Areál Pražského hradu rezidenci vyhovující Klausovu gustu nenabízí. Oblíbené Lány leží přece jen daleko. Na nákup nové budovy nejsou peníze.
Když na jaře s nabídkou nového sídla prezidenta ve Slunné ulici na Ořechovce přispěchalo ministerstvo obrany, zdálo se, že je problém vyřešen. Ne zcela a ne trvale.
Jak zjistila MF DNES, nastěhování prezidenta komplikují nečekané problémy - kdo bude platit náklady na provoz prvorepublikové vily se zahradou. Za její rekonstrukci zatím zaplatila armáda 28 milionů.
Zákon o prezidentské kanceláři umožňuje platit z rozpočtu náklady na pobyt prezidenta jen v rámci areálu Pražského hradu a Lán. Na vilu, která patří ministerstvu obrany, se to tedy nevztahuje.
A to ještě není všechno. Hrad navíc nesmí - jako jedna ze složek státu - platit druhé státní instituci za poskytnuté služby, tedy nájem a jiné výdaje.
Ve vile bude bydlet jako velitel vojsk
Tuto překážku v zákoně musel řešit už bývalý prezident Václav Havel, který však bydlel ve své vlastní vile v Dělostřelecké ulici. Základní výdaje hradil sám, ale když například hostil státní návštěvu ve svém domě, proplácel se následný úklid prostřednictvím "pronájmu" prostor vily prezidentské kanceláři.
Na Hradě nyní přemýšlejí, co ještě lze zahrnout pod vlastní rozpočet a co nechají na ministerstvu obrany. To zase očekává, že kancelář prezidenta uhradí většinu nákladů.
"Tak například telefony můžeme považovat za věc nutnou pro fungování prezidenta. Vždyť mu mobil i počítač platíme, i když je mimo svoji hradní kancelář," říká prezidentův kancléř Jiří Weigl.
I když kancléř slibuje obraně "co největší pomoc", nepočítá s tím, že bude ze svého rozpočtu platit všechny provozní náklady. Připomněl, že prezident je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil.
"Ministerstvo obrany vilu nabídlo nikoli jako úplatnou službu Hradu, ale svému vrchnímu veliteli. To je něco jiného, než kdyby šlo o objekt ministerstva zahraničí, s nímž prezident nemá takový bezprostřední vztah," poznamenal Weigl.
Ministerstvo obrany nicméně podle náměstka obrany Jana Dzvoníka už ví o jedné cestě, jak získat zpět peníze za platby elektřiny, úklidu, péči o zahradu. "Peníze by prezidentská kancelář mohla deponovat přes ministerstvo financí nám," řekl ekonomický náměstek ministra obrany Jan Dzvoník.
Kdy se prezident přestěhuje z třípokojového bytu v Praze-Kobylisích do vilové čtvrti, se zatím neví. "Termín stanoven není. Stěhování je vážná věc, do toho se nechce nikomu," řekl kancléř Weigl. Klausovi spolupracovníci se navíc netají nápadem, že rezidenci ve Slunné ulici považují za dočasné řešení.
Že by nakonec Klausovi bydleli úplně jinde?
A tak se sídlo prezidenta bude hledat dál. Mezi možné varianty patří i Richterova vila v areálu Pražského hradu. Dům je však zatím ve špatném stavu. Nevýhodou podle Weigla je i to, že by zde byl problém zajistit bezpečnost hlavy státu.
Vila stojí nad zatáčkou ulice Chotkovy sady na konci Starých zámeckých schodů vedoucích k Hradu z Klárova. Bývalé vedení Hradu, za prezidenta Havla, chtělo tento dům (kdysi zde sídlila 5. správa StB) pronajmout českému investorovi, který by vilu opravil a na dvacet třicet let v ní provozoval kavárnu.
"Jde o padesátimilionovou investici. Chtěli jsme, aby byla zrekonstruována, ale nikoli za státní peníze. Proto nám pronájem přišel jako nejvhodnější cesta," uvedl bývalý kancléř Ivo Mathé.
Klausův nástup do funkce prezidenta však tyto plány smetl. Nové vedení prezidentské kanceláře rozhodlo, že rekonstrukci nepřenechá soukromníkům, ale začne s ní samo - v rámci omezených prostředků Hradu. "Richterovu vilu rekonstruujeme v hrubých rysech tak, aby dál nechátrala. O jejím použití rozhodneme podle potřeb," říká Weigl.
Podle něho by z domu mohla být rezidenční vila. "Ovšem její poloha není zcela nejvýhodnější. Stojí nad značně hlučnou zatáčkou, kolem jsou kopce, které ztěžují její ochranu, ale je to objekt zajímavý a historicky cenný. Uvidíme," dodal Klausův kancléř.
