Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo z vás má 35 procent, pánové, aneb jak rozumět předvolebním průzkumům

  13:13aktualizováno  9. března 10:30
Čas do voleb se krátí a na voliče se co chvíli valí nový průzkum, jak si která strana vede. Mezera mezi ODS a ČSSD se dramaticky svírá a rozevírá, Věci veřejné a Miloš Zeman jsou tu nad, tu pod pětiprocentní hranicí. Přinášíme návod, jak průzkumům rozumět.

Politici se průzkumy obvykle chlubí, když jim jdou na ruku, a opomíjejí je, když jim průzkum přiřkne o nějaké to procento méně. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Kouzlem, které očarovává všechny strany, jsou předvolební průzkumy. ODS kvůli nim pochybuje, zda může vůbec volby vyhrát (čtěte původní článek v LN), Miloš Zeman zase svolí k on-line rozhovoru se čtenáři, ačkoliv ho odmítal, a ČSSD se na malé strany tváří přezíravě a v momentě, kdy získají nějaká ta procenta, jim začne zatápět.

Společný jmenovatel, proč se výše uvedené věci dějí, je třeba hledat v předvolebních průzkumech (o nichž často politici říkají, že na ně nedají). Vyznat se v nich, to je docela alchymie. Vždyť co chvíli hlásí průzkum některé z agentur úplně jiná čísla. - čtěte například Průzkum poslal do Sněmovny sedm stran, ODS je rekordně dole

Nepředvídatelní Češi

VOLBY 2006 A PROGNÓZY

Před čtyřmi lety vyhrála volby ODS s 35,4 %, druhá ČSSD měla 32,3 %. Do Sněmovny se dostali ještě komunisté (12,8 %), lidovci (7,2 %) a zelení (6,3 %).

Agentury se tehdy v posledních průzkumech shodly, kdo do Sněmovny projde, a víceméně i na pořadí. Méně už na ziscích jednotlivých stran.

Třeba prognóza podle Factum Invenio počítala s vítězstvím ČSSD (28,5 % ku 27,8 % u ODS) a výrazným úspěchem komunistů (17,3 %). Řada agentur zase nadhodnotila šance zelených (získali by podle nich kolem 10 %) a "ubrala" lidovcům (CVVM jim dávalo 5,5 %, SC&C 5 %, získali 7,2 %).

Část rozdílu samozřejmě jde na vrub statistické chyby.

V Česku je přitom tvoření spolehlivých prognóz obtížné.

"V zemích se stabilním systémem politických stran, s dlouhodobou zkušeností s výzkumem volebního chování a prognózování volebního výsledku - aspoň od poloviny 20. století - je to možné například i tři měsíce před volbami," říká Jiří Vinopal z Centra pro výzkum veřejného mínění.

"Ani jedna z těchto podmínek však v České republice neplatí: v každých volbách kandidují jiné strany, situace před každými volbami je 'plná překvapení'," dodává.

Preference versus model, otevřené a uzavřené otázky...

Rozdílem mezi stranickými preferencemi a volebním modelem (tedy mezi obecnou popularitou stran a odhadem rozložení hlasů při volbách) průzkumová alchymie teprve začíná.

Už když se vás totiž na ulici zeptají s formulací "pokud byste šel/šla volit", nasbírá průzkum jiná data než při otázce "pokud byste (přesto) šel/šla volit". Druhá otázka zohlední i hlasy nevoličů. Například agentura Factum Invenio to kompenzuje tak, že hlasům nevoličů přisuzuje menší váhu. "Není předem jasné, jestli opravdu nepřijdou," vysvětluje její šéf Jan Herzmann.

Zahrnutí nevoličů může mít na výsledky volebního modelu vliv v řádech až jednotek procent. "Může vést k zvýšení preferencí zejména méně vyhraněných stran, které 'nejméně vadí' lidem, kteří nejsou rozhodnuti jít k volbám. Přesnou metodiku zpracování dat však agentury většinou nezveřejňují a nelze s jistotou říci, který postup je nejpřesnější," soudí Arnošt Janeček z Medianu.

Ožehavé je také přepočítávání hlasů na mandáty a následné počty, kdo s kým může vládnout. "Při standardním výzkumu na 1 000 respondentech je velmi obtížné dosadit spolehlivá čísla pro jednotlivé kraje do přepočítavacího algoritmu podle d'Hondtovy metody (podle níž se počítá zisk mandátů, pozn. red.), protože v každém kraji máte zhruba 50 až 100 respondentů," říká ředitelka výzkumu SC&C Jana Hamanová.

"Při nekvalitním výběru nepomůže ani vzorek o velikosti desítek tisíc respondentů," podotýká Arnošt Janeček z Medianu. Problémem podle něj může být, když se nějaký krátce realizovaný průzkum trefí do doby nějaké aféry nebo kauzy.

Ideální název: slova jako demokracie, práva a svoboda

Zajímavé je, že pokud se dotazovatelé zeptají lidí, aniž by jim předložili seznam stran k výběru (tzv. otevřená otázka), o něco lepší výsledky dosáhnou podle Herzmanna strany, o nichž se v médiích hodně hovoří. Když je otázka uzavřená (voliči dostanou seznam stran k výběru), pomůže to méně známým stranám, hlavně pokud mají v názvu pozitivně vnímané výrazy jako 'demokratická', 'práva', 'jistoty' či 'svoboda'.

Herzmann ještě dodává, že nejpřesnější výsledky nabízí průzkum přímo v ulicích. Telefonický průzkum už podle něj příliš nezohledňuje reprezentativní vzorek populace, internetový je na tom ještě hůř.

O čem se v "průzkumovém průmyslu" jen šeptá a co nikdo nahlas neřekne jsou tlaky, ať jsou čísla taková či onaká. "V případě výzkumů na objednávku politické strany může mít zadavatel průzkumu tendenci na agenturu 'tlačit' a vyžadovat výsledky, které pro něj vyzní příznivě. Záleží pak na výzkumné agentuře, jak se s tím vyrovná," říká Arnošt Janeček.

Klíčová doba: dva měsíce před volbami

Strany přitom dobře vědí, proč nenechávají kampaň na poslední týdny před volbami. Podle Hamanové se voliči nejčastěji rozhodují víc než dva měsíce před volbami. "Tento trend je potvrzen od roku 1998 a týká se zhruba 60 procent lidí, kteří se dostaví k urnám," říká Hamanová.

V posledních dvou týdnech, kdy kampaň bývá nejostřejší, mají podle ní strany šanci ovlivnit zhruba čtvrtinu voličů, a to zejména v případě malých stran. "V den voleb se v roce 2006 rozhodovalo zhruba 11 procent voličů, téměř 1,5 milionu voličů se rozhodovalo v posledních dnech," dodává Hamanová. Volby přitom dopadly vyrovnaně.

Úspěšnější v lovu dušiček na poslední chvíli byla ČSSD, získala tak 460 tisíc hlasů. Druhá a celkově vítězná ODS pak o 100 tisíc méně.

Už jste rozhodnutí, kterou stranu budete v květnu volit?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 25. března 2010. Anketa je uzavřena.

ANO 6924
NE 1699
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Voličský průkaz pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2017
Nepřišel vám voličský průkaz? Ptejte se na poště, dost možná leží tam

Politické strany nabádají k tomu, aby lidé přišli volit. Někteří by možná chtěli, ale nebudou moci. Zatím jim totiž nepřišly voličské průkazy, o které si...  celý článek

O poslanecký mandát se v letošních volbách uchází 7 524 kandidátů. (19. října...
Volebních kandidátů je nejvíce v historii, do Sněmovny chce 7 524 lidí

O místo v Poslanecké sněmovně v letošních volbách usiluje 7 524 kandidátů, což je nejvyšší počet v historii. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek poskytl Český...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Chce EU zakázat písmeno „Ř“? Dezinformacím na internetu neujdou ani děti

Závislost na internetu, kyberšikana, dezinformace. Těmto rizikům jsou vystaveny všechny děti, které používají internet. Je proto důležité, aby se mediálně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.