Zdálo se mi, že už jsou nějací zesláblí, vzpomíná na svůj výslech Zdeněk Svěrák.

Zdálo se mi, že už jsou nějací zesláblí, vzpomíná na svůj výslech Zdeněk Svěrák. | foto: Dan Materna, MF DNES

Kdo vám to dal podepsat? ptala se StB Svěráka

  • 123
Ve filmu Kolja dusí příslušníci StB Zdeňka Svěráka kvůli fingovanému sňatku. Podobnou scénu si přitom Svěrák skutečně několikrát prožil, ne kvůli svatbě, vyslýchali ho kvůli protirežimní petici Několik vět. "Vy s jejím obsahem souhlasíte?" ptali se policisté.

"Její obsah mi hovořil z duše," odpověděl Svěrák do protokolu, který má MF DNES k dispozici. A kdo vám to dal podepsat, pane Svěráku? "To nevím, našel jsem ji na svém stolku," odbyl otázky podle předem smluveného vzoru herec Divadla Járy Cimrmana.

Přesně na den přesně před osmnácti lety, 30. června 1989, začaly poslední prázdniny komunistického režimu. A v tentýž den otisklo Rudé právo nechvalně proslulý článek Kdo seje vítr. V něm vyšla jména umělců, kteří podepsali protirežimní petici Několik vět. A tentokrát nešlo jen o známé "průšviháře" z okruhu Charty 77.

Státní bezpečnost byla v koncích. Svobodná Evropa vysílala každý den další a další jména signatářů. StB si je zvala postupně k výslechu, ale jak brzy zjistila, většina jim jen odříkala naučenou frázi: petice se objevila na mém stole, a když jsem se otočil, už zase zmizela.

"Zdálo se mi, že už jsou nějací zesláblí," vzpomíná na svůj výslech Svěrák. "Myslel jsem, že řeknou - chlapečku, takový pohádky nám vykládat nebudeš, ale oni nic, prostě mě poslali domů," říká dnes.

Podobně hodnotí "předrevoluční" léto i znalci StB. "Státní bezpečnost věděla, že její síla a vliv na lidi slábne," říká šéf archivů StB Pavel Žáček.

Z textu Několika vět

První měsíce roku 1989 znovu a jasně ukázaly, že i když se současné československé vedení velmi často zaklíná slovy přestavba a demokratizace, ve skutečnosti se dost zoufale vzpírá všemu, co demokracii vytváří nebo ji alespoň vzdáleně připomíná...
Podle našeho názoru je třeba: Aby byli okamžitě propuštěni všichni političtí vězňové. Aby přestala být omezována svoboda shromažďovací. Aby přestaly být kriminalizovány a pronásledovány různé nezávislé iniciativy... Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech forem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury...

Řada takzvaně oficiálních umělců, kteří se pod petici podepsali, však na léto 1989 vzpomíná jako na první skutečný střet s mašinerií Státní bezpečnosti. A podle vyšetřovacího spisu Několik vět, který má MF DNES k dispozici, to nebylo jednoduché. I když měli dopředu smluveno, že nic neprozradí, jakmile se za nimi zaklaply na policii v Bartolomějské ulici dveře, bylo všechno jinak.

Kdo chce být v televizi?
I slavný pohádkový princ Jan Čenský dostal v srpnu 1989 předvolání. A přestože si usmyslel, že neřekne, kdo mu dal petici podepsat, nakonec se podřekl. A příslušníkům prozradil víc, než chtěl.

"Je pravda, že jsem plně nerozuměl všem požadavkům tam uvedených, lépe řečeno nepochopil jsem jejich smysl," vzdal se nakonec důstojníkům StB Čenský. Dnes na výslech vzpomínat nechce.

Právě "začátečníky" uměli příslušníci StB skvěle zastrašovat. "V StB existovala celá skripta, jak správně jít na různé typy lidí u výslechu," říká Žáček. "Pro člověka, který šel na první výslech, to byl vlastně první náraz na totalitní realitu. Vyslýchající mu dávali najevo, že jsou to oni, kdo vykládají zákony a kdo ho mohou zničit."

Režim měl řadu způsobů, jak dostat umělce do pasti. "Nejvíc výhrůžek asi souviselo s vystupováním v televizi," míní historik Petr Blažek. "Za natáčení různých pořadů tam byly velké příjmy, to bylo pro řadu herců citelné," myslí si Petr Blažek.

Někteří herci z toho však strach neměli. Buď proto, že jim režim vystupování v televizi zakázal už dávno, nebo proto, že byli tak populární, že na ně byli krátcí i komunisté.

Jiří Bartoška mohl policisty s klidem odbýt, protože do televize stejně už dávno nemohl. Na výslechu jim připomenul, že kromě Několika vět podepsal už i výzvu za propuštění Václava Havla.

A v Bartolomějské ulici musel vypovídat i o generaci starší Rudolf Hrušínský. "Výzva neobsahuje nic protistátního," říkal příslušníkům StB s klidem stárnoucí herec. "Domnívám se, že se jedná o obecné teze, které by se měly v naší společnosti dodržovat."

Podepsali petici

Jiří Bartoška
Podepsal už i petici za propuštění Václava Havla. Když se ho policie vyptávala, kdo mu dal k podpisu Několik vět, tvrdil, že neví. Ve skutečnosti příslušníky StB jen vodil za nos. "Byl to Jiří Křižan," říká dnes.

Jan Čenský
I jméno populárního herce z televizních pohádek četli na Svobodné Evropě mezi signatáři protirežimní petice. A vůbec poprvé se díky tomu dostal k policejnímu výslechu. "Vůbec jsem nepředpokládal, že tato výzva bude využita k protistátním záměrům," řekl StB.

Rudolf Hrušínský
Slavný herec měl s režimem problémy už od konce šedesátých let. Nyní se kvůli Několika větám ocitl znovu u výslechu. Příslušníkům StB vysvětloval, že na petici není nic špatného. "Splnění požadavků by mohlo přispět k přestavbě u nás," řekl jim Hrušínský.

Věra Chytilová
Režisérka, která podepsala Chartu 77, se s příslušníky Státní bezpečnosti příliš nemazala. "Vaše otázky jsou ponižující," řekla jim do očí. StB se spletla, Chytilová Několik vět vůbec nepodepsala. To se však od ní během výslechu nedozvěděli.

Martin Stropnický
Divadelní herec příslušníkům StB vyčítal, že má kvůli peticím jen samé problémy. "Někteří mí kolegové byli napadáni za svou účast na podpisové akci a bylo jim vyhrožováno hrubým fyzickým násilím," řekl během výslechu.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video