Ve vládě Mirka Topolánka zřejmě zasednou kromě těchto mužů i tři ženy

Ve vládě Mirka Topolánka zřejmě zasednou kromě těchto mužů i tři ženy | foto: ČTK

Kdo jsou lidé, s nimiž chce vládnout Topolánek

  • 1386
Jejich jména jsou zatím většině lidí neznámá. Už brzy tomu může být jinak. Margita Fuchsová, Miroslava Kopicová i Milena Vicenová se mají stát novými ministryněmi ve vládě Mirka Topolánka, kterou se chystá jmenovat prezident. Společně s těmito ženami zasedne ve vládě i dvanáct mužů.

Přejít na speciál Hledá se vláda

INFOGRAFIKA:
Koho zve Topolánek do vlády

ČTĚTE TAKÉ:
Topolánek by nemusel přivést Čechy k volbám

Jedna oslavila loni padesátku, další dvě jsou jen o málo starší. Jedna z nich pobývá v současnosti za mořem, další dvě šéfují svým podřízeným v Česku. V lecčem jsou rozdílné, jedno však mají společné - patří mezi úspěšné ženy.

Pozve guvernéra Schwarzeneggera do Česka?
Čtyřiapadesátiletá Margita Fuchsová (u jejíhož jména se ale často objevuje zkrácené jméno Gita) pochází z Moravy, vystudovala sice práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, ale už od poloviny osmdesátých letech pracovala ve známém brněnském Divadle Husa na provázku.

Její život ale nabral zcela jiný směr v roce 1992, kdy po vyhraném konkurzu začala pracovat na ministerstvu zahraničních věcí jako šéfka Správy českých center. Od té doby se naplno věnuje propagaci české kultury v zahraničí, ať už v Česku nebo ve světě. Nyní například v Los Angeles, kde je od roku 2002 českou generální konzulkou.

Když se jí letos v první lednový den ptal Český rozhlas, jaká přání má na rok 2006, odpověděla, že velmi skromná.

"První je přivést guvernéra Kalifornie Arnolda Schwarzeneggera do České republiky. Druhé zřídit českou hospodu U Švejka v Los Angeles. A třetí zprostředkovat velkou meziparlamentní výměnu mezi Národním shromážděním navažských indiánů a senátním výborem v České republice pro vědu, kulturu a vzdělávání," odpověděla adeptka na křeslo ministryně kultury, která v té době jistě netušila, že jí bude nabídnuto místo v menšinové vládě ODS.

Ještě ovšem není jisté, že Topolánkovu nabídku do vlády skutečně přijme. Fuchsová by se měla vyjádřit v nejbližších hodinách.

Možná ministryně zemědělství se učí španělsky
O tři roky mladší Milena Vicenová - možná šéfka mocného resortu zemědělství - vystudovala veterinu v Brně, odkud odešla dělat svou profesi na pět let do České Lípy. Poté zakotvila na několik let u novinařiny, do roku 1989 byla redaktorkou Státního zemědělského nakladatelství a poté šéfredaktorkou odborného měsíčníku.

Kvůli tomu si ji ovšem Mirek Topolánek do vlády nebere, svou nynější kvalifikaci začala tato matka dvou dětí zvyšovat až příchodem na ministerstvo zemědělství, kde pracuje od roku 1996. Tady se věnuje především čerpání peněz z evropských fondů, což byl jeden z důvodů Topolánkovi nabídky.

"Požadavek byl zkušenost s ministerstvem, s Evropskou komisí, schopnost mluvit několika jazyky a širší rozhled," prozradila ČTK nároky šéfa ODS. S jazyky by skutečně neměla mít problémy, ovládá angličtinu, němčinu i francouzštinu, a k tomu ještě studuje španělštinu.

Pokud jde o spolupráci s evropskými institucemi, Vicenová pracovala jako ředitelka odboru pro vztahy s EU a nyní zastupuje stát v Poradním sboru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Na ministerstvu má přitom na starosti kvalitu prodávaných potravin v Česku.

Nástupkyně Buzkové ví, jak získat peníze
Mimochodem, její jméno, stejně jako jméno třetí možné ministryně - a to ministryně školství Miroslavy Kopicové - se poprvé objevilo na veřejnosti v minulých dnech, ještě v době, kdy se na vládě domlouval Topolánek s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem.

Pětapadesátiletá Kopicová zatím nechce veřejně příliš mluvit. "Omlouvám se, ale jednání jsou velmi citlivá. Proto bych raději počkala na to, až budu mít případně právo dávat jakákoli vyjádření či rozhovory," sdělila iDNES.cz tato ředitelka Národního vzdělávacího fondu.

Tento úřad se zabývá zvyšováním kvalifikace zaměstnanců a celoživotním vzděláváním. Fond založilo v roce 1994 ministerstvo práce a sociálních věcí s podporou Evropské komise. Právě s evropskými institucemi šéfka fondu spolupracuje, podle ČTK fond loni získal 30 milionů korun "evropských" peněz a dalších 46 milionů získal vlastní činností.

Na ministerstvu práce a sociálních věcí pracuje pravděpodobná nástupkyně Petry Buzkové už velmi dlouho, pracovala tam ještě před rokem 1989. A hned po roce 1990 začala řídit programy spolupráce s EU v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociální politiky. Dnes sedí v mnoha různých institucích, podílela se na řadě projektů.

Mezi muži vévodí poslanci ODS
Další jména ve vládě už jsou poměrně známá, jde o místopředsedy ODS Petra Nečase (ministr sociálních věcí) a Ivana Langra (ministr vnitra), šéfa poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého (ministr financí), poslance ODS Petra Gandaloviče (ministerstvo pro místní rozvoj), Martina Římana (ministerstvo průmyslu), Aleše Řebíčka (ministerstvo dopravy), Tomáše Julínka (ministerstvo zdravotnictví) a Jiřího Pospíšila (ministerstvo spravedlnosti).

Další dva muži ve vládě jsou expert na životní prostředí Bedřich Moldan a expert na zahraniční vztahy Alexandr Vondra. Za podrobnější zmínku ale stojí poslední jméno, jméno nového ministra obrany Jiřího Šedivého.

Tento třiačtyřicetiletý syn někdejšího ministra zahraničí Jaroslava Šedivého by se musel vrátit z Německa, kde druhým rokem působí v Evropském centru pro bezpečnostní studia George C. Marshalla.

Šedivý junior se narodil v roce 1963, v jednatřiceti letech získal magisterský titul na katedře válečných studií prestižní londýnské King's College, o pět let později obhájil doktorát na pražské Univerzitě Karlově. Na této univerzitě také v letech 1995 až 2003 vyučoval mezinárodní politiku a bezpečnostní studia.

Nebyl ale zdaleka jen kantorem, podílel se mimo jiné na vypracování politických a bezpečnostních analýz pro vládu USA, Evropskou komisi nebo NATO. A v letech 1996 až 2002 byl rovněž externím poradcem tehdejšího prezidenta Václava Havla.

Všichni členové nové menšinové vlády ovšem budou od začátku bojovat s velkou nejistotou. Pokud nezískají podporu Poslanecké sněmovny, může se pro ně stát pobyt v nejvyšších postech jen kratičkou epizodou.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue