Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kolotoč na nového šéfa NATO se roztáčí, favoritem je Berlusconiho diplomat

  15:35aktualizováno  15:35
Kolotoč jednání o novém generálním tajemníkovi NATO se pomalu roztáčí a padají také první návrhy, kdo by měl současného šéfa Anderse Fogh Rasmussena v čele Aliance na podzim nahradit. Mezi největší favority patří bývalý šéf italské diplomacie Franco Frattini.

Anders Fogh Rasmussen skončí v čele NATO v září. | foto: AP

Kandidátů je zdá se až moc. Nejčerstvějším přírůstkem do seznamu je bývalý britský ministr obrany Liam Fox. Ačkoliv premiér David Cameron ještě nerozhodl o tom, koho skutečně Británie podpoří, Fox se zdá být podle britských médií velmi silným kandidátem na post politického šéfa NATO. 

Generální tajemník NATO

  • Je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Pomáhá dosahovat konsensu mezi členskými zeměmi a je zároveň hlavním mluvčím Aliance. Zároveň je nejvýše postaveným civilistou v NATO, reprezentuje Alianci navenek. 
  • Nemá skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník. I když nezastupuje konkrétní zemi, má v diplomacii status "hlavy státu", což mu otevírá všechny státnické dveře a umožňuje mu tak lepší výkon této funkce. 
  • Funkční období trvá obvykle čtyři roky.
  • Mandát současného šéfa Aliance Anderse Fogh Rasmussena vyprší koncem září. Členské země mu funkční období prodloužily, aby mohl předsedat chystanému summitu NATO ve Walesu. Tam bude také s největší pravděpodobností oznámen jeho následovník.

Konzervativní politik "zná všechny významné aktéry" v Evropě z doby svého působení na ministerstvu obrany a platí za zastánce tradičního silného spojenectví s USA.

Asi největším favoritem je ale bývalý šéf italské diplomacie a eurokomisař Franco Frattini. Ministerstvo zahraničí vedl ve dvou vládách Silvia Bersluconiho. Svůj nestranný ale jasný politický kredit pro post generálního tajemníka NATO si buduje už řadu měsíců - cestuje, účastní se konferencí a vyjadřuje se k aktuálním bezpečnostním výzvám.

I současný generální tajemník Rasmussen si Frattiniho cenní. "Znám Frattiniho velmi dobře, pracovali jsme spolu mnoho let. Je to velmi kompetentní politik," řekl o italském kandidátovi.

Frattini se už nechal slyšet, že NATO jako celek potřebuje zásadní reformu a novou - daleko silnější roli nejen v Evropě ale i ve světě. Je zastáncem toho, aby Evropa vynakládala na obranu daleko více, než dosud a hlavně, aby se jednotlivé země nesnažily překotně budovat všechny vojenské kapacity, neplýtvaly tak zbytečně financemi a naopak se snažily specializovat.

V reálu by podle něj bylo ideální, kdyby jedna země pořizovala například létající tankery pro doplňování paliva za letu, druhá zase měla špičkové jednotky proti kybernetickým hrozbám. Aliance by se tak pro příště měla podle Frattiniho vyhnout problémům jako například v Afghánistánu, kdy měli velitelé v operaci naprostý přebytek bitevních letounů, ale zoufalý nedostatek v danou chvíli daleko potřebnějších vrtulníků.

Crembo a ti další

Do výčtu nejskloňovanějších na tento post se v posledních týdnech objevují také jména belgického ministra obrany Pietera de Crema nebo šéfa polské diplomacie Radoslawa Sikorského. Právě polský politik a bývalý novinář by mohl být "černým koněm" jednání. 

Bez šancí není právě ani belgický kandidát. Pieter de Crem platí za "jestřába" kvůli až dychtivému prosazování účasti belgických vojáků v zahraničních operacích. Vysloužil si za to dokonce přezdívku "Crembo" s odkazem na akční postavu Ramba.

Zatím je však velmi brzo hádat, kdo skutečně novým šéfem Aliance bude. Členské státy totiž budou svou podporu jednotlivým kandidátům deklarovat nejdříve v květnu nebo červnu a nový generální tajemník musí být vybrán takzvaným všeobecným konsenzem. Musí s ním souhlasit celá osmadvacítka.

Nicméně ve výčtu možných kandidátů jsou i další velmi zajímavé osobnosti. Německá média už delší dobu spekulují o tom, že by měl "svou druhou šanci" dostat bývalý ministr obrany a šéf vnitra Thomas de Maiziere. Ten je doma v Německu doslova pod palbou kritiky kvůli zakázce na pořízení bezpilotních letounů za půl miliardy eur nebo neustálému prodražování nákupu stíhaček Eurofighter.

Turecko zase naznačilo, že by se o post mohl ucházet také současný turecký prezident Abdullah Gül. Ten se zatím nijak k takovému návrhu nevyjádřil, platí ovšem za pragmatického politika, který už jako turecký premiér a šéf diplomacie zasazoval o větší podíl Turecka na velení a rozhodování v rámci NATO. Nahrává mu například skutečnost, že Turecko - navíc jeden z nejstarších členů - má v současnosti druhou nejpočetnější armádu v rámci Aliance hned po USA.

Okrajově se objevují také jména norského politika Espena Bath Eideho, bývalého slovinského prezidenta Danilo Türka nebo slovenského ministra zahraničí Miroslava Lajčáka.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.