Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kde měl dinosaurus nos?

  9:07aktualizováno  9:07
Kostra dinosaura se dá celkem spolehlivě sestavit z kosterních zbytků, ale zjistit přesné umístění některých důležitých orgánů je nesmírně náročný úkol, píše BBC. Americký vědec Lawrenc Witmer nyní přišel s tím, že narozdíl od teorií, že dinosauři měli nosní dírky umístěné vysoko na hlavě, je ve skutečnosti měli na špičce nosu.

"Našli jsme mimořádné množství důkazů, které naznačují, že dinosauři měli nosní dírky umístěné na špičce nosu," říká Witmer, který působí na Ohio University.

Ve své studii, zveřejněné v posledním čísle časopisu Science, se zaměřil na zkoumání současných příbuzných dinosaurů s cílem najít na jejich kostech charakteristické znaky, z nichž je možné odvodit umístění a rozložení měkkých tkání. Srovnáním těchto znaků s obdobnými stopami na dochovaných dinosauřích kostech byl doktor Witmer schopný zmapovat pravděpodobné rozmístění chrupavek, cév a dalších měkkých tkání tvořících dinosaurovy nosní dutiny.

Witmer prozkoumal 62 zvířat ze 45 druhů krokodýlů, ptáků a ještěrek, než dospěl ke konečnému závěru - dinosauří nozdry byly mnohem pravděpodobněji na předním konci čumáku, než výš u vrcholku hlavy.

Paleontologové v devatenáctém století předpokládali, že velcí sauropodi, jakým byl například dlouhokrký brontosaurus, museli žít ve vodě, protože byli tak velcí jako velryby. A pokud žili ve vodě, pak pravděpodobně měli nosní dírky umístěné vysoko na hlavě, aby mohli dýchat, i když byli částečně ponoření pod vodou.

"Přestože už jsme před lety zjistili, že dinosauři nebyli primárně vodními živočichy, umístění jejich nosních dírek jsme nikdy znovu neposuzovali. A automaticky se odvodilo, že i ostatní dinosauři měli nosní dírky na vrchu hlavy," říká doktor Witmer.

Dinosauři přitom podle jeho slov měli řadu dobrých důvodů, proč mít nosní dírky vpředu na čenichu. "Mít nozdry blíž k tlamě dává u tvora, který je na čichu závislý při hledání partnera, vyvarování se nepřítele i při shánění potravy, větší fyziologický smysl," vysvětluje Witmer. Podle jeho výzkumu to zvláště platilo pro rohaté dinosaury, jakým byl například Triceratops či pro čtyřicetitunového Diplodoca z rodiny brontosaurů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Hladoví medvědi napadají na Sachalinu lidi. Zabili už dva muže

Nadměrný rybolov a nedostatek potravy vyhánějí medvědy na ruském ostrově Sachalin do měst a vesnic. Šelmy jsou stále agresivnější a zabily už dva lidi. Na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.