hlavní město Velké Moravy, v němž v devátém století Metoděj učil své žáky a odkud vedli knížata Rostislav a Svatopluk svůj mocenský boj? Dobové zápisy o tom mlčí. Stále více archeologických nálezů však naznačuje, že to mohlo být v okolí dnešního Starého Města, Velehradu a Uherského Hradiště. A zdejší výzkumy slibují ještě zcela nové senzace.
Co vlastně víme o Velké Moravě? Existují jen zmínky v dobových kronikách o slovanské říši, která se první ve střední Evropě zbavila pohanských mýtů a přijala Kristovo učení. K posílení své nezávislosti pozvala byzantské věrozvěsty - Konstantina (později Cyrila) a Metoděje, aby přinesli psaný jazyk, do kterého by bylo možno přeložit evangelia. Kam tito věrozvěstové přišli?
Jedinečný komplex kostelů
Okolí Starého Města už vydalo mnohé nálezy z doby Velké Moravy. Na Sadské výšině, kopci nedaleko nové části Uherského Hradiště, archeologové odkryli pozoruhodnou kamennou církevní stavbu. Jde o soustavu tří kostelů, která nemá obdobu v českých zemích a je zcela jedinečná i v evropském kontextu. Že by právě zde bylo duchovní centrum celé Velké Moravy? Pak by zde muselo ležet i sídlo arcibiskupa Metoděje. Archeologický průzkum, vedený nyní Luďkem Galuškou z Národního moravského muzea v Brně, ukázal, že kolem kostelů stálo poměrně rozlehlé srubové sídliště a v něm i velká halová budova. Dlouhá byla třicet pět metrů a zabírala plochu 275 metrů čtverečních. Právě to by mohl být arcibiskupský sídelní dům. Jestli tu však Metoděj sídlil, musel zde být také pohřben.
Prázdný hrob
Staroslověnsky psané legendy hovoří o tom, že arcibiskup zemřel 6. dubna roku 6393 od stvoření světa (tedy v roce 885 našeho letopočtu) a že jeho hrob leží ve velkém chrámu moravském po levé straně ve stěně za oltářem svaté Bohorodičky. V hlavním kostele na Sadské výšině, zasvěceném Panně Marii, na popsaném místě ve zdi vědci skutečně našli hrob. Ale kosterní ostatky Metodějovy v něm nebyly. Jenomže tam možná už ani nemohly být. Po Metodějově smrti byli jeho žáci vyhnáni daleko za hranice. Nechali by tedy ostatky svého učitele napospas latinským kněžím? Anebo jinak - nechali by latinští kněží Metodějovy ostatky na jejich původním místě? Moderní archeologický výzkum poskytl množství svědectví, která teorii o sídle Metodějově potvrzují. A právě srubové sídliště v severní části církevního areálu na Sadské výšině vydalo unikátní nález - v řeči právníků přímý důkaz. Je jím olověný křížek s řeckým nápisem "ZOE - ISUS - CHRISTOS", který se dá volně přeložit jako "Ježíš Kristus - Světlo - V ítězství". Je to jediný podobný nález v celé střední Evropě. Tento kultovní předmět bezesporu patřil některému z byzantských misionářů. Potvrdila to i nedávná konference archeologů v Soluni.
Tajuplná kostra
Další obrovskou a dosud nevyjasněnou senzací se stává jiný v tomto komplexu objevený hrob, nápadně připomínající Cyrilovu hrobku v Římě. Podle dochovaných ozdob v něm byl uložen významný Moravan, křesťan, jehož rubáš byl sepjat zcela originálními zlatými gombíky. Hrob se natolik odlišuje od ostatních nalezených míst posledního odpočinku obyvatel Velké Moravy, že kosterní pozůstatky tohoto muže byly podrobeny antropologickému výzkumu. Podle jeho výsledků zde byl pochován panovník, který má shodné anomálie lebky a totožnou krevní skupinu B jako český Přemyslovec, kníže Bořivoj I.! Co by ovšem tento závěr znamenal pro další interpretaci našich národních dějin, si zatím historikové vůbec nedokážou představit.
Článek byl připraven ve spolupráci s televizním magazínem Vědník, který se vysílá v úterý 2. května v 17.25 na ČT 2 a opakuje se v sobotu 6. května v 5 hodin na ČT 1 a v 11 hodin na ČT 2
Co vlastně víme o Velké Moravě? Existují jen zmínky v dobových kronikách o slovanské říši, která se první ve střední Evropě zbavila pohanských mýtů a přijala Kristovo učení. K posílení své nezávislosti pozvala byzantské věrozvěsty - Konstantina (později Cyrila) a Metoděje, aby přinesli psaný jazyk, do kterého by bylo možno přeložit evangelia. Kam tito věrozvěstové přišli?
Jedinečný komplex kostelů
Okolí Starého Města už vydalo mnohé nálezy z doby Velké Moravy. Na Sadské výšině, kopci nedaleko nové části Uherského Hradiště, archeologové odkryli pozoruhodnou kamennou církevní stavbu. Jde o soustavu tří kostelů, která nemá obdobu v českých zemích a je zcela jedinečná i v evropském kontextu. Že by právě zde bylo duchovní centrum celé Velké Moravy? Pak by zde muselo ležet i sídlo arcibiskupa Metoděje. Archeologický průzkum, vedený nyní Luďkem Galuškou z Národního moravského muzea v Brně, ukázal, že kolem kostelů stálo poměrně rozlehlé srubové sídliště a v něm i velká halová budova. Dlouhá byla třicet pět metrů a zabírala plochu 275 metrů čtverečních. Právě to by mohl být arcibiskupský sídelní dům. Jestli tu však Metoděj sídlil, musel zde být také pohřben.
Prázdný hrob
Staroslověnsky psané legendy hovoří o tom, že arcibiskup zemřel 6. dubna roku 6393 od stvoření světa (tedy v roce 885 našeho letopočtu) a že jeho hrob leží ve velkém chrámu moravském po levé straně ve stěně za oltářem svaté Bohorodičky. V hlavním kostele na Sadské výšině, zasvěceném Panně Marii, na popsaném místě ve zdi vědci skutečně našli hrob. Ale kosterní ostatky Metodějovy v něm nebyly. Jenomže tam možná už ani nemohly být. Po Metodějově smrti byli jeho žáci vyhnáni daleko za hranice. Nechali by tedy ostatky svého učitele napospas latinským kněžím? Anebo jinak - nechali by latinští kněží Metodějovy ostatky na jejich původním místě? Moderní archeologický výzkum poskytl množství svědectví, která teorii o sídle Metodějově potvrzují. A právě srubové sídliště v severní části církevního areálu na Sadské výšině vydalo unikátní nález - v řeči právníků přímý důkaz. Je jím olověný křížek s řeckým nápisem "ZOE - ISUS - CHRISTOS", který se dá volně přeložit jako "Ježíš Kristus - Světlo - V ítězství". Je to jediný podobný nález v celé střední Evropě. Tento kultovní předmět bezesporu patřil některému z byzantských misionářů. Potvrdila to i nedávná konference archeologů v Soluni.
Tajuplná kostra
Další obrovskou a dosud nevyjasněnou senzací se stává jiný v tomto komplexu objevený hrob, nápadně připomínající Cyrilovu hrobku v Římě. Podle dochovaných ozdob v něm byl uložen významný Moravan, křesťan, jehož rubáš byl sepjat zcela originálními zlatými gombíky. Hrob se natolik odlišuje od ostatních nalezených míst posledního odpočinku obyvatel Velké Moravy, že kosterní pozůstatky tohoto muže byly podrobeny antropologickému výzkumu. Podle jeho výsledků zde byl pochován panovník, který má shodné anomálie lebky a totožnou krevní skupinu B jako český Přemyslovec, kníže Bořivoj I.! Co by ovšem tento závěr znamenal pro další interpretaci našich národních dějin, si zatím historikové vůbec nedokážou představit.
Článek byl připraven ve spolupráci s televizním magazínem Vědník, který se vysílá v úterý 2. května v 17.25 na ČT 2 a opakuje se v sobotu 6. května v 5 hodin na ČT 1 a v 11 hodin na ČT 2
