Radek John s plnou mocí, podle které může jednat za stranu Věci veřejné (VV). (31. května 2010)

Radek John s plnou mocí, podle které může jednat za stranu Věci veřejné (VV). (31. května 2010) | foto: Michal Růžička, MAFRA

Kdo má vnitro, má informace. Bojuje se o něj víc než o ministerstvo financí

  • 816
Křeslo ministra vnitra chtějí ODS i Věci veřejné. Pro politické strany – hlavně ty s černým svědomím – je ministerstvo vnitra klíčový resort. Kdo jej vede, může nepřímo ovlivňovat policii. Třeba jmenováním policejního prezidenta či šéfa inspekce. Má také informace o vyšetřování kriminálních kauz i všech podezřelých.

Právě o toto ministerské křeslo se při jednání o nové vládě rozhoří největší boj. Řečeno výrazem šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga, bude největším "čertíkem".

Zájem o něj je pochopitelný. Byť ministr vnitra nemá oficiálně větší vliv než jiní ministři a do práce policie nesmí zasahovat, v praxi to často chodí jinak. Když se chce elitní detektiv pustit do rozkrývání politicky citlivého případu, potřebuje k tomu krytí právě svého "nejvyššího" – tedy ministra vnitra.

ODS: Obětujme finance, ne vnitro

"Nebudeme mluvit o žádném resortu a žádném jménu. Nejprve se musíme shodnout na programu. Teď to neřešíme ani neoficiálně," tvrdí lídr ODS Petr Nečas. To samé už od soboty opakují i vyjednavači TOP 09 a Věcí veřejných.

Uvnitř zmíněných stran se však ve skutečnosti velmi živě diskutuje o tom, komu připadnou klíčové resorty. Občanští demokraté se už podle informací MF DNES smířili s tím, že finance a zahraničí obsadí špičky TOP 09 Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg.

"Někteří členové vedení doporučili Petru Nečasovi, aby se soustředil hlavně na získání vnitra. Finance a zahraničí obětujeme," řekl zdroj z vedení ODS.

Proč je vnitro důležité

Ministr vnitra má pod sebou policejní inspekci. Ta může dost ovlivnit práci policistů. Ukázalo se to třeba na případu Zdeňka Macháčka, velitele zásahu proti ruskojazyčné mafii. Kvůli inspekci skončil ve vazbě za vydírání. Podle soudu to bylo vykonstruované.

Modří už nechtějí opakovat chybu, které se dopustili při sestavování Fischerovy úřednické vlády. Tehdejší šéf strany Mirek Topolánek přenechal křeslo ministra vnitra Martinu Pecinovi nominovanému za ČSSD. Ten podrobil úřad auditům a pak před volbami, v nichž za socialisty kandidoval do Sněmovny, upozorňoval na pochybení svého předchůdce Ivana Langera z ODS. Vyčítal mu například nevýhodný pronájem lázeňských domů.

Dnešní potíž ODS je však v tom, že jí chybí odborník, který by se mohl do známé "kachlíkárny" v Praze na Letné posadit. Ivana Langera voliči "vykroužkovali", takže se nedostal do Sněmovny. Ministr sice nemusí být poslancem, ale málokterá strana si troufne nominovat někoho, koho voliči odmítli.

V týmu Petra Nečase měl tento obor před volbami na starosti Alexandr Vondra. Někdejší disident je však mnohem větším expertem na diplomacii a tomu se zřejmě bude ve vládě také věnovat.

Nouzová varianta tedy zní, že do čela vnitra by mohl nastoupil první místopředseda David Vodrážka.

Ministerstvo pro detektivní firmu?

ODS však při vyjednávání narazí na tuhý odpor především u Věcí veřejných. Pro politické nováčky, kteří vyhráli volby výraznou protikorupční rétorikou, je vnitro bezmála stejně důležité jako kdysi pro zelené životní prostředí.

Pokud by uspěli, v čele resortu by zřejmě usedl předseda Radek John nebo mecenáš strany a novopečený poslanec Vít Bárta.

To je však pro ODS i TOP 09 nepřijatelné. Bárta je majitelem bezpečnostní agentury ABL. A potenciální koaliční partneři upozorňují na to, že Bárta by se jako ministr mohl dostat k informacím, které by se mu mohly hodit v byznysu.

"To je absolutně mimo diskusi," odpověděl v pondělí Bárta na otázku, jestli usiluje o post ministra vnitra.

Koaliční partneři však mluví jinak: "Ve straně jsme se dohodli, že uděláme všechno pro to, aby vnitro nedostal," řekl jeden z představitelů TOP 09. Místopředseda strany Miroslav Kalousek to však popřel.

Pravdou je, že "véčkaři" se svými 25 poslanci jsou při sestavování vlády tak silní, že si mohou vnitro vybojovat. Jejich partneři přiznávají: pokud přijdou s jasným požadavkem – buď tento resort, nebo nic, nakonec zřejmě uspějí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video