"Je bláhové domnívat se, že vyhláška žebrání úplně zlikviduje. Může tento jev pouze omezit. I v zahraničí, kde mají přísnější právní normy, žebráky běžně potkáte," upozornil zástupce ředitele obvodního ředitelství Městské policie pro Prahu 1 Miroslav Stejskal. "Na naše hlavy se neoprávněně snáší kritika z magistrátu, našeho ředitelství i od občanů," stěžuje si.
Ač strážníci žebrající lidi pokutují, sankce se ne vždy podaří vybrat. Přistižení žebráci totiž zpravidla tvrdí, že na okamžité zaplacení blokové pokuty nemají dostatek, a tak muži v uniformách městské policie jim pouze vydají složenku na pokutu.
"Pozdější vymáhání je ale velice obtížné, dlužníci často nereagují," zdůraznila Marie Doubková, ředitelka odboru místních příjmů magistrátu, jejíž oddělení se vymáháním pokut zabývá. "Údaje na občankách jsou zastaralé, protože se lidé stěhují a změnu si v dokladech nezaznamenají. Složenky k úhradě se tak dlužníkovi nepodaří doručit," vysvětlila.
S ALMUŽNOU NA PIVO
Kdo vlastně jsou oni lidé, kteří v prachu chodníků žadoní o drobné? Městští strážníci mnohé z nich znají, dokladem je rozsáhlý seznam žebráků, který je doplněn i fotografiemi.
Mezi žebráky, kteří své postižení předstírají, patří například mladý muž, který často posedává v ulici Na Příkopě a neustále klátí trupem. Na první pohled působí dojmem člověka, který je dementní či trpí těžkou nemocí. Pokud však uvidí strážníky, okamžitě se zvedá a bez jakýchkoliv problémů utíká pryč.
Když jej překvapí, spořádaně si sbalí své věci do igelitové tašky a vzpřímeně poslouchá jejich výtky. Strážníci říkají: Je zdravý jako buk. "Říkáme jim účeloví žebráci, za vyžebrané peníze se opíjejí. Většinou jsou to bezdomovci, které večer potkáváme u stánků s občerstvením. Jsou agresivní a obtěžují kolemjdoucí," podotkl Stejskal.
A dodal, že zdravotní handicap předstírají kvůli tomu, aby vyžebrali více peněz. Platí totiž jednoduchá rovnice: čím více je žebrák politováníhodný, tím více peněz vymámí.
Strážníci však při potírání účelových žebráků hovoří i o úspěších. "Před přijetím vyhlášky každý den na Královské cestě žebralo asi sto dvacet lidí, dnes jich tam sedí v průměru pět," tvrdí Stejskal.
ŽEBRÁNÍ V REŽII GANGŮ
Že žebrání již přerůstá v organizovaný zločin, dokazuje i kuriózní historka, která se odehrála před několika dny.
Strážník pro žebráka s oběma amputovanýma nohama a jednou rukou přivolal sanitku. Když ji vyhlížel, stačil mu mrzák utéct. Jak? Přiběhli dva mládenci s tmavší pletí, žebráka posadili do velké nákupní tašky a uprchli s ním neznámo kam. Je tedy zřejmé, že žebrák živil více lidí.
Nejvíce vrásek přinášejí strážníkům rumunské gangy, které do žebroty zapojují zejména děti. Zatímco tito lidé loni posedávali jenom u hlavního nádraží, letos vysílají své potomky do ulic a vozů metra a tramvají s miskou a harmonikou.
"Těžko se od nich vymáhají pokuty, protože sem přijíždějí jenom na čas. Když zjistíme opakované porušení vyhlášky, můžeme jim hudební nástroj zabavit," řekl Stejskal z městské policie.
Jenom za posledních čtrnáct dnů jeho muži odebrali malým žebrákům devět tahacích harmonik a houslí. "Jejich rodiče k nám pak přicházejí a chtějí je zpátky. Pokud zaplatí pokutu, vrátíme je. Jinak nástroje předáváme obvodnímu úřadu, který je může definitivně zabavit."
Problém rumunských žebráků se snaží řešit i cizinecká policie.
"Tak třikrát čtyřikrát do měsíce někoho z nich pošleme domů. Většinou proto, že nemají dostatek peněz na pobyt. Jinak u nás mohou být i třicet dnů bez víza. Častější však je, že ti harmonikáři jsou lidé žádající u nás o statut uprchlíka a my proti nim nemůžeme nijak zasáhnout," připustil Luděk Bredler z pražské Cizinecké policie.
To potvrzují i statistiky Městské policie v Praze 1: za první tři měsíce letošního roku žebralo v ulici sedmatřicet cizinců, z toho deset azylantů, kteří by měli čekat na rozhodnutí ministerstva vnitra v uprchlickém táboře.
NEVIDOMÍ: JE TO NAŠE ŠANCE
"Jsem prakticky nevidomý, ve svých třiatřiceti letech mám plný invalidní důchod ve výši 4818 korun. Protože se s tímto příjmem nedá vyžít, chodím občas žebrat," říká Jaromír Vít, který žebrá ve stanici Na Můstku.
"Proč stíhá vyhláška chudáky slepce a řadí nás na pokraj společnosti? Městská policie by se měla věnovat tomu, k čemu byla zřízena, a ne buzerovat slušné slepce v metru, kteří nikoho neobtěžují. Pouze prosíme o dar, a to je dovoleno základní listinou práv a svobod," dodává Vít.
Městští policisté však oponují, že jenom plní příkazy. Stejskal navíc zdůraznil, že ne všichni, kteří se vydávají za nevidomé, jsou opravdu slepí. "Z některých se při kontrolách vyklubali naprosto zdraví lidé," tvrdí.
Výjimkou mezi žebrajícími slepci je například muž s německým ovčákem, který na harmoniku hrává na Národní třídě. Má vyřízené povolení k hudební produkci a podle policie s ním není žádný problém.
 S úměrou "více postižený, více peněž" zřejmě počítá tento žebrák, jehož teritoriem je ulice Na Příkopě. Přestože se při sbírání drobných neustále klátí, strážníci jej znají spíše jako naprosto zdravého člověka. (23. 4. 2001) |
 Strážníci přemýšlejí, jak naložit s rumunským žebrákem Danem Azulufejem, který seděl na chodníku v Celetné ulici. Poté, co zjistil, že má v ČDechách zakázaný pobyt, jej příslušníci cizinecké policie vyhostili. (23. 4. 2001) |
 Vyhláška je namířena také proti žebrajícímu Rudolfu Léblovi, který je bez jedné ruky. "pokutu nezapltím," řekl před obchodním domem Myslbek. (23. 4. 2001) |
