Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo získal Železného domy?

  0:01aktualizováno  0:01
Rozsáhlý majetek, kterého se v roce 1999 zbavil šéf Novy Vladimír Železný, dnes patří pouze třem lidem. Polovinu akcií ve společnostech, na něž byly nemovitosti převedeny, ovládá jeho bývalá manželka Marta. Druhou půlku kontroluje Železného právník Aleš Rozehnal a Jakub Děd, bratr Rozehnalovy přítelkyně a společnice v advokátní kanceláři Lucie Dědové. Rozehnal to uvedl v rozhovoru pro MF DNES, prvním po propuštění z vazby minulý čtvrtek.

Rozehnal prozradil také cenu, za niž Železný své domy v Praze a Mikulově prodával - šéf Novy inkasoval více než 200 milionů korun. Rozehnal a dva jeho kolegové z advokátní kanceláře jsou právě kvůli těmto převodům stíháni. "Je to snůška absurdních blábolů," komentuje svá obvinění Aleš Rozehnal.

Rozehnal: Železného necháme ředitelem
Obvinili mě, protože si policisté mysleli, že se ve vazbě sesypu, tvrdí v rozhovoru pro MF DNES Aleš Rozehnal, právník ředitele Novy Vladimíra Železného.

Kdo je Aleš Rozehnal

• Jednatřicetiletý doktor práv patří mezi klíčové postavy TV Nova a nejbližší spolupracovníky Vladimíra Železného. Je dvorním právníkem Novy a jejím spolumajitelem - v licencované společnosti CET 21 mu patří zhruba 12,5 procenta.

• Angažoval se na straně Železného v době jeho dramatického rozchodu s bývalými partnery z americké společnosti CME před třemi lety a při rozjezdu "nové Novy" v srpnu 1999.

• V současné době je obviněn ze dvou trestných činů, policie se mu snaží dokázat, že spolu s Železným chtěl poškodit věřitele - společnost CME, které Železný dluží miliardu korun. Před týdnem se vrátil z vazby, kde seděl od svého zatčení 4. listopadu 2001.

• Vede pražskou advokátní kancelář Rozehnal a partneři, tvořenou převážně bývalými spolužáky z právnické fakulty.

Kdy vás poprvé napadlo, že by vás mohla policie zatknout a obvinit?
V podstatě hned ve chvíli, kdy byl loni v dubnu poprvé obviněn doktor Železný. Bylo jasné, že pokud jeho jednání policie považuje za trestný čin, může dojít i na mě a další advokáty.

Takže jste na to byl v podstatě půl roku připraven?
Připraven... Vzhledem k tomu, že advokátní kancelář Toman a Devátý měla za takový úspěch inkasovat od CME odměnu tři a půl milionu korun, říkal jsem si, že by bylo divné, kdyby se toho někdo nechytil...

Jste spolu s dvěma kolegy z vaší kanceláře obviněn z toho, že jste pomáhal Vladimíru Železnému po rozchodu s bývalými partnery ze CMEpřevádět jeho majetek na akciové společnosti, v jejichž orgánech teď zasedáte. Proč jste to dělali?
Důvody byly v zásadě dva. Prvním bylo vypořádání s Martou Železnou, aby se rozdělily nemovitosti, které byly ve společném vlastnictví manželů.

Marta poté dostala v akciových společnostech, na něž byl majetek převeden, padesát procent akcií. Druhý důvod byl, že pan Železný potřeboval hotovost.

Ale manželství Železných bylo přece rozvedeno až před rokem.
To je pravda, ale jednání běžela už od roku 1998.

Se sporem se CME a obavou z různých sankcí ze smluv, které Železný sám podepsal, tedy neměly převody majetku nic společného?
Samozřejmě, že ne. Stejně by převody nic nezískal, respektive nezakryl: buďto má majetek v nemovitostech, nebo v penězích. Neutekl by ničemu.

Vladimír Železný však vysvětloval v rozhovoru pro Lidové noviny v září 1999 důvody pro zbavení se majetku jinak: "Předpokládal jsem možnost určitého tlaku. Když nic nemáte, nemůžete o nic přijít. Bez majetku se chováte nezávisle..."
Já to nemám jak komentovat. Nevěřím tomu, že by jeho odpovědi byly zaznamenány přesně. (Redakce LN však tvrdí, že rozhovor byl autorizován - pozn. red.)

Co jste přesně při těch převodech dělal vy a lidé z vaší advokátní kanceláře?
My jsme připravovali strukturu těch společností. Prvním důvodem bylo, aby se nemovitosti mohly dál prodávat. A prodávat akciovou společnost je výhodnější z daňového hlediska. A navíc bylo třeba, aby se majetek, teď už převedený na akcie, dal lépe rozdělit, aby paní Železná mohla dostat přesně padesát procent. Znáte určitě, jak to vypadá, když se po rozvodu dělí nemovitost na dvě půlky: nikdo nemá nic.

Kdo drží kromě Marty Železné zbylých padesát procent v těch společnostech?
Společnost Genea, což jsem já spolu s partnerem. Náš podíl chceme ale prodat investorovi, který o to teď projevil zájem.

Za kolik jste kupovali třeba rodinnou vilu Železných v Sibeliově ulici v Praze na Ořechovce?
Za třicet čtyři a půl milionu korun. Byly na to dva znalecké posudky.

A další ceny?
Palác v Thunovské za sto dvacet milionů, dům v Dlouhé za sedmdesát osm milionů, Piaristé (dům v Mikulově) za pět milionů.

To je dohromady přes dvě stě milionů. Kde jste na to vzali peníze?
Společnost Genea si brala půjčku, ale nezapomeňte to dělit dvěma, polovina patřila Martě Železné.

Proč se vám tohle všechno nepodařilo vysvětlit policii?
Protože se nás na to neptala, v tom je ten problém. Udělali velkou akci pro veřejnost, zavřeli mé dva kolegy a pak až začali shánět důvody. Chtěli po nás vydat třeba smlouvu o převodu nemovitostí, což je veřejná listina, kterou normálně seženete na katastru nemovitostí.

Jaké to je pro člověka zvyklého na život ve vyšší společnosti ocitnout se najednou v cele a pak ve vazbě?
No peklo, samozřejmě. Panuje tam středověk. Špína, prach, hnus, buzerace...

Jak taková buzerace vypadá?
Když za mnou třeba přišla návštěva, musel jsem se svléknout a dělat dřepy, totéž, když jsem po návštěvě odcházel zpátky na celu.

Takže jste neměl žádný zvláštní režim?
Ale ano, měl. Řekněme mírnější ze strany dozorců. Řada z nich si o mém obvinění také myslela svoje... Takhle: můžete být v sebevětším hnusu a špíně, ale nejdůležitější je, jestli je váš dozorce primitiv, nebo se chová slušně. A ke mně se myslím chovali slušněji než k ostatním.

Jak vás oslovovali?
Pane Rozehnale, někdy i pane doktore.

Takže žádné: Rozehnal, nástup?
Taky tam byli asi tři takoví...

Jaké jste měl zprávy o světě?
Noviny a zprávy od advokátů.

Na televizi jste se nedíval?
Po čase ano. Dovolili mi vzít si televizi na baterky na celu, na společenskou místnost jsem nesměl.

Viděl jste ve vazbě někdy Železného pořad Volejte řediteli?
Viděl.

Taky si myslíte, jak ve svém pořadu říkal Vladimír Železný, že jste něco mezi oběťmi teroristického útoku na USA a Miladou Horákovou?
Takhle: jsem rád, když se mě někdo zastane.

Co jste tam ty tři měsíce dělal?
Četl jsem si, hrál na automatu šachy...

Podíval jste se někdy ven?
Vůbec. Cela sice měla okénko, ale nad ním vlnitý plech. A chodit jednou denně do hnusného kotce, co má tři krát dva metry, je zalitý vodou, špinavý a nad ním je mříž, tak to se mi vážně nechtělo.

Co jste tam jedl?
To, co všichni. Knedlík zalitý nějakou omáčkou a flaksu masa.

Kdy jste něco takového jedl předtím naposledy?
Myslím, že nikdy.

Změnilo to nějak váš celkový pohled na svět?
Určitě. Ale těžko se to definuje, aby to neznělo banálně. Prostě si pak vážíte toho, že jste venku.

Nenapadlo vás někdy během těch dní: sakra, do čeho mě to ten můj klient dostal?
Nenapadlo, protože si nemyslím, že by mě do toho dostal on. To udělaly nějaké síly, jaké, přesně nevím. Ale tuším, proč jsem se tam ocitl, dokonce to přede mnou řekli policisté, když mě zatýkali: je to dobrý, ten se sesype... Nicméně myšlenku, že bych měl být naštvaný na Železného, se mi snažila neustále vsugerovat tamní psycholožka: prý musím určitě cítit vůči Železnému nenávist. Opakovala: Podívejte, on je venku, vy tady.

Návštěva psychologa je povinná?
Byla to taková paní mezi čtyřicítkou a padesátkou... Když si mě pozvala, asi čtyřikrát, neměl jsem důvod se s ní nebavit.

Bral jste ty konzultace jako pomoc, nebo součást vyšetřovací taktiky?
Jako součást taktiky. Ale ona nebyla příliš rafinovaná, spíš by asi zapůsobila na sedmnáctileté vykradače aut. Ptala se mě třeba: Proč vlastně ten Železný koupil tu televizi na Slovensku? Říkal jsem jí, že je to prostě dobrý obchod. A ona na to: A není to spíš tak, že by tam chtěl uprchnout?

Prý jste kdysi říkal: Železný je výborný klient. Má hodně peněz a ještě víc problémů. Stále si myslíte, že je pro vás ředitel Novy tak výhodný klient?
Nevím, jestli jsem tohle přesně řekl, to je citát z filmu o Larry Flintovi. Ale ano, stále si myslím, že je to dobrý klient.

Podal jste proti vazbě ústavní stížnost. Co si od toho slibujete?
Chci, aby soud konstatoval, že byl porušen zákon.

A v čem vám to pomůže?
Hodně. Minimálně psychologicky v průběhu stíhání.

Budete žádat odškodné, pokud uspějete?
Ano, samozřejmě.

Jak jste se vlastně stal dvorním advokátem Železného?
Začalo to někdy v roce 1995. Zastupoval jsem tehdy spolumajitele CET 21 Fedora Gála a od něj jsem se dostal k ostatním společníkům CET. Je pravda, že jsme se nejvíc sblížili, když začala v roce 1999 krize v Nově. Byl jsem s ním při vyjednávání s panem Lauderem.

Ano, napsal jste s ním o tom i knížku Štvanice...
(úsměv) Napsal jsem i jiné knížky, možná lepší...

Jaký je váš vztah?
Rozhodně víc než čistě pracovní. Náš vztah by se dal nazvat přátelským.

Jeli byste spolu na dovolenou?
Tak to asi ne, jsem přece jen o pětadvacet let mladší. Na večeři s ním ale zajdu rád.

Poslouchá vás? Říká se, že prý máte kouzelnou formuli: Tak si to udělejte sám...
To jsem použil asi dvakrát v životě. Radami se občas řídí, občas je to ale docela boj.

Považujete se za bohatého člověka?
Spíš řekněme za zajištěného.

Patří vám dvanáct a půl procenta Novy. Ten podíl by mohl mít hodnotu kolem miliardy a čtvrt.
Tak záleží na tom, za kolik by ten podíl někdo koupil. Ale zhruba v tomto řádu to je.

Jak jste se k procentům vlastně dostal?
Díky navýšení základního jmění CET 21 v roce 1999, kterého jsem se účastnil.

Ale proč jste k němu byl vůbec přizván? Stalo se to krátce poté, co jste Vladimíru Železnému pomáhal odpojit se od bývalých investorů ze CME. To byla odměna?
Dá se to tak říct. Bylo dohodnuto, že určití lidé, důležití pro vysílání Novy, dostanou podíly v CET 21, například Líba Šmuclerová nebo já.

Při prvním navyšování krátce po rozchodu se CME se Železný chtěl zbavit skoro celého svého podílu v CET 21: ze 60 procent by mu podle původního plánu zbyly dvě desetiny procenta. To nakonec nepovolila rada pro vysílání. Proč už Železný tehdy nestál o licenci, díky níž mohl začít vysílat bez CME?
Pozor: Železný v té době vlastnil dvaapadesát procent ve firmě Edikon (ta dnes drží 24 procent Novy, Rozehnal spolu se šéfkou programu Novy Šmuclerovou jsou jejími majiteli - pozn. redakce), a navíc držel i opce na akcie MEF Média (firma Jiřího Šmejce, dnes rovněž 24 procent v CET 21, ohlášeno je její ovládnutí celkem až 54 procent). Ta struktura byla vymyšlena tak proto, že se rýsoval jeden investor, který si takové uspořádání přál.

Drží Železný ještě dnes podíl v Edikonu nebo opce na akcie MEF Média?
Ne.

Železný oznámil, že chce definitivně prodat zbytek svého podílu v Nově. Musí, aby uhradil miliardový dluh vůči CME. V televizi, kterou vybudoval a symbolizoval, mu nezbude ani procento. Je to jeho porážka?
Někdo by to tak mohl chápat. Na druhou stranu firmy, které by měly získat v CET majoritu, jsou vůči němu přátelsky naladěny a určitě ho nechtějí odvolávat z funkce generálního ředitele.

Je Edikon přátelský, nebo pragmatický?
Obojí. Rozhodně ale nemáme zájem vystupovat proti Vladimíru Železnému.

Je postava Železného, obtíženého nejrůznějšími problémy, dobrou zárukou pro investory?
Nikdy jsem od investorů neslyšel přímo: s Železným nikdy. Ale byli i tací, kteří si jako podmínku kladli, že tam Železný zůstane.

Jste dnes sice na druhé straně, ale přesto: myslíte, že to, jak tady dopadl Lauder a jeho CME, je pro investory lákadlem?
O tom bychom mohli mluvit zhruba šest hodin, byl jsem u toho sporu od začátku. Lauder udělal chybu, že si svou investici neochránil lépe. Že třeba odmítl přímý vstup do CET, že neměl uzavřenou lepší smlouvu...

Dobře, ale CET 21 by bez příslibu Lauderova financování nikdy nedostal ani licenci. A najednou po pěti letech ho Železný nemilosrdně poslal k vodě. To je v pořádku?
Ale oni opravdu strašlivě podcenili právní úpravu v České republice, nějak to běželo, tak se na to vykašlali...

Proč jste je jako své partnery neupozornili?
Občas jsme jim to říkali, ale já jsem byl na straně CET 21 a musel jsem hájit hlavně jeho zájmy. A hlavně: oni nás nechtěli vůbec poslouchat. Až když přišli na to, že je průšvih, že nemají licenci ani pořádnou smlouvu, začali se snažit. Asi bychom se i nakonec dohodli, v únoru 1999 byl na stole hotový návrh, podle nějž by byli dostali asi 80 procent v CET. Jenže pak se vedení CME změnilo, přišel nový prezident CME Klinkhammer a ten šel na věc silou.

Hraje také v souboji Lauder - Železný nějakou roli osobní rovina?
Samozřejmě, úplně zásadní, myslím, že tam o peníze ani moc nejde. Je to hodně prestižní souboj.

CME chce i to, aby vás vyloučili z advokátní komory. V kauze Astrona, kvůli níž jste také obviněn, jste měl zastupovat obě strany. Astronu, která chtěla po Železném miliardu, ale také ředitele Novy.
To je úplný nesmysl, nikdy jsem Astronu nezastupoval. A nic takového není ani v mém obvinění. Všechno jsme mnohokrát vysvětlovali i policistům, dávno předtím, než jsem kvůli tomu skončil ve vazbě.

I když vám dá soud za pravdu a zbaví vás všech obvinění, už vám nikdo dlouho neodpáře titul "právník Vladimíra Železného". Je to pro budoucí kariéru výhoda?
Prostě budu dělat advokáta dál i s pověstí kriminálníka. Jsem stále přesvědčen, že všechna obvinění jsou snůška blábolů. Jsou tu nepříjemnosti: teror zadržování u mých kolegyň. Nicméně strach ze soudu nemám vůbec. Všechna obvinění jsou prostě absurdní. Nemůže to dopadnout jinak než dobře.

Jde spíš o něco jiného: vaší ambicí bylo vytvořit velkou prestižní advokátní kancelář. Teď jste spojen s jedním klientem.
Obecně to není tak, že bychom měli jediného klienta, máme jich samozřejmě víc. Ale píše se o jednom jediném . Samozřejmě je lepší mít portfolio klientů širší. I když je to výhoda i nevýhoda. Je spousta klientů, kteří chtějí být zastupováni právě právníky od Železného, spoustě klientů to pochopitelně zase vadí.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš (19. října 2017)
Máte máslo na hlavě, řekl Zaorálek. Co jste dokázal za 27 let? opáčil Babiš

Více než tři roky spolu šéf ANO Andrej Babiš a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek seděli v jedné vládě, ale to už podle jejich posledního televizního duelu den...  celý článek

Vrchní část věže je třeba opravit, protože do jejího krovu kvůli poryvům větru...
Plán počítá s dostavbou Staroměstské radnice, křídlo jí chybí od války

Grandiózní i umírněné návrhy se během více než století objevily v souvislosti s novou podobou východního křídla Staroměstské radnice. Místo toho jsou přes 70...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Co dělat, aby váš hlas nepropadl? V triku s rudou hvězdou k volbám nechoďte

Už za několik hodin začnou sněmovní volby. Jak volit, abyste nepřišli o hlas? Musíte mít platný průkaz totožnosti, politicky neutrální oblečení a vhodit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.