Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo ´zradil ideály´, patří na seznam

  1:00aktualizováno  1:00
Komunistická strana Čech a Moravy je podle důvěrné zprávy Bezpečnostní informační služby úzce spojena s některými levicovými extremistickými skupinami. Dokumenty s touto informací, původně určené pro tým premiéra Vladimíra Špidly, se podařilo MF DNES získat.

Z rozpočtu KSČM byli nepřímo placeni levicoví extremisté. Tak informovala tajná služba tým bývalého premiéra Vladimíra Špidly.

Extremistické organizace jsou přitom považovány za nebezpečné. Daly si totiž za cíl zničit demokracii v Česku. "Ke svému financování zneužívají (levicoví extremisté, pozn. red.) i financí KSČM," uvedla BIS v jedné ze svých neveřejných zpráv.

Za extremistické organizace, které jsou na Grebeníčkovy komunisty napojeny, považuje tajná služba hlavně stranu někdejšího komunistického pohlavára Miroslava Štěpána - Komunistickou stranu Československa a Vlastenecké sdružení antifašistů.

"Je znám případ o převedení peněz, které od KSČM obdrželo Vlastenecké sdružení antifašistů, na konto SČK," tvrdí BIS. (Štěpánova strana se do roku 1999 jmenovala Strana československých komunistů - SČK, pozn. red.) Místopředsedu komunistů Jiřího Dolejše tato informace překvapila.

Extremismus

Co je jeho cílem?
Zničení demokracie v Česku.
Extremisté ohrožují celkovou stabilitu a bezpečnost státu.
Proč jsou nebezpeční neobolševici?
Mají největší počet členů a příznivců v celé společnosti. Skrytě pronikli do státních i podnikatelských struktur. Zároveň nejsou v porovnání s extrémní pravicí tak viditelní.
Co neobolševici chtějí?
Narušit zapojování Česka do euroatlantických bezpečnostních a hospodářských struktur.
Spolupracují proto s cizími zpravodajskými službami, hlavně s ruskými.
Kdo představuje extrémní levici?
Komunistická strana Československa vedená Miroslavem Štěpánem, stejnojmenná strana Ludvíka Zifčáka (bývalého příslušníka StB) a Vlastenecké sdružení antifašistů.
Kdo je Štěpán?
Miroslav Štěpán patřil před rokem 1989 k nejtvrdším funkcionářům ve vedení komunistické strany. Do roku 1993 byl členem KSČM. Pak založil Stranu československých komunistů, která se od roku 1999 jmenuje Komunistická strana Československa. Na Bruntálsku dvakrát neúspěšně kandidoval do Senátu.
Kolik je extremistů?
Počet pravicových extremistů je asi sedm tisíc osob. Naproti tomu jen sama KSČ udává 20 tisíc členů.
Napojení na ruské tajné služby?
Neobolševici udržují dobré kontakty s představiteli ruských komunistů a s příslušníky bývalých bezpečnostních složek někdejšího Sovětského svazu.
Miroslav Štěpán několikrát jednal s bývalým šéfem KGB. Pro ruskou stranu jsou čeští extremisté zdroj informací.

Zdroj: Zpráva BIS o extremismu  

"Slyším to poprvé. Pokud by to byla pravda, tak bychom to museli velmi důkladně projednat, protože by to bylo velmi varovné. Mohlo by to znamenat, že jsme nedohlédli tok některých peněz. Mohlo se to stát na nějaké místní úrovni," řekl Dolejš.

A připustil, že Grebeníčkovi komunisté poskytují "nefinanční" podporu pouze některým "vlasteneckým" organizacím." Pokud organizují akci, která je prokazatelně vlasteneckého charakteru, tak jim půjčíme třeba zvukovou aparaturu," řekl.

Tajná služba je přesvědčena, že ze všech extremistických skupin, které v Česku působí, jsou daleko nejnebezpečnější právě levicoví extremisté. Je jich totiž víc a mají větší vliv než extrémní pravice. Tajná služba tvrdí, že z levicových extremistů jsou nejaktivnější neobolševici.

Ti mají vazby na parlamentní stranu KSČM, ruské komunisty, ale i ruské zpravodajské služby. Navíc někteří členové nebo sympatizanti levicových extremistických skupin podle BIS tajně pronikají přímo do státní správy na významné posty. Jejich cílem je i policie a armáda.

"Především Komunistická strana Československa (dříve Strana československých komunistů - SČK) je orientována na vybudování pevné organizace. Neobolševici využívají vazeb s bývalými kolegy-příslušníky mocenských struktur, kteří stále působí v oblasti státní správy, policie či armády," uvedla BIS.

Podle tajné služby tak neobolševici získávají informace, ale i manipulují s úředníky. "Jsou k dispozici dokonce informace o tajném členství některých policejních důstojníků ve Štěpánově SČK (KSČ)," uvádí tajná zpráva. "Nepovažuji svou stranu za nějakou extremistickou levici," komentoval Miroslav Štěpán informace BIS.

Čeští neobolševici počítají s tím, že někdy v budoucnu by mohl v Rusku přijít prokomunistický převrat, což by změnilo i situaci v České republice. Extremisté si tak slibují návrat k moci.

Analytici tajné služby usuzují, že se neobolševici připravují na případné převzetí moci: "Vytvářejí seznamy nepřátel, tedy osob určených k likvidaci. Na těchto seznamech figurují mimo osob angažovaných v současném režimu i někteří představitelé současné KSČM, kteří jsou obviňováni ze zrady komunistických ideálů," uvádí tajná služba.

 








Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v...
Vláda řešila zajišťovací příkazy, šéfa Finanční správy zve kvůli vysvětlení

Šéf Finanční správy Martin Janeček a náměstkyně ministra financí Alena Schillerová budou na zasedání vlády 6. listopadu kabinetu vysvětlovat okolnosti...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přichází komentovat výsledky povolební schůzky s...
Babiš hovořil s prezidentem, večer míří na jednání s Okamurou a lidovci

Vítěze sněmovních voleb, předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, v pondělí přijal prezident Miloš Zeman. Babiš bude později k večeru pokračovat ve vyjednávání se...  celý článek

Náměstek primátora Ivan Langr.
Náměstek primátora Liberce Langr opustil Změnu, nechce poslouchat Korytáře

Další rána zasáhla „rozvádějící se“ libereckou vládu. A přišla přímo ze zastupitelského klubu Změny pro Liberec, která dosud měla co do počtu hlasů v radě...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.