„Představte si svět, kde mají všichni lidé přístup k veškerým lidským znalostem. Právě na tom pracujeme,“ prohlásil před lety podnikatel Jimmy Wales, který v roce 2001 spolu s filozofem Larry Sangerem založil Wikipedii. Pracuje na tom i o patnáct let později - ne však doma u počítače, nýbrž třeba u jednacího stolu s vysokými úředníky čínské vlády.
Wikipedista zmizel v Sýrii Přispěvatelé Wikipedie se nepotýkají jen s cenzurou, která v některých zemích postihuje jejich dílo. Syrský wikipedista Básil Chartabíl zmizel na jaře 2012 při razii, kterou vyvolalo výročí protivládních protestů. „Po měsíce byl držen bez obvinění, dlouhou dobu na samotce a podroben týrání. Až v prosinci 2012 byl obviněn z ohrožování státní bezpečnosti,“ líčí Miroslav Langer z české pobočky nadace Wikimedia. Od října 2015, kdy jej vládní síly nechaly odvézt z původního vězení, se po Chartabílovi slehla zem. Nadace Wikimedia se obává, že mohl být tajně odsouzen k smrti. Chartabíl mimo jiné založil projekt, jehož účastníci tvoří trojrozměrný model antických památek v Palmýře. Tu mezitím zničili teroristé z hnutí Islámský stát. |
Ti totiž na začátku prosince od „lidských znalostí“ odřízli všechny počítače v zemi. Velkolepě tak završili dlouholeté balancování, v jehož rámci Číňanům střídavě odpírali jen vybrané články jako ten o masakru na náměstí Nebeského klidu, nebo rovnou všechny texty v čínštině, kterých Wikipedie momentálně nabízí asi 856 tisíc.
Nakonec encyklopedii zablokovali celou - z čínského internetu rázem zmizely všechny jazykové verze Wikipedie, stejně rychle se pod rukama cenzorů vytrácela i následná vlna stížností na sociálních sítích. Po několika dnech se stav vrátil do zajetých kolejí.
Například v den 15. výročí založení Wikipedie se Číňané podle serveru Greatfire.org nedostanou k článkům v čínštině, anglická nebo třeba česká verze encyklopedie funguje bez problému, textům v cizích jazycích však z obyčejných Číňanů dobře porozumí málokdo.
Smaž to, nebo tě zavřeme, hrozili Francouzi
Podobně jako Wikipedie dopadla v Číně i řada jiných serverů, z tamních počítačů se uživatel často nedostane třeba na stránky amerických médií. Před lety Peking zablokoval i přístup k videím na serveru YouTube, neboť některé z nich podporují například osamostatnění Tibetu. Zatím se však neví o žádném případu, kdy by vláda v Pekingu kvůli obsahu Wikipedie „popotahovala“ jednotlivé uživatele.
Takový případ se ovšem odehrál mnohem blíže - přímo v centru Paříže. Francouzské tajné službě DCRI se na jaře 2013 znelíbil článek o vojenské radiostanici na vrcholu hory Pierre-sur-Haute. Důstojníci proto do svého sídla předvolali Rémiho Mathise, kurátora francouzské národní knihovny a jednoho z dobrovolných správců Wikipedie. Článek musel před jejich očima z encyklopedie smazat, jinak mu hrozili vazbou a trestním stíháním.
Později vyšlo najevo, že tajná služba k odstranění původně vyzvala samotné provozovatele Wikipedie. Americká nadace Wikimedia však místo smazání celé stránky poslala do Paříže dotaz, co vlastně úřadům vadí. Článek se totiž opíral o starší televizní dokument, který filmaři natočili v úzké spolupráci s armádou. Francouzi vysvětlení poskytnout odmítli a raději si našli člověka, kterého mohou ke smazání článku donutit bez debat.
Rémi Mathis až do 4. dubna 2013 neměl tušení, že radiostanice vůbec existuje. Nevěděl o ni ani téměř žádný návštěvník Wikipedie, návštěvnost článku byla nicotná. Krátce poté, co úřady Mathise donutily stránku smazat, obnovil ji ovšem jiný správce - občan Švýcarska, kterého se francouzský trestní zákoník nijak netýká. Článek o radiostanici si poté přečetlo přes sto tisíc lidí, na jeden víkend se stal nejpopulárnější stránkou francouzské Wikipedie a přispěvatelé ho přeložili do desítek jazyků včetně češtiny.
Moskva encyklopedii vypnula kvůli konopí
Encyklopedie se „z moci úřední“ nedávno odmlčela i v Rusku. Stálo za tím rozhodnutí jednoho z tamních provinčních soudů, který označil jeden z milionu ruskojazyčných článků - konkrétně ten o charasu, indické obdobě hašiše - za detailní návod na výrobu drog.
Článek vycházel z materiálů vydaných OSN, federální úřad pro dohled nad komunikací (Roskomnadzor) však přesto rozeslal poskytovatelům internetového připojení napříč Ruskem příkaz k jeho zablokování. Zhruba pro pětinu tamních uživatelů Wikipedie to znamenalo, že se 24. srpna 2015 na její stránky vůbec nedostali.
Wikipedisté, jak si přispěvatelé encyklopedie říkají, o hrozbě věděli předem a začali živě diskutovat, zda článek raději nesmazat. Pro návštěvníky připravili i návody, jak případné blokování obejít. Samotný „provinilý“ článek zůstal v encyklopedii dodnes, prošel však výraznými změnami. Během dvou dnů jej přispěvatelé přepsali čtyřicetkrát.
Denně přibude sedm tisíc článků
Podobně rychlým vývojem však ve Wikipedii neprocházejí jen články, které se nelíbí vládám či soudcům. Jediným kliknutím se dá přepsat téměř každá stránka, čehož každý den využívají desítky tisíc lidí - od nudících se školáků, kteří do článků každé dopoledne zkouší lepit sprostá slova, přes zkušené editory bránící Wikipedii před vandaly až po vysokoškolské učitele či odborníky v penzi.
Editací, ať už přínosných nebo škodlivých, servery Wikipedie každou hodinu zpracují zhruba 15 tisíc. K 37 milionům článků napříč 288 jazyky díky nim každý den přibývá sedm tisíc dalších.
První a největší Wikipedie - ta anglická - už obsahuje přes pět milionů hesel. Za poslední měsíc do ní přispělo 115 tisíc uživatelů. Česká odnož, kterou o rok později založil esperantista Miroslav Malovec, je se svými 342 tisíci co do velikosti na 26. místě. Aktivních přispěvatelů má přes dva tisíce.
