Ví, že ani on by bez ztráty květinky neustál propast mezi platy "uniforem" a "civilů", která měla být hluboká jako Macocha a nepochopitelná jako tibetská mandala.
Odložit zvýšení policejních platů Stanislav Gross nedovolil. Byl to on, kdo je coby ministr vnitra (za pomoci části ODS) prosadil. Premiér Gross chtěl zkrátka zachovat tvář ministra Grosse.
Paty po kratším škorpění srazili všichni kverulanti ministr financí, část ČSSD i koaliční strany. Na jednoho politika, byť prvního muže vlády, velmi slušný výkon. A protože premiér má mimořádně vyvinutý cit pro veřejné mínění, musel přispěchat s "učitelským dodatkem".
V sociální demokracii stále platí Zemanovo "Škola musí být v obci důležitější budovou než banka". Argumenty pro výrazné přilepšení jedné části státních zaměstnanců na úkor druhé totiž vskutku neexistují a ani tak zručný politik jako Gross je nevymyslí.
Existuje však cosi jiného: před ČSSD jsou volby a mezi zaměstnanci eráru je zase mnoho potenciálních voličů ČSSD. Právě jim, učitelům, zdravotníkům, úředníkům, vlády odkládaly ráznější růst platů, krátily třinácté a čtrnácté platy, vždy s pádným důvodem "nejsou peníze".
Dnes, po výsadě policistů, by podobná slova nemohl bez červenání vyslovit ani nejoblíbenější politik. Kvůli platům policistů sice vláda odebere miliardy armádě, vojáci nebudou tolik cvičit, ale upřímný sociální demokrat je "na svém".
Kde vezme peníze pro učitele a nepochybně i pro další zaměstnance, kteří se budou s blížícími se volbami ozývat?
Při očekávaném růstu hospodářství miliardy na další předvolební zvyšování platů zřejmě najde, šetřit a snižovat dluhy budeme jen tak, abychom nepohněvali Brusel. Zůstal tu tedy někdo, kdo v Grossově partii prohrává? "Jen" daňový poplatník.