Sto šedesát centimetrů vysoký bonviván se proslavil nejen svou zručností v oboru letectví, ale také svými dandy obleky a nákladným společenským životem v Paříži v éře Belle Epoque na počátku 20. století, kdy nic nebylo nemožné.
Jak vypráví Paul Hoffman v Santos-Dumontově biografii "Křídla šílenství", excentrický Brazilec byl úplně prvním a jediným člověkem, který vlastnil létací zařízení, které ho mohlo vzít, kamkoliv si zamanul.
"Mohl uvázat svůj řiditelný stroj k plynové lampě před svým pařížským bytem na Champs Elysees a každou noc si zaletět k Maximovi na večeři. Během dne mohl létat nakupovat či navštěvovat přátele," říká Hoffman.
Coby snílek, který věřil, že létání uklidňuje duši, Santos-Dumont platil svůj rozmařilý život a letecké experimenty z pozůstalosti po otci, bohatém pěstiteli kávy, který ho od mládí podporoval. Vždy bezvadně oblečeni, dopřávali si gurmánských obědů během výprav v balonu.
Santos-Dumont ve vzduchu
Bylo 12. listopadu 1906, když se Santos-Dumont se svým krabicovitým strojem připomínajícím draka nazvaným 14-Bis vznesl na předměstí Paříže zhruba do výše zhruba 220 metrů. Šlo o první veřejný let na světě a Brazilec byl oslavován jako vynálezce letadla po celé Evropě.
O nedlouho později však tajnůstkářští Orville a Wilbur Wrightové prokázali, že Santos-Dumonta předběhli v severokarolinském městě Kitty Hawko o celé tři roky.
Ovšem začněte se bavit o bratrech Wrightových s některým Brazilcem a spustíte lavinu domněnek - některé rozumné, jiné méně - proč se let jejich krajana nepočítá.
"Je to jeden z největších podvodů v historii," rozčiluje se Wagner Diogo, taxikář z Rio de Janeira. "Nikdo je neviděl. A navíc použili katapult." Očividně je nyní třeba definovat, jak měl první let vypadat.
Co je let a co skok
Henrique Lins de Barros, brazilský fyzik a odborník na Santos-Dumonta, se domnívá, že bratři Wrightové nesplnili podmínky, jak byli nařčeni, a je třeba rozlišovat mezi opravdovým letem a dlouhotrvajícími skoky.
Pak ovšem ani Brazilcův let nesplnil potřebná kritéria, což v kostce znamená, že by vzlétl bez cizí pomoci, před laickou i odbornou veřejností se udržel ve vzduchu po předem nahlášenou dobu a poté bezpečně přistál.
"Pokud se shodneme na kritériích, jak se braly na konci 19. století, bratři Wrightové nesplnili žádný z nezbytných předpokladů," míní Lins de Barros.
Podle mínění mnoha Brazilců vypustili Wrightové v roce 1903 svůj Flyer ze svahu nebo pomocí katapultu, kvůli čemuž stroj nemůže být uznán jako letadlo, protože nevzlétl sám.
Lins de Barros také namítá, že pro start Flyeru byly důležité silné a stálé větry v Kitty Hawk. Podle něj je to další důvod k neuznání letu, protože neexistuje důkaz, že stroj vzlétl sám.
Za Wrighty stojí USA i Francie
"Podobná tvrzení jsou nesmyslná," míní Peter Jakab, šéf aeronautické divize ve washingtonském Národní muzeu pro letectví a vesmír.
Mimochodem - když Santos-Dumont provedl svůj "panenský" start, bratři Wrightové už měli za sebou řadů letů, z nichž jeden trval dokonce čtyřicet minut a letoun urazil 39 kilometrů.
"Už v roce 1903 se letadlo udrželo ve vzduchu skoro jednu minutu. A zůstat tak dlouho nahoře není možné bez přispění vlastní síly," podotýká Jakab.
Dokonce i ve Francii - zemi vždy připravené nesouhlasit s americkými názory - uznávají prvenství Wrightů. Vzlétli před Santos-Dumontem, říká Claude Carlier, ředitel francouzského centra pro historii aeronautiky a vesmír.
"Značnou roli hraje silné národní cítění," komentuje spor o historický let Santos-Dumontův prasynovec Marcos Villares. "Byl to velmi důležitý krok v historii lidstva a vývoji technologií. Každá země chce mít přednostní postavení."
Uznání a náramkové hodinky
Nelze však říci, že by si Santos-Dumont nezasloužil uznání za jiné své počiny. V roce 1901 třeba s motorovou řiditelnou vzducholodí obkroužil Eiffelovu věž, čímž dokázal, že letecká doprava může být kontrolovatelná a má praktické využití pro přepravu.
"Jen to, že ukazoval, jak jsou létající stroje praktické, je jeho úžasný úspěch," míní Santos-Dumontův životopisec Hoffman.
Mýty kolem letce však stále zachraňují turističtí průvodci v brazilském horském městě Petropolisu, kde měl Santos-Dumont letní sídlo. Lidem třeba tvrdí, že vynalezl náramkové hodinky.
Odborníci na letcův život toto tvrzení popírají, i když připouštějí, že Santos-Dumont byl zřejmě prvním civilistou, který náramkové hodinky nosil. Do té doby byly výsadou šlechty a vojáků.
Brazilec si náramkové hodinky nechal vyrobit na zakázku do letadla od přítele Louise Cartiera. A pokud si je chcete koupit, máte možnost. Model Santos-Dumont stojí u Cartiera jen pár tisíc dolarů...
 Replika letounu Brazilce Alberta Santos-Dumonta na výstavě v leteckém muzeu v Rio de Janeiru. (1. prosince 2003) |
