Kdo zachrání Karlův most?

P r a h a - Karlův most je sice turistický symbol Prahy a nejnavštěvovanější památka v zemi, ale 240 milionů na jeho rekonstrukci nechce dát nikdo. Ani stát, který rozdává miliardy na výstavbu nových dálnic a podniky, jako jsou například železárny Vítkovice. "Ty peníze skutečně nemáme," ujišťuje mluvčí ministerstva kultury Dita Fuchsová. Dostálův úřad, do jehož kompetence spadají rovněž památky, patří k ministerstvům s nejnižším rozpočtem. A odhadované výdaje na rekonstrukci starobylého mostu hovoří o dvou stech čtyřiceti až čtyřech stech milionech korun.
Sbírka? To sotva

Měla by národní sbírka mezi občany úspěch? Profesor Jan Havránek z Archivu Karlovy univerzity je skeptický.

Podle jeho názoru zlatou érou sbírek bylo národní obrození, ale už na konci 19. století se často nekonaly. "Když v roce 1890 povodeň zničila Karlův most, žádná sbírka se nevypisovala. Magistrát nelenil a opravu zaplatil," říká Havránek.

Sbírky měly kdysi výrazný politický podtext. "Když se v roce 1846 pořádala sbírka na Českou průmyslovou školu, hlavní bylo, že v Pražských novinách vycházely seznamy dárců, kteří se takto hlásili k češství, "říká Havránek. Nejznámějším příkladem sbírky je stavba Národního divadla, ale tvrzení "Národ sobě" je trochu nadnesené. "Divadlo by se jen ze sbírky nepostavilo. Přispěl výrazně magistrát i konzervativní aristokracie," konstatuje Havránek.

Pro své tvrzení, že doba sbírek je už za námi, nachází doklad v 30. letech minulého století. "Tehdy u nás ožil protiněmecký nacionalismus. Když však národní demokraté vyhlásili sbírku na obnovu Karolina, zkrachovali. Nevybrali nic," říká Havránek.

Sbírka na Karlův most by však mohla mezi politiky nalézt odezvu. "Proč ne? Ale asi by se nevybraly všechny peníze, nejlepší by bylo kombinovat zdroje od státu, města a občanů," míní předseda rozpočtového výboru Vlastimil Tlustý. (kra)

"Celý Program záchrany architektonického dědictví disponuje jen zhruba třemi sty miliony korun pro letošní rok," uvedla Fuchsová.

V praxi to znamená, že rekonstrukce Karlova mostu by znemožnila záchranu jakékoliv jiné památky v zemi. Záležitost je ve slepé uličce.

"Jestli ho necháme dál takhle se rozpadat, nevyhneme se jednou radikálnímu zásahu. A ten může být takový, že naruší autentický vzhled mostu," varuje rektor ČVUT Jiří Witzany, který se podílel na projektu obnovy Karlova mostu. Tým odborníků pod jeho dohledem vloni provedl průzkumné sondy, aby zjistil, jak na tom most je. Jejich závěr byl jednoznačný: Špatně.

Zachraňte Karlův most! - přečtěte si glosu Martina Komárka

Peníze na opravu by mělo poskytnout také město Praha, které Karlův most spravuje.

Letošní rozpočet města se pohybuje kolem dvaadvaceti miliard korun. Jenže i ono má jiné priority. "Musíme sehnat peníze na městský silniční okruh a dostavbu metra," řekl náměstek pražského primátora Jiří Paroubek.

Když se však stavěla nájezdová rampa ke Strahovskému tunelu na Smíchově a upravovalo se její okolí, stejná částka, jakou potřebuje Karlův most - tedy čtyři sta milionů -, se našla.

Na dokončení tunelu Mrázovka a vybudování navazující komunikace, která se právě staví, si pražský magistrát dokonce vypůjčil sedm a půl miliardy korun.

V případě opravy Karlova mostu přišel pražský primátor Jan Kasl s myšlenkou vypsat celonárodní sbírku. Odvolává se přitom na paralelu s Varšavou a jejím královským zámkem, na který se složili Poláci.

"Proč by Češi a Moravané nemohli přispět na rekonstrukci Karlova mostu, podobně jako se kdysi na jeho stavbě podílela všechna královská města?" přemítá Kasl s tím, že celková částka by se tímto způsobem asi dohromady nedala, takže by měl přispět i stát.

Náměstek Paroubek sice tvrdí, že v případě nutnosti by i město peníze na most našlo, ale kde, to upřesnit nedokázal.

O rekonstrukci mostu se hovoří už dvacet let, ale rok od roku se odkládá. Varovný signál přišel před několika lety, když se začalo odtrhávat neogotické schodiště vedoucí na Kampu. Tehdy odborníci zjistili, že v mostě dochází k pohybům. Konstrukci neustále narušuje mráz, vedro, vlhkost a také bakterie.

Přesto někteří odborníci zpochybňují, zda je rekonstrukce mostu skutečně naléhavá, a uvažují, zda za vším nejsou především zájmy stavebních firem.

"Vždycky se čas od času objeví názor, že rekonstrukce je nutná a nejlépe hned teď. Zatím mě o tom žádné materiály nepřesvědčily," tvrdí Zdeněk Lukeš z památkového oddělení Kanceláře prezidenta republiky.

Podobný názor má i ředitel Státního ústavu památkové péče Josef Štulc. "Nikdo nezpochybňuje mimořádný význam Karlova mostu. Ale nehrozí mu, že spadne.

Když se začátkem sedmdesátých let prováděla jeho rozsáhlá rekonstrukce, tvrdilo se, že se bez ní most zřítí. Což je samozřejmě nesmysl. Neuplynulo ani třicet let a opět se hovoří o nutné rekonstrukci. Je to zvláštní," říká Štulc.

Strahovský klášter v Praze 6 je vidět v pozadí Karlova mostu. (14. února 2001)

Denně projde Karlovým mostem stovky lidí. (14. února 2001)

Z Alšova nábřeží je vidět Karlův most z Petřínem a chrámem svatého Mikuláše na Malostranském náměstí v pozadí. (14. února 2001)

Celek Karlova mostu ze Staroměstské věže. (14. února 2001)

Staroměstská věž Karlova mostu s kostelem svatého Salvátora. (14. února 2001)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video