starostů. Pak by stačilo získat pět procent hlasů.

Lidovci a STAN vytáhli eso. Pomáhá jim bývalý viceguvernér ČNB Kysilka

Otevřeně o tomto scénáři mluví senátor a první místopředseda Starostů pro Liberecký kraj Michael Canov. „Nemohu uvěřit tomu, že lidovci tak riskují. Kdybychom s nimi šli jako s topkou, tak by ty kandidátky vypadaly úplně stejně a stačilo by pět procent. Já jsem spíš skeptik, že by to vyšlo nad deset procent,“ říká Canov.

A je dokonce přesvědčen, že jeho kolegové ze STAN by na tuto variantu kývli. „Ona by ani nebyla jiná možnost. Byla by to asi záchrana postu Starostů na poslaneckých místech,“ dodává Canov.

Nic takového není v plánu

Vedoucí představitelé obou stran však tvrdí: nic takového nemáme v plánu. „Zrovna nedávno jsme měli jedno koaliční jednání a rozhodně jsem necítil, že by se někomu, lidově řečeno, stáhly půlky,“ usmívá se místopředseda lidovců Jiří Mihola.

„Máme jasně uzavřenou koaliční dohodu. Pokud pan Canov vidí toto jako řešení, může něco takového navrhnout. Ale o ničem takovém se u nás žádná jednání nevedla, je to nesmysl,“ říká předseda Starostů Petr Gazdík.

„Jsem matematik a problém většiny průzkumů zatím je, že nás neměří společně,“ dodal Gazdík a připomíná průzkumy, které si před uzavřením koalice nechaly obě strany vypracovat a vypadaly pro spojenectví mnohem pozitivněji. Ukázaly na zisk 13 procent hlasů a potenciál až ke 23 procentům hlasů. „A v posledních krajských volbách jsme dohromady získali 20 procent hlasů,“ připomíná Gazdík.

Těšit ho může, že mu nepřímo částečně dává za pravdu i Jan Hartl z agentury STEM, která přitom tento týden vydala průzkum, v němž lidovci a Starostové dohromady získali jen 8,3 procenta hlasů (o průzkumu jsme psali zde). Z toho k lidovcům šlo 7,4 procenta hlasů a ke Starostům jen 0,9 procenta.

„Pokládáme lidem otevřenou otázku, koho chtějí volit. Nedáváme žádný seznam, takže mohou doplácet na to, že jejich koalice zatím není tolik v povědomí,“ vysvětluje Hartl. „Pokud budou schopni sdělit, čím je jejich koalice přidanou hodnotou oproti prostému spojení, šance mají dobré,“ dodává Hartl.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue