Mezi nejodhodlanější bojovníky proti teroristům z Islámského státu patří...

Mezi nejodhodlanější bojovníky proti teroristům z Islámského státu patří kurdské jednotky YPG. | foto: AP

Západ se v Sýrii ztrácí, zbraně pro rebely končí i ve službách džihádu

  • 243
Syrskou opozici tvoří stovky bojovnických skupin. Některým z nich dodává munici Washington, jiné však spolupracují s radikálními islamisty včetně těch napojených na teroristickou síť al-Káida. Západ se na Blízkém východě dostává do nepřehledné situace. Nikdo mu nezaručí, že jeho zbraně neskončí v rukou džihádistů.

„Vladimir Putin mohl v Sýrii rázně zasáhnout nikoli proto, že by byl silnější nebo rozhodnější než Barack Obama, ale proto, že má mnohem jasnější strategii,“ píše v deníku The Washington Post komentátor Fareed Zakaria.

Islámský stát

„Putin má spojence - Asadovu vládu. A také protivníky - nepřátele vlády. Podporuje své spojence a bojuje proti nepřátelům. Washington a Západ je v porovnání s ním v podstatě zmatený,“ podotýká známý americký novinář.

Koalice západních států pod velením USA podle svých slov podporuje „umírněné rebely“. Nikde ovšem není pevně stanovené, kdo to vlastně je.

Západ se v syrské občanské válce začal angažovat v době, kdy se jevila poměrně jednoduše. Tak jako v ostatních zemích, kde po roce 2010 propuklo takzvané arabské jaro, se do médií dostávaly zprávy o konfliktu mezi autoritářským režimem prezidenta Bašára Asada a demokratickou opozicí.

Vzestup teroristické organizace Islámský stát a vyhlášení chalífátu, v němž si každý musí vybrat mezi džihádem nebo vlastní smrtí, však boje v Sýrii posunulo na zcela jinou úroveň. Jasný souboj mezi „zlým“ diktátorem a „hodnými“ rebely, jak se o konfliktu původně mluvilo, je dávno pryč.

Svobodná syrská armáda se hádá, kdo jí vlastně velí

Koncem roku 2012 se opoziční vůdci spojili do Národní koalice sil revoluce a syrské opozice, kterou Spojené státy a stovka dalších zemí včetně Česka obratem uznaly za legitimního zástupce Syřanů.

Rebelové mezitím zformovali i vojenské křídlo, takzvanou Svobodnou syrskou armádu (FSA). Představa jednotné vojenské organizace však bere za své už ve chvíli, kdy se pokusíme zjistit, kdo stojí v jejím čele.

Podle Národní koalice armádu řídí Albaj Ahmed Barrí, ale nejvyšší vojenský výbor za velitele považuje Abdul Karima Ahmeda, upozornil v červenci turecký server Hurriyet.

Podobné zmatky přitom panují i v dalších patrech organizace. Už od vzniku FSA prosakují do médií zprávy o korupci v její velitelské struktuře.

Server Business Insider dokonce na podzim 2013 přinesl zprávu o tom, jak se rebelští velitelé vozí v luxusních vozech BMW X5, zatímco jejich podřízení - když zrovna nestřílí po Asadových mužích - pašují do Turecka nakradenou ropu.

S an-Nusrou už spolupracovali všichni, míní expert

Pod hlavičkou Svobodné syrské armády se v praxi skrývá obtížně koordinovatelný svazek desítek či stovek rebelských hnutí. Všechny spojuje dvojice společných nepřátel - Bašár Asad a Islámský stát, k nimž v posledních týdnech přibylo ještě Rusko. Tím ovšem veškeré společné rysy končí.

Typická syrská trikolora zastřešuje umírněné bojovníky za demokracii, ale také islámské fundamentalisty. Mnozí z nich nemají problém spolupracovat s radikální frontou an-Nusra. Spojené státy i OSN ji přitom zařadily na seznam teroristických organizací, neboť se hlásí k mezinárodní síti al-Káida.

„Uvnitř Sýrie máte na situaci úplně jiný pohled než zvenku,“ obhajuje občasnou spolupráci s islámskými radikály Muhammad Rašíd, mluvčí jedné z povstaleckých milic v provincii Hamá. „Když útočíme na režim, jednáme se všemi frakcemi, ať už jde o přímou spolupráci nebo jen o koordinaci pohybu našich jednotek, abychom do sebe nestříleli navzájem,“ řekl deníku LA Times.

Syrská opoziční hnutí jsou podle odborníků natolik roztroušená a pestrá, že pokusy o jejich komplexní analýzu připomínají pohled do kaleidoskopu. Všechny skupiny mezi sebou navíc neustále uzavírají různé dohody a obchody. „S al-Káidou už v nějakém okamžiku spolupracoval každý,“ podotkl pro LA Times Joshua Landis, ředitel centra blízkovýchodních studií na univerzitě v Oklahomě.

Mezi nejodhodlanější bojovníky proti teroristům z Islámského státu patří...
Mezi nejodhodlanější bojovníky proti teroristům z Islámského státu patří...

Mezi nejodhodlanější bojovníky proti teroristům z Islámského státu patří kurdské jednotky.

Rebely důkladně prověřujeme, tvrdí Pentagon

Diplomatická jednání mezi bitevními poli jsou natolik nepřehledná, že prakticky žádný vnější pozorovatel nemůže vědět, s kým bude která skupina rebelů spolupracovat zítra. Spojené státy přesto neustále opakují, že jejich zbraně dostávají výhradně „prověřené“ povstalecké milice.

Pentagon nicméně veřejnosti tají, jak prověřovací mechanismy fungují a kdo je za ně odpovědný. Z mediálních zpráv ovšem vyplývá, že nejde o příliš zdlouhavý proces. Například v pondělí rebelové oznámili vznik nové koalice s 3 200 bojovníky, kteří se podle agentury Reuters v nejbližší době pokusí dobýt baštu Islámského státu ve městě Rakká. Výzbroj dostali obratem.

„Setkali jsme se s Američany, bylo to schváleno a řekli nám, že zbraně jsou na cestě,“ popsal jednání s Pentagonem jejich mluvčí Abú Muázz.

Nutno podotknout, že základ Syrských demokratických sil, jak si nová koalice říká, tvoří Západem podporované kurdské milice YPG a bojovníci ze Syrské arabské koalice, kterou Pentagon podpořil už v minulosti.

Aby americká výzbroj neskončila v rukou islámských radikálů a třeba i al-Káidy, však v syrském chaosu nezabrání ani důkladné prověřování před odesláním zásilky. Obzvlášť ve válečné zóně, kde dohody o spojenectví vznikají ze dne na den podle aktuální potřeby.

Přiznali to i samotní Američané, když rekruti vycvičení tajnou službou CIA v září odevzdali frontě an-Nusra své zbraně i terénní vozidla. Velitel amerických sil na Blízkém východě to označil za „znepokojivé porušení směrnic“ a celý projekt výcviku povstaleckých pěšáků, do nějž vkládal naděje i prezident Barack Obama, o dva týdny později Pentagon ukončil (více se dočtete zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video