Zaprvé: v okolí chemických továren se nežije zdravě. Zadruhé: instituce kontrolující životní prostředí usvědčí viníky jen výjimečně. Zatřetí: ministr životního prostředí to ví, ale lidem vzkazuje, že se s tím nedá nic dělat.
Na zatím poslední odhalený případ doplatili obyvatelé Libiše u Neratovic. Kvůli vysokému obsahu rtuti a polychlorovaných bifenylů v domácích vejcích, drůbežím mase a rybách zakázali veterináři okamžitě jejich konzumaci.
Ministra životního prostředí Libora Ambrozka zjištění veterinářů nepřekvapilo. "Zátěž v okolí Spolany je obrovská. Spolana je v republice největší problém. Je to dáno mimořádnou výrobou, která tu v minulosti probíhala. Ekologická zátěž je tedy mnohem významnější než v jiných podnicích," komentoval výsledky Ambrozek.
Jestli jedovaté látky přinesla do Libiše loňská povodeň, nebo zda tam byla příroda otrávená již z dřívějších dob, nechce Ambrozek komentovat.
Přiznává totiž, že srovnání se stavem před a po povodni je prakticky nemožné. "Takové rozbory se v minulosti nikdy nedělaly." Lidem, kteří v takovém prostředí žijí řadu let, vzkazuje: "Pokud tam žijí už dlouho, myslím, že se na tom už tolik nezmění.
Ale preventivně doporučujeme nejíst drůbež ani zeleninu, která pochází z oblasti." Co se za takovým doporučením vlastně skrývá, objasňuje odborník na jedy z Chemicko-technologické fakulty Univerzity Pardubice Miloslav Pouzar. "Z půdy se rtuť dostane do celého potravinového řetězce a při dlouhodobém působení ničí játra a ledviny.
Kromě toho napadá jako první centrální nervovou soustavu a zvyšuje nebezpečí poškození mozku dětí u těhotných žen." Spolana spojitost se rtutí v potravinách a její chemickou výrobou odmítá a diskuse o případném odškodnění postižených obyvatel považuje za bezpředmětné.
"Vůbec se k tomu nevyjadřujeme," sdělil mluvčí Spolany Jan Martínek. V aktuálním prohlášení firma znovu popírá možný vliv povodní na kontaminace a jen opatrně připouští, že znečištění mohly způsobit její staré ekologické zátěže.
Odborníci na životní prostředí označují postoj Spolany bohužel za typický. "Naše zkušenosti jsou takové, že dobrovolně se firmy ke znečištění přiznají jen výjimečně," říká Miroslav Rubeš z České inspekce životního prostředí.
Právník Vítězslav Dohnal, který pomáhá lidem v Ekologickém právním servisu, dokládá tuto bezmocnost konkrétním případem. "Podávali jsme jedno trestní oznámení na Spolanu, a to policie odložila na základě vyjádření odborníka, že škoda nevznikla dioxiny ze Spolany. Ten samý odborník přitom sedí v dozorčí radě Unipetrolu, který Spolanu vlastní."
