V Británii i v Rakousku kriminalita dokonce v poslední době poklesla. Podle nejnovější policejní zprávy britských konstáblů Češi, Poláci nebo Slováci nejsou o nic větší kriminálníci než sami Britové či kterékoli jiné národnostní skupiny žijící na ostrovech.
Příliv pracovníků ze střední a východní Evropy po rozšíření Unie nevedl k raketovému vzestupu kriminality, vyplývá z analýzy. "Pouhý příliv imigrantů v některých oblastech přinesl jisté napětí, ale nikoli nadměrné množství problémů," uvádí se v analýze, kterou zpracovala britská Asociace policejních šéfů.
Britský strach z "komunit"
Názory se ovšem liší. Loni šéfka policie v hrabství Cambridshire Julie Spenceová vyvolala ostrou polemiku právě tvrzením, že pracovníci z východu Evropy mají na svědomí nárůst "jistých druhů kriminality". Také si stěžovala, že nový nápor vyžaduje například více peněz pro placení tlumočníků. Při pohledu na oficiální statistiky ministerstva vnitra nicméně celková kriminalita v druhé polovině loňského roku poklesla o devět procent v porovnání se stejným obdobím v roce 2006.
"Vidíme poměrně zásadní pokles kriminality v celé zemi. Pak by nedávalo smysl, že až milion lidí z východní Evropy má na svědomí její zvýšení," citovala BBC spoluautora zprávy Petera Fahyho.
Pocit ohrožení podle něho vyvolalo to, že imigrační vlna z východu Evropy byla nenadálá a opravdu velice silná. V řadě míst vznikly zcela nové komunity, kde lidé mluví jen polsky či slovensky.
"Proto lidé jako Julie Spenceová poukazují na růst kriminality. Nejde tu ale přece jen o to, že Východoevropané jsou pachatelé, ale také o to, že oni sami jsou oběťmi či svědky trestných činů," řekl Fahy. Přesto by podle něho pomohlo, pokud by policejní záznamy obsahovaly i národnost pachatelů, aby police mohla lépe sledovat nové trendy v podsvětí.
Nový tlak vyvolala média
Od roku 2004 se v Británii zaregistrovalo na osm set tisíc lidí z nových členských zemí, většinu tvoří Poláci, Slováci jsou na druhém místě, Češi uprostřed tabulky. Britská média nicméně průběžně oprašují ostrou kampaň varující před otevřením pracovního trhu. Británie, Irsko a Švédsko byly totiž vůbec první staré země EU, které se k něčemu takovému odhodlaly.
Vláda se tak dostala pod tlak, aby omezila příliv imigrantů. I přesto Bulhaři a Rumuni, když vstoupili do EU před více než rokem, nedostali stejnou volnost hledat si práci.
Čechů je v Británii podle odhadů na 35 tisíc. Jen loni se jich zaregistrovalo 7 380. "Když srovnáme statistiku od roku 2004, tak se počet přicházejících Čechů postupně snižuje," říká mluvčí české ambasády v Londýně Pavla Škáchová.
Zhruba 30 procent z nich pracuje v administrativě a byznysu, o něco méně ve zdravotnictví a pohostinství. Necelých 10 procent v zemědělství a zhruba stejný počet vykonává dělnické práce.
Jezdí více vzdělanců?
Kromě krátkodobých studentských letních brigád nyní podle Škáchové přichází ve větší míře ti, kdo se chtějí zdokonalit ve svém oboru a načerpat nové zkušenosti.
"Tedy vzdělaní lidé, kteří zdejší pobyt berou jako důležitý bod v životopisu, a to je příjemné zjištění," dodává Škáchová.
Třiatřicetiletá Pavlína Jelínková patří mezi Čechy, kteří se v Británii dobře uchytili. Už rok a půl pracuje jako daňová poradkyně. Stala se součástí skupiny mladých Čechů, kteří cestují po ostrovech a poznávají, jaké to je žít v jiné zemi.
"Původně jsem přišla jen na několikaměsíční stáž, ale zalíbilo se mi tu, a tak jsem si našla práci a zase se do Londýna vrátila," říká.
Dnes o její služby stojí i jiné firmy. "Co mě spíš děsí, je kriminalita a násilí mezi britskou mládeží. To mě opravdu znepokojuje, i proto bych tu nerada vychovávala svoje děti," dodává v souvislosti s debatou o podílu přistěhovalců na kriminalitě.
