Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kde se bude chovat první transgenní dobytek?

  10:52aktualizováno  10:52
- Jak může vypadat modernizace zemědělství v rozvojových zemích? Klasická odpověď zní: zavedení traktorů, kombajnů a další mechanizace. Někteří realisté mají odlišný názor: Buvoli jsou v daných zemích spolehlivější než traktor a silnější i výkonnější budou díky genovému inženýrství.
Právě rozvojové země jsou vážným kandidátem na to, aby se právě v nich rozšířila transgenní hospodářská zvířata - tedy taková, v jejichž těle byly uměle vyměněny geny.

Drobní rolníci v chudých zemích třetího světa obvykle nejsou schopni nakupovat zemědělské stroje. Místo traktoru musí sloužit buvol či kráva, kteří nepotřebují kupovanou naftu ani náhradní součástky, stačí jim tráva rostoucí všude kolem a po opotřebení ještě dají něco masa. Dobytek v rozvojových ze mích však udolávají nemoci, obvykle také horko a často i sucho. Domácí zvířata, která v takových podmínkách dobře přežívají, nepůsobí v očích našeho zemědělce nijak výstavním dojmem: díky přirozenému výběru se sice adaptovala na místní podmínky, avšak vypadají jako špatně živená, masa dají po měrně málo a s mlékem je tomu zrovna tak.

"Takovým zvířatům chybějí geny, které by zvýšily jejich produkci mléka a masa," konstatuje Tony Irvin z Mezinárodního ústavu pro výzkum hospodářských zvířat v Nairobi. Moderní genetika umožňuje hledat geny, jež dovolují zvířeti přežít v těžkých podmínkách, v horku i suchu, odolat nemocím; a také ty, které ve zvířecím organismu řídí vytváření mléka anebo růst svalové tkáně. A to vědci z tohoto institutu dělají. Vědí, že ideální hospodářské zvíře pro rozvojový svět je takové, v němž jsou všechny tyto geny zkombinovány.

Jak toho dosáhnout? Obvyklým chovatelským způsobem je křížit zvíře s jednou požadovanou vlastností se zvířetem s druhou vlastností a doufat, že vzniklý potomek bude mít vlastnosti obě. Jinou možností je v laboratoři uměle vložit požadované geny do zárodků zvířat. První způsob může trvat dlouhá desetiletí, ale dnešní molekulová genetika jej pomáhá urychlit. Vědci v laboratořích hledají, které geny jsou za požadovanou vlastnost odpovědné, a pro křížení pak vybírají pouze zvířata, v nichž takové geny najdou v nejvhodnější kombinaci. Odpadne tak spousta pokusů, u nichž by se teprve po letech pozorování ukázalo, že vedly do slepé uličky.

Vědci spolupracující s institutem v Nairobi už například našli v jednom druhu buvolů, který žije v západní Africe, úsek DNA (deoxyribonukleové kyseliny, v níž jsou dědičné vlastnosti zakódovány), s velmi potřebným genem. Ten zřejmě způsobuje větší odolnost dobytka vůči africkému typu dobytčí trypanosomiázy - spavé nemoci, jež jinak nekompromisně napadá a ničí dobytek v celé subsaharské Africe.

Tato znalost se samozřejmě dá využít pro chovatelské účely, ale i pro umělé genové změny. Odpůrci genového inženýrství takové metody odmítají. "Zvíře stejně jako rostlina s uměle změněnými geny může poškodit životní prostředí, v němž se rozšíří," varuje Benedikt Haerlin z mezinárodního ústředí ekologické organizace Greenpeace.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.