Maximální roční výše plateb za zdravotní péči by závisela na příjmech pacienta. Někdo by tedy platil například maximálně dva tisíce korun ročně, zatímco u člověka s výrazně vyššími příjmy by byl limit desetitisícový.
Inspiraci pro svůj návrh našly strany v Německu. "Německý systém, který vychází u poplatků z výše příjmů, nám připadá správnější než ten, který je teď u nás," řekl MF DNES po jednání stran vládní koalice zástupce lidovců Ludvík Hovorka.
Rozlišení roční výše plateb za lékaře podle příjmů pacienta obsahoval i návrh, který na jednání přinesly za Stranu zelených ministryně Džamila Stehlíková a poslankyně Olga Zubová.
Ministerstvo zdravotnictví je zdrženlivé. "Znamenalo by to, že občané kývnou na to, aby pojišťovny měly k dispozici údaje o jejich daních," řekl náměstek Pavel Hroboň. Limit plateb u lékaře, který by se lišil podle výše příjmů, by tak podle něj narušil ochranu osobních údajů pacientů.
Nápad lidovců a zelených ostře kritizuje expert ODS, poslanec Boris Šťastný. "Nemyslím si, že bychom se měli řídit špatným německým vzorem. Bylo by to administrativně náročné a více lidí by fixlovalo s daněmi," domnívá se.
Změní se poplatky za recept?
Hroboň na jednání expertů stran vládní koalice přinesl údaje o tom, jak za první tři měsíce zafungoval pětitisícový roční limit na platby za doktora a léky. Z podrobného přehledu, který má MF DNES k dispozici, například vyplývá, že už do 7. dubna překročilo hranici pěti tisíc korun celkem 102 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Každý z nich tak bude až do konce roku k lékaři chodit zadarmo.
Právě tím, že roční limit chrání nejvíce nemocné pacienty, argumentovali ve středu u Ústavního soudu při obhajobě poplatků ve zdravotnictví premiér Mirek Topolánek a ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.
Na jednání vládní koalice o tom, jak by se mohly změnit přímé platby pacientů u lékaře či za léky, přišli lidovci a zelení s velkým množstvím nápadů, jak pacientům ulevit. "Kdybychom to všechno přijali, v podstatě by to úplně zbouralo systém vybírání poplatků," upozornil náměstek Hroboň.
Co je tedy ve hře? Například to, že by se neplatilo třicet korun za každou položku na receptu, ale za recept. S tím přišli zelení. Lidovci zase uvažují o tom, že by pacienti nedávali za jednu položku na receptu třicet, ale deset či patnáct korun. V lékárně by tak lidé pár korun ušetřili.
Platit už nemají děti
Velká bitva bude v koalici nejspíš o to, kdo všechno by mohl být od poplatků zcela osvobozen. Lidovci i zelení, kteří loni na poplatky kývli, teď bojují hlavně o to, aby za doktora neplatili staří lidé a děti do 18 let.
Pro Julínka je však jako kompromis zatím přijatelné jen to, že by se platby u lékaře netýkaly dětí do tří let. Zatím se mu nelíbí ani návrh lidovkyně Michaely Šojdrové, aby se neplatilo za kojence v porodnici. Její iniciativu bude Sněmovna posuzovat už příští týden.
Další návrhy z KDU-ČSL a ze Strany zelených počítají s tím, že by byly poplatky zrušeny pro důchodce, lidi v sociálních ústavech nebo pro matky šest týdnů po porodu. V Německu se lidovci inspirovali tím, že by se v nemocnici platilo jen za prvních 28 dní hospitalizace a pak už ne.
Zelení zase chtějí vybrané peníze dávat pojišťovnám, a ne rovnou zdravotnickým zařízením. Ve hře je i varianta, že by lidé nedávali třicet korun u psychiatra a gynekologa či při návštěvě u specialisty, kam by pacient šel na doporučení svého praktického lékaře.
Zástupci koalice se dohodli, že ministerstvo zdravotnictví do poloviny května propočítá, jaké by měly jednotlivé návrhy finanční dopady.
