A to si zaslouží ocenění. Podle Američanů je na to letošní rok nejvhodnější: hranolky prý slaví pěkné 150. výročí.
Americká legenda tvrdí, že hranolkový příběh začal roku 1853 v jedné výletní restauraci kus od New Yorku. Byl to prý příběh nešťastného kuchaře a nespokojeného milionáře.
Ten druhý, známý Cornelius Vanderbilt, byl totiž velmi nespokojen s "frity", které připravoval tamní kuchař George Crum. Zdály se mu moc tlusté - a tak Crum krájel stále tenčí a tenčí kousky brambor, až z toho byly úplně nové "frity". A jak sám popis ukazuje, byly to spíše brambůrky než hranolky.
Není divu, že Evropa ohrnuje nad americkými nároky nos. Podle Francouzů mohly hranolky přijít jedině od nich, z Paříže. Prý si na nich pochutnával už královský dvůr v roce 1837. Tehdy se tomu říkalo "pont-neufské brambory" - na počest známého mostu přes Seinu, jehož tvar prý převzala i královská pochoutka.
Leč ani to moc nesedí. Thomas Jefferson totiž přivezl "frity" do Ameriky aspoň o dvacet let dříve a tam je neúnavně nabízel na každém večírku, který pořádal. Francouzi se mohou odvolávat jen na to, že Jefferson si mohl dovézt "frity" jedině z Francie, kde působil řadu let jako velvyslanec.
Ale ani pak není jejich nárok na vynález hranolků dostatečně přesvědčivý. Aspoň pro Belgičany ne. "Jako u většiny francouzských vynálezů zapomněli (Francouzi) zaznamenat jméno vynálezce, a navíc stále hledají důkaz," soudí autor belgické webové stránky Belgianfries.
Od kritiky jej neodrazuje ani to, že v americké angličtině se hranolkům říká "French fries", tedy "francouzské frity". Podle něj jde jen o nedorozumění. Původně to prý byly "frenched fries", tedy "na dlouhé kousky nakrájené frity" - a snad jen díky Jeffersonovi se z technického označení stalo chybné označení původu.
Belgičané mají ke kritice důvod. Podle nich nemá na vynález hranolků právo nikdo jiný než oni. Jenže ani belgický nárok se neopírá o nesporné důkazy. Místní historik Jo Gerard sice tvrdí, že po předcích zdědil dokumenty, prokazující výrobu hranolků v oblasti řeky Maasy už v roce 1680.
Zatím je však nezveřejnil. A navíc by to bylo v rozporu s tím, jak se Evropané (i Američané) v té době na brambory dívali: nebyla o nich zmínka v bibli, a tak až do poloviny osmnáctého století budily brambory spíše podezření.
Lidé je dávali raději dobytku a vězňům, než aby je konzumovali sami, natož aby s nimi dělali nějaké kulinářské experimenty. A tak se ztrácí původ hranolků v temnu a nejistotě. Ale vadí to, pokud máte v ruce kornout skutečně dobře udělaných "fritů" s čepicí majonézy nebo kečupu?
