Předseda lidovců Pavel Bělobrádek na ideové konferenci KDU-ČSL.

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek na ideové konferenci KDU-ČSL. | foto: ČTK

Vzkříšení lidovců: Jsme zpátky ve hře a chceme do vysoké politiky

  • 122
Krajské a senátní volby ukázaly, že i po krachu v minulých sněmovních volbách je KDU-ČSL v české politice pevně zakořeněna. Přestože před dvěma lety strana utrpěla drtivou porážku, vypadla ze Sněmovny a téměř zmizela z celostátní politiky, nyní v krajích obhájila všechny mandáty a tři lidovečtí kandidáti budou bojovat o Senát.

Vyhlídky KDU-ČSL po parlamentních volbách v roce 2008 nebyly radostné. Těsně před volbami se od strany odštěpila TOP09 v čele s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, která s sebou přetáhla velkou část voličů. Křesťanští demokraté následně zcela vypadli ze Sněmovny, utápěli se v dluzích, propustili většinu zaměstnanců a na čas se téměř vytratili z politického dění.

Krajské a senátní volby však ukázaly, že voliči lidovce zatím neodepsali. Ambicí strany bylo podle předsedy Pavla Bělobrádka obhájit stávající mandáty, což se povedlo (o předvolebních očekáváních lidovců čtěte zde).

KDU-ČSL navíc dohromady získala necelých šest procent hlasů a v krajích rozdrtila rivaly z TOP09 a leckde i ODS. V celkovém počtu získaných mandátů skončila na čtvrtém místě.

"Obrození" lidovci: jsme alternativou levice i zkorumpovaných vládních stran

Lidovci slavili úspěch především na Moravě a v Jihočeském kraji, tedy v regionech s tradičně větším podílem konzervativních voličů.

KDU-ČSL sice v žádném kraji nezvítězila, v pěti krajích však porazila ODS i TOP09, ať už samostatně nebo společně s koaličními partnery. Na Vysočině a ve Zlínském, Jihomoravském, Pardubickém, Olomouckém a Královéhradeckém kraji se tak KDU-ČSL stala nejsilnější pravicovou stranou.

"Sice jsme nezazářili, ale výsledek je velmi uspokojivý. Je to pro nás výzva, abychom v příštích volbách dokázali oslovit bývalé voliče ODS, TOP09 a starostů," uvedl předseda strany Pavel Bělobrádek. Vládní strany podle něj pohořely především kvůli korupčním aférám. "Neprovádí pravicovou politiku a jediné co se jim podařilo, je zvýšit preference komunistů," uvedl Bělobrádek. Lidovci by podle něj měli být alternativou vůči vládním stranám i vůči levici.

V krajích, kde KDU-ČSL uspěla, nyní stranu čeká vyjednávání o případných koalicích. Lidovci si podle místopředsedy Jana Bartoška umí představit spolupráci s kteroukoli stranou kromě komunistů. To potvrzuje i Pavel Bělobrádek. "Dokud budou komunisti na svých sjezdech pronášet stalinská hesla, je spolupráce s nimi vyloučená," prohlásil Bělobrádek.

Pro KDU-ČSL je při domlouvání případné spolupráce prioritou shoda na společném postupu proti korupci. "Očekáváme změnu stylu politiky. Představili jsme protikorupční výzvu. Podmínkou naší spolupráce s ostatními stranami je, že se tyto strany zásadně vyhradí proti korupci," řekl Jan Bartošek.

Tři lidovci míří do Senátu. Kontroverzní Čunek a protikorupčník Michálek jsou jasní favorité

KDU-ČSL

KDU-ČSL je jedna z nejstarších českých politických stran. Byla založena roku 1919. V polistopadové historii se její preference dlouhodobě pohybovaly v rozmezí 6 až 9 procent, ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 však strana nepřekročila hranici 5 procent hlasů, a proto nyní ve sněmovně není zastoupena.

O senátorská křesla budou bojovat tři kandidáti KDU-ČSL. Všichni se ve svém volebním obvodě umístili na prvním místě a pokud by zvítězili i v druhém kole, měli by lidovci v Senátu dohromady pět křesel.

Na Praze 2 slavil úspěch bývalý šéf Státního fondu životního prostředí a protikorupční aktivista Libor Michálek, který kandiduje za lidovce, zelené a piráty. Ve druhém kole se utká se sociálním demokratem Stanislavem Křečkem.

"Mé šance jsou vysoké, doufám, že v druhém kole vyhraju. S nadsázkou můžu poděkovat Pavlu Drobilovi, že svým chováním pomohl tomu, že tato kampaň byla úspěšná," připomněl Michálek místopředsedu ODS, který stál za jeho vyhazovem ze Státního fondu životního prostředí (více o Michálkově kandidatuře čtěte zde).

Důvod k radosti má i Jiří Čunek. Do druhého kola ve Vsetíně postoupil s výrazným náskokem nad Jindřichem Šnejdrlem z ČSSD. Čunek, který v poslední době z celostátní politiky téměř zmizel, je s necelými 48 procenty hlasů jasným favoritem (více čtěte zde).

Třetím lidoveckým želízkem v ohni bude Zdeněk Brož. V Šumperku se utká s kandidátem ČSSD Miloslavem Vlčkem.

Předseda strany Pavel Bělobrádek nechce slavit předčasně. Lidovci prý nyní zahájí kontaktní kampaň. "Pravicoví voliči často nevolí v druhém kole. Musíme je přimět, aby k volbám přišli," uvedl Bělobrádek.

Dalších pět lidoveckých kandidátů do Senátu skončilo na třetím místě a do druhého kola tedy nepostupují. Podle Bělobrádka to však nevadí. "Jde o silné kandidáty, kterým postup do druhého kola utekl často jen o pár desítek hlasů. Tyto lidi chceme oslovit, aby nám pomohli na kandidátkách před parlamentními volbami. Chceme se vrátit tam, kam patříme - do Poslanecké sněmovny," uvedl Bělobrádek.

Petr Pithart: máme málo peněz, ale čisté ruce

Místopředseda Senátu Petr Pithart, který své senátorské křeslo neobhajoval a rozhodl se skončit s politikou, považuje volby za velký úspěch lidovců. "Přestávám být aktivním politikem v situaci, kdy je na tom strana dobře a je na vzestupu, což mi dává dobrý pocit," uvedl Pithart.

Voliči si podle něho uvědomili, že je lepší volit stranu, která má málo peněz, ale zato čisté ruce.

"Když si vzpomínám, jak jsme začínali skoro od nuly, s dluhy, s novým vedením, v situaci, kdy nás média prakticky ignorovala, tak tyto volby dopadly velmi dobře," zhodnotil výsledek voleb Petr Pithart.

Další metou jsou pro KDU-ČSL volby do Poslanecké sněmovny. Krajské a senátní volby označil Pavel Bělobrádek za určitou přípravu a generálku před volbami sněmovními. Cílem strany je podle něho nabídnout moderní křesťansko-demokratický směr, jaký bývá běžně zastoupen v řadě západních zemí. Ambicí lidovců je být alternativou k pravicovým i levicovým stranám.

Relativní úspěch v krajských a senátních volbách je podle něho prvním krokem. "Jsem rád, že KDU-ČSL se svou více než dvaadevadesátiletou historií bude i nadále stabilním prvkem v naší republice," uzavřel Bělobrádek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video