Déle nezaměstnaní lidé budou muset přijmout práci přidělenou úřadem, nebo přijdou o podporu v nezaměstnanosti

Déle nezaměstnaní lidé budou muset přijmout práci přidělenou úřadem, nebo přijdou o podporu v nezaměstnanosti | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Stát chce udělat z nezaměstnaných „civilkáře“, nemocnice mají obavy

  • 1266
Civilkáři se vracejí. Mladé muže, kteří nechtěli na vojnu, nyní nahradí nezaměstnaní. Vedlejší efekt připravované novely zákona veřejné instituce vítají, upozorňují ale i na možné problémy. Personál je třeba zaškolovat či na něj dohlížet, ve skutečnosti by tedy mohla nová pracovní síla znamenat více starostí než užitku.

Kdo bude bez práce déle než dva měsíce a bude chtít pobírat podporu, bude muset dělat veřejně prospěšné pomocné práce. Třeba v nemocniční prádelně, nebo v úklidové četě. Pokud nabídku odmítne, podle návrhu dostane od státu jen existenční minimum, tedy 2 020 korun na osobu.

"Ti lidé by v podstatě dělali tytéž práce, které kdysi dělali civilkáři, jen s tím rozdílem, že tady by to organizoval úřad práce," říká spoluautorka návrhu, poslankyně Lenka Kohoutová (ODS). Nezaměstnaní by podle ní měli i nadále čas na hledání místa; mohli by se třeba dohodnout s nadřízeným, který jejich veřejné práce bude zaštiťovat, aby jim každý měsíc nechal jeden týden volno.

Zametání nevoní?

Pak zapomeňte na podporu, uslyší brzy lidé na pracáku

Podle statistik se novinka dotkne velkého množství lidí. Ke konci července bylo v evidenci úřadů práce 486 tisíc uchazečů o zaměstnání, z toho 396 tisíc déle než dva měsíce. V době největšího zájmu o civilní službu v roce 1999 o ni ale žádalo jen něco málo přes 15 tisíc rekrutů, jen část z nich na ni nakonec nastoupila.

Civilní vojenská služba, lidově nazývaná "civilka", zanikla před sedmi lety (24. 12. 2004) zavedením profesionální armády. Na mnoha místech tehdy tato levná pomocná síla chyběla, a to hlavně v nemocnicích a školách.

Nemocnice: pomoc se hodí, ale lidé se budou muset zaučit

A právě nemocnice návrh vítají, jelikož tyto síly v nich dodnes chybějí. "I nám by se takoví pracanti hodili, ať už na různou roznáškovou službu nebo při překládání pacientů," říká ředitel Fakultní nemocnice v Ostravě Svatopluk Němeček.

"Nápad to vůbec není špatný," řekl iDNES.cz šéf motolské nemocnice Miloslav Ludvík. "Největší problém u civilkářů byl ale vždycky v tom, jak je donutit k práci. Oni se strašně rádi zašívali," vzpomíná ředitel. Podobné problémy by očekával u nezaměstnaných. Navíc i pro zdánlivě jednoduchou práci třeba v nemocniční prádelně je třeba dlouhý zácvik. "Nelíbí se mi představa, že někoho zaučíte a on vám za měsíc odejde," dodává Ludvík.

Obavy z chybějící kvalifikace a motivace lidí zaznívají i z kladrubského rehabilitačního ústavu, kde dodnes tehdejší civilkáři pracují jako sanitáři. "Pokud nesplňovali naše podmínky, museli odejít. Navíc si práci u nás vybrali, tudíž k tomu měli vztah," říká jedna ze sester, která si nepřeje zveřejnit své jméno. Zmiňuje i další problémy: každý nezaměstnaný by musel projít psychotestem a školením, navíc by musel být pod stálým dozorem zaměstnanců.

Naopak ve školách by výpomoc přivítali hned. "S civilkáři jsme měli ty nejlepší zkušenosti, bylo to ideální období," říká ředitelka Střední školy Aloyse Klara Věra Kováříková, která civilkáře zaměstnávala i jako asistenty učitelů. A přivítala by i pomoc nekvalifikovaných nezaměstnaných - dokáže si je představit třeba jako pomocné kuchařky či údržbáře.

Náhrada civilkářů by mohla přijít už příští rok

Povinná činnost pro nezaměstnané patrně začne platit už od začátku příštího roku. Návrh zákona příští týden projedná poslanecký výbor pro sociální politiku a koaliční partneři se na zavedení takzvaného institutu veřejné služby už shodli.

"Veřejnou službu budou organizovat úřady práce. Jednáme s obcemi, neziskovými organizacemi a dalšími o jednotlivých formách veřejné služby a o spolupráci. Podrobná metodika bude připravena do poloviny listopadu," uvedl náměstek ministerstva práce a sociálních věcí Karel Machotka.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video