Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo nahradí civilkáře?

  10:43aktualizováno  10:43
Zlín, Uherské Hradiště - Zatímco politici se v posledních měsících předhánějí v nápadech, jak u nás ještě uspíšit zrušení povinné vojenské služby, řadě vedoucích pracovníků v nemocnicích a ústavech sociálních služeb z toho jde mráz po zádech. Až skončí povinná vojenská služba, skončí také mladí muži v takzvané civilní službě. Kdo bude potom dělat sanitáře a zajišťovat zejména fyzicky namáhavou práci při péči o nemohoucí pacienty a bezmocné staré lidi?

Problém rušení základní vojenské služby a odchodu civilkářů řeší vedení zlínské Baťovy nemocnice už od poloviny minulého roku. „Nemocnice se totiž bez civilkářů obejde jen velmi těžko, a to hned z několika důvodů. Bude nám chybět jejich pomoc, hlavně s imobilními pacienty, jejich převozem a při  udržování jejich hygieny. Každé jiné řešení velmi zatíží nemocnici finančně,“ konstatovala  hlavní sestra  Marie Hejtmánková.

Zatímco na 75 civilkářů vynaloží Baťova nemocnice přibližně 300 tisíc korun měsíčně, za normální sanitáře by to bylo  při stejném počtu asi 1,1 milionu. Mluvčí nemocnice Irena Amchová naznačuje dvě varianty řešení: „Jednou z nich je, že  sanitářů bude méně a že se jejich práce rozdělí mezi zdravotní sestry a sanitářky-ženy. Tím nastane stejná situace jako před zavedením civilky v roce 1992. Tehdy tuto těžkou práci vykonávaly převážně ženy. Velmi neblaze se to projevilo na jejich odrovnaných zádech a kloubech.“

Druhou možností je podle Amchové zřízení účelových míst, na které úřad práce poskytuje dotace. „V současné době však podmínky úřadu práce nejsou příliš výhodné. Dotace činí jen zlomek potřebných financí,“ podotkla mluvčí. Baťově nemocnici by vyhovovalo, kdyby úřad práce hradil alespoň polovinu mezd sanitářů. O podmínkách se zatím stále jedná. „Vedení nemocnice jen doufá, že zrušení vojenské základní služby bude odloženo na co nejpozdější termín,“ dodala Irena Amchová.

K 1. březnu pracovalo v Baťově nemocnici 75 civilkářů. Tři čtvrtiny z nich vykonávají profesi pomocného zdravotnického pracovníka na lůžkových odděleních. Zbytek pracuje v provozu a údržbě, například v jídelně, v zahradě, jako zámečník, instalatér a podobně. V průměru si za svou práci vydělají 4000 korun čistého.
Osmnáct mladých mužů vykonávajících civilní službu nyní pracuje také v Nemocnici s poliklinikou v Uherském Hradišti. Třináct z nich je pomáhá na klinických pracovištích, ostatní jsou zařazeni do obslužných provozů.

Ředitel uherskohradišťské nemocnice Miroslav Rössler hodnotí jejich roli velmi pozitivně. Civilkáři se osvědčili u lůžek dlouhodobě nemocných, v operačních sálech, v laboratořích, ale i v dopravě či nádvorních četách.

„Pacient sice není ve smyslu platných předpisů "břemeno", ale při manipulaci s ním se nikdo nedívá na to, zda váží padesát, sto, či dokonce sto padesát kilogramů. Zde jsou silné ruce civilkářů velmi významnou pomocí,“ říká Rössler. Také on přiznává, že i náklady na tuto pracovní sílu jsou nižší než u řádného zaměstnance.
Problémy s civilkáři nebo stížnosti na jejich práci nemocnice nemívá. Ředitel si vzpomíná asi na dva problematické případy za poslední dva roky. Za přispění tehdejšího okresního úřadu a okresní vojenské správy se i u nich podařilo potíže s docházkou a pracovní morálkou vyřešit.

Se situací, které vznikne zrušením povinné vojenské služby a tím i civilní služby, se nemocnice bude muset vyrovnat. Miroslav Rössler to nevidí nijak tragicky: „Nebudou-li civilkáři,bude se muset hlavní sestra nemocnice bez nich obejít a v případě potřebnosti je nahradit ošetřovatelských personálem. Nakonec k tomu směřují i naše kurzy pro ošetřovatelky a ošetřovatele.“

Cílem je podle Rösslera uvolnit kvalifikované diplomované sestry (dnes již i s vysokoškolským vzděláním) od činností, které jim nepřísluší, a převést tyto práce na ošetřovatelský personál. Bohužel, toho je na trhu práce poměrně málo. „Zejména  proto, že takový absolvent či absolventka ošetřovatelského kurzu si mnohdy troufne i na dokončení  studia na střední zdravotnické škole a vrací se nám za několik let s maturitním vysvědčením. Ale troufám si tvrdit, že si se situací, která vznikne po skončení civilní služby, poradíme,“ dodává optimisticky.

Kolik mladých mužů a jak dlouho čeká na přidělení pracoviště pro výkon civilní služby u některých úřadů s rozšířenou působností

Městský úřad

Počet uchazečů

Doba čekání

Bystřice p. Host.

68

měsíce až roky

Holešov

102

4 - 6 let

Kroměříž

295

neuvádí

Luhačovice

43

4 roky

Otrokovice

100

1 rok

Rožnov p. Radh.

177

1 rok

Uherské Hradiště

287

2 roky

Uherský Brod

168

neuvádí

Valašské Meziříčí

286

do 2 let

Vsetín

275

2 - 3 roky

Zlín

325

2 roky


Autoři:


Témata: Úřad práce




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Slavící hejtman Martin Půta.
Nechci sedět na dvou židlích, říká hejtman Půta. Místa ve sněmovně se vzdá

Od voličů v Libereckém kraji dostal téměř čtyři a půl tisíce hlasů. Ze sedmnáctého, posledního místa kandidátky Starostů a nezávislých se tak hejtman Martin...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš oťukává partnery. Přijal komunisty a Švejnara, Gazdík mu řekl ne

Hnutí ANO vybralo pět lidí, kteří budou jednat o povolebním uspořádání Sněmovny a možné vládě. Andrej Babiš a spol. už mají za sebou první schůzky. V...  celý článek

Libor Václavík přejíždí s Tatrou 810 4x4 nejvyšší technickou překážku na světě...
VIDEA TÝDNE: Rekordní Tatra, dojemné loučení a orgie na dovolené

Bezesporu nejsledovanějším videem tohoto týdne na portálu iDNES.cz byl pokus nákladní Tatry o zdolání rekordu v překonání nejvyšší překážky na světě. Čtenáře...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.