Přesněji: je zmatek. Zkusme se jen na minutu svého zdravého prázdninového života vžít do situace nemocných!
Ta informace přitom nespadla z čistého nebe. I podle nedávné zprávy švédské neziskové a nezávislé společnosti Health Consumer Powerhouse porovnávající evropská zdravotnictví si to zdejší "nemůže dovolit drahé léky" a země dává málo peněz právě na léky proti rakovině.
Popišme složitou situaci zkratkou: ministr Rath narychlo zavedl změnu, která by mohla přinést víc hospodárnosti a peněz i pro pacienty s rakovinou. Důsledkem je však zatím nejistota a strach onkologů.
VZP říká, že víc peněz dá – jenže nemocnice na ně dosud nemají "papír", a proto novým pacientům (kterých přibývá) pro jistotu nové drahé léky nepředepisují. Pojišťovna zase čeká na Sněmovnu, která by jí měla dát rozřešení, kde peníze na drahou léčbu vzít: buď dostane víc peněz, nebo jí politici povolí "racionalizaci výdajů".
Jak? Třeba tím, že přestane proplácet léky na rýmu, bolest hlavy... Na druhé straně i sami onkologové přiznávají, že se při léčení rakoviny někdy plýtvá, drahými medikamenty se často léčí i ti, kterým už nepomáhají.
Proč? Neexistují přesné standardy, zato u nás existují zákony dovolující léčit všechny za jakoukoliv cenu. Pro lékaře je za takové situace bezpečnější a z etického pohledu snazší léčit a léčit a léčit...
Být pacientem s rakovinou, jsou mi jakákoliv vysvětlování a důvody lhostejné. Přece je při pohledu na omezený balík peněz jasné, že přednost mají mít vážně nemocní utíkající smrti z náručí před kýchajícími či s bolavým bicepsem z tenisu.
Politici jsou tu pak od toho, aby pojišťovny a nemocnice mohly tuto přednost dávat – i když ti kýchající voliči budou zřejmě protestovat.
