Kdo nahradí civilkáře?

  • 3
Zlín, Uherské Hradiště - Zatímco politici se v posledních měsících předhánějí v nápadech, jak u nás ještě uspíšit zrušení povinné vojenské služby, řadě vedoucích pracovníků v nemocnicích a ústavech sociálních služeb z toho jde mráz po zádech. Až skončí povinná vojenská služba, skončí také mladí muži v takzvané civilní službě. Kdo bude potom dělat sanitáře a zajišťovat zejména fyzicky namáhavou práci při péči o nemohoucí pacienty a bezmocné staré lidi?

Problém rušení základní vojenské služby a odchodu civilkářů řeší vedení zlínské Baťovy nemocnice už od poloviny minulého roku. „Nemocnice se totiž bez civilkářů obejde jen velmi těžko, a to hned z několika důvodů. Bude nám chybět jejich pomoc, hlavně s imobilními pacienty, jejich převozem a při  udržování jejich hygieny. Každé jiné řešení velmi zatíží nemocnici finančně,“ konstatovala  hlavní sestra  Marie Hejtmánková.

Zatímco na 75 civilkářů vynaloží Baťova nemocnice přibližně 300 tisíc korun měsíčně, za normální sanitáře by to bylo  při stejném počtu asi 1,1 milionu. Mluvčí nemocnice Irena Amchová naznačuje dvě varianty řešení: „Jednou z nich je, že  sanitářů bude méně a že se jejich práce rozdělí mezi zdravotní sestry a sanitářky-ženy. Tím nastane stejná situace jako před zavedením civilky v roce 1992. Tehdy tuto těžkou práci vykonávaly převážně ženy. Velmi neblaze se to projevilo na jejich odrovnaných zádech a kloubech.“

Druhou možností je podle Amchové zřízení účelových míst, na které úřad práce poskytuje dotace. „V současné době však podmínky úřadu práce nejsou příliš výhodné. Dotace činí jen zlomek potřebných financí,“ podotkla mluvčí. Baťově nemocnici by vyhovovalo, kdyby úřad práce hradil alespoň polovinu mezd sanitářů. O podmínkách se zatím stále jedná. „Vedení nemocnice jen doufá, že zrušení vojenské základní služby bude odloženo na co nejpozdější termín,“ dodala Irena Amchová.

K 1. březnu pracovalo v Baťově nemocnici 75 civilkářů. Tři čtvrtiny z nich vykonávají profesi pomocného zdravotnického pracovníka na lůžkových odděleních. Zbytek pracuje v provozu a údržbě, například v jídelně, v zahradě, jako zámečník, instalatér a podobně. V průměru si za svou práci vydělají 4000 korun čistého.
Osmnáct mladých mužů vykonávajících civilní službu nyní pracuje také v Nemocnici s poliklinikou v Uherském Hradišti. Třináct z nich je pomáhá na klinických pracovištích, ostatní jsou zařazeni do obslužných provozů.

Ředitel uherskohradišťské nemocnice Miroslav Rössler hodnotí jejich roli velmi pozitivně. Civilkáři se osvědčili u lůžek dlouhodobě nemocných, v operačních sálech, v laboratořích, ale i v dopravě či nádvorních četách.

„Pacient sice není ve smyslu platných předpisů "břemeno", ale při manipulaci s ním se nikdo nedívá na to, zda váží padesát, sto, či dokonce sto padesát kilogramů. Zde jsou silné ruce civilkářů velmi významnou pomocí,“ říká Rössler. Také on přiznává, že i náklady na tuto pracovní sílu jsou nižší než u řádného zaměstnance.
Problémy s civilkáři nebo stížnosti na jejich práci nemocnice nemívá. Ředitel si vzpomíná asi na dva problematické případy za poslední dva roky. Za přispění tehdejšího okresního úřadu a okresní vojenské správy se i u nich podařilo potíže s docházkou a pracovní morálkou vyřešit.

Se situací, které vznikne zrušením povinné vojenské služby a tím i civilní služby, se nemocnice bude muset vyrovnat. Miroslav Rössler to nevidí nijak tragicky: „Nebudou-li civilkáři,bude se muset hlavní sestra nemocnice bez nich obejít a v případě potřebnosti je nahradit ošetřovatelských personálem. Nakonec k tomu směřují i naše kurzy pro ošetřovatelky a ošetřovatele.“

Cílem je podle Rösslera uvolnit kvalifikované diplomované sestry (dnes již i s vysokoškolským vzděláním) od činností, které jim nepřísluší, a převést tyto práce na ošetřovatelský personál. Bohužel, toho je na trhu práce poměrně málo. „Zejména  proto, že takový absolvent či absolventka ošetřovatelského kurzu si mnohdy troufne i na dokončení  studia na střední zdravotnické škole a vrací se nám za několik let s maturitním vysvědčením. Ale troufám si tvrdit, že si se situací, která vznikne po skončení civilní služby, poradíme,“ dodává optimisticky.

Kolik mladých mužů a jak dlouho čeká na přidělení pracoviště pro výkon civilní služby u některých úřadů s rozšířenou působností

Městský úřad

Počet uchazečů

Doba čekání

Bystřice p. Host.

68

měsíce až roky

Holešov

102

4 - 6 let

Kroměříž

295

neuvádí

Luhačovice

43

4 roky

Otrokovice

100

1 rok

Rožnov p. Radh.

177

1 rok

Uherské Hradiště

287

2 roky

Uherský Brod

168

neuvádí

Valašské Meziříčí

286

do 2 let

Vsetín

275

2 - 3 roky

Zlín

325

2 roky



Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video