Kdo nechce k lékaři, bude platit

  • 79
Nemáte čas na návštěvy lékaře? Pak si připravte peněženku. Ministryně zdravotnictví chce totiž pokutovat každého, kdo bude zanedbávat preventivní prohlídky. Hodlá tak ušetřit milionové částky za drahou léčbu pozdě odhalených nemocí.

Například k zubaři by měli lidé chodit dvakrát ročně. Marie Součková to píše ve své koncepci zdravotnické reformy, na kterou se rozhodla vsadit svou kariéru ministryně.

Počítá s tím, že by víc peněz do systému mělo plynout jak od státu (zvýšením plateb za státní pojištěnce), tak z kapes pacientů. Například tak, že by si lidé připláceli za každý den, kdy leží v léčebnách dlouhodobě nemocných, 80 korun denně.

Pokud by však někdo chtěl v nemocnici zůstat jen proto, že nemá kam jít, zaplatil by až 150 korun.

Součková se naopak nezmiňuje o poplatcích za recepty, které dříve také plánovala. Spoluúčast je podle Součkové v Česku hluboko pod průměrem zemí Evropské unie (u nás 8,6 procenta, v EU 25 procent).

Ministryně chce také prosadit, aby se kdokoliv mohl komerčně připojistit. Marie Součková je také tvrdá k pojišťovnám. "Proč máme stejný zákon pro všechny pojišťovny, když každá platí za stejnou diagnózu jiné peníze? Je nutné to srovnat," tvrdí.

Na čem se už shodla koalice
* zvýšení částky, kterou platí na zdravotní pojištění osoby samostatně výdělečně činné (hotovo)
* stoprocentní přerozdělení pojistného mezi pojišťovnami tak, aby zdravotní pojišťovny s "drahými" pacienty nebyly v nevýhodě
* stop stav pro vznik nových zdravotnických zařízení
* přeměna části nemocnic na doléčovací zařízení
* změna financování nemocnic - tzv. platba za diagnózu

Co bude "výbušné"
* poplatek za recept 20 korun
* poplatek za lůžko v LDN 80 korun denně
* poplatek za dopravu sanitkou 35 korun
* zpřísnění seznamu chorob, u nichž pojišťovny proplácejí lázně

Nemocnic ubyde
Co všechno se změní, pokud se podaří reformu prosadit? Platí většina věcí, o nichž už Součková několik měsíců hovoří. To znamená zrušení části nemocnic tak, aby zůstala jedna na sto tisíc obyvatel (zatímco dnes je jich dvakrát více), a zavedení jiného způsobu jejich financování.

Součková připouští, že stát je na rušení nemocnic krátký. Poté, co většina z nich přešla na kraje, nemůže ministryně jen tak nařídit jejich zavírání. Chce proto, aby nemocnice musely splňovat určitá kritéria kvality. To by mohlo vést k postupnému zániku méně vybavených ústavů či jejich oddělení.

Součková také navrhuje, aby nemocnice žily z takzvané platby za diagnózu. Tím by byly motivovány k tomu, nedržet pacienty zbytečně na lůžku.

Pacient má vědět všechno
Ministryně chce také donutit nemocnice, aby netajily údaje o léčbě. "V obchodě si taky člověk dobrovolně nekoupí tvrdý rohlík, ale ve zdravotnictví na výběr nemá. Chci to změnit. Ať lidé vědí, jaké výsledky mají lékaři při té či oné léčbě, jaká je úmrtnost, jak se co a kde léčí či jestli se lékaři dál vzdělávají," vysvětluje.

Ministryně v koncepci kritizuje Klausovu vládu za to, co udělala v devadesátých letech, kdy ponechala příliš volnou ruku trhu. Vzniklo tak podle ní příliš mnoho ordinací, do nichž se bezhlavě investovalo. Což roztočilo spirálu současného zadlužení.

Podle Součkové navíc zdravotnictví zatěžuje, že pacienti mohou chodit, k jakému lékaři chtějí a jak často chtějí.

Jaká je šance, že reforma projde? Pokud bude ministryně trvat na jakékoliv spoluúčasti pacienta, tak mizivá. Podle lidovecké senátorky Zuzany Roithové se Součková snaží "dráždit čerta pod ocasem" poplatkem za recept.

Dvacetikorunová položka sice nikomu neublíží a nikoho neurazí, ale nic moc nevyřeší. A širší spoluúčast, tak jak ji například zavedli na Slovensku, ministryně nechystá. "Poplatky nemají naději na úspěch," řekl k tomu premiér Vladimír Špidla.

Proč je ministryně Součková jednou nohou na odchodu

Pro svou rodnou levici je razantní příliš, pro pravici málo. Její popularita je téměř na nule, jak mezi zdravotníky, tak u veřejnosti. Kombinace je to téměř vražedná, byť u ministrů zdravotnictví s průměrnou životností jeden a půl roku ne tak překvapivá.

A tak když ministryně zdravotnictví Marie Součková o víkendu oznámila: "Neprojde-li má koncepce, nabízím svou hlavu," podle mnoha hlasů ve skutečnosti sdělila následující: "Toto je můj způsob, jak elegantně odejít z vlády, aniž bych byla odvolána."

Poměry sil jsou totiž celkem jasné: pokud bude chtít ministryně uspět ve vládě, musí předložit něco, čím neurazí své konzervativní spolustraníky, kteří nechtějí ani slyšet o vyšších poplatcích pacientů.

Jenže "neřízená střela" Součková (jak jí tito konzervativci přezdívají) ve své koncepci otevřeně píše: "Finanční spoluúčast pacientů činí v České republice 8,6 procenta, což je hluboce pod průměrem Evropské unie." A o pár stránek dál předkládá k diskusi ony známé poplatky za recept či pobyt v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.

Jenže čím Součková dráždí spolustraníky jako červeným hadrem, tím vzbuzuje u pravicové části politického spektra jen potutelný úsměv. Tohle že je nějaká velká reforma, jakou jsme si představovali?

Naznačila to ostatně i lidovecká senátorka Zuzana Roithová: "Doporučila jsem své straně, aby návrhy ministryně ve vládě podpořila, protože na tom není co rozporovat. Ale skutečná reforma, to by bylo například sdělení, že zůstane jen jedna zdravotní pojišťovna nebo že si pacienti budou na lékařskou péči skutečně připlácet," podotkla.

ČSSD hledá nástupce
O tom, že je ministryně Součková jednou nohou na odchodu, svědčí i skutečnost, že sociální demokraté v zákulisí hledají nového ministra. Nejvíc se mluví o ostravském lékaři a šéfovi zdravotní komise ČSSD Jozefu Kubinyim. Padá i jméno předsedy Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiřího Schlangera.

"Oťukávána" byla i lidovecká senátorka Zuzana Roithová. Samozřejmě je možné, že Součková přesvědčí vládu i parlament a zůstane v křesle. Ale až dosud všichni ministři zdravotnictví odpadávali nikoli kvůli tomu, že by nedokázali napsat koncepci, ale proto, že zůstali na rozhádané scéně v roli osamoceného běžce.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video