Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kůrovec ničí Posázaví i Jeseníky, kácení tam ale nebrání cenný horský les

  10:49aktualizováno  10:49
Kůrovec není jen problémem Šumavy, lýkožrout smrkový se do dřeva zakusuje po celé zemi. Liší se způsoby, jak proti němu správci lesů a chráněných oblastí na různých místech bojují. V Českém Švýcarsku dřevo kácejí a odvážejí. V Krkonoších kombinují kácení s přirozeným vývojem.

Uschlé stromy zničené kůrovcem v oblasti Šumava Březník. | foto: Daniel Beran, MAFRA

"Naše hospodářství je postaveno na smrku, smrkové porosty tak máme všude, zejména v horách," připomněl Miloš Knížek z Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Míra rozšíření nežádoucího brouka je podle Knížka dána tím, jak s ním správci lesů bojují. "Na Šumavě byl na místech, kde se přemnožil, ponechán svému vývoji, kdežto jinde se proti němu účinně zasahuje," uvedl Knížek.

Publikaci o stavu lesů stáhnete zde

Nejvážnější je situace v Jihočeském, Plzeňském a Středočeském kraji, kde evidují asi milion kubíků kůrovcového dříví. Na severní Moravě a ve Slezsku je asi 0,4 milionu kubíků. "V obou oblastech je tak vykázáno přibližně 75 procent celorepublikového množství kůrovcového dříví," uvádějí autoři publikace, kterou před časem vydal výzkumný ústav.

"Zatímco česká kalamitní oblast bezprostředně souvisí s větrnými polomy z let 2007 a 2008, v moravskoslezské kalamitní oblasti jde o chronický problém chřadnutí smrčin. Problém je zde navíc zesílený také přemnožením lýkožrouta severského, který se zatím v Čechách škodlivě nevyskytuje," shrnují odborníci.

Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví  na jeden hektar za rok 2009

Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví na jeden hektar za rok 2009

Ve Středočeském kraji působí lýkožrout problémy zejména v Posázaví, které postihly vichřice Emma a Ivan. Na toto území plynule navazují Pardubický kraj a Vysočina, kde se kůrovcová těžba oproti předchozímu roku téměř zdvojnásobila.

Situace se zhoršila také v jihočeských Novohradských horách, zejména v tamním Žofínském pralese. Naproti tomu v oblasti Krušných hor byly pozorovány pouze roztroušené kůrovcové stromy. V Národním parku České Švýcarsko lesníci napadené stromy vytěžili a nových ohnisek ubylo. "Výjimkou je území přiléhající bezprostředně k hranici se Saskem, kde jsou na obou stranách značné plochy odumřelých porostů, místy již dokonce propojené," uvádějí experti.

Silný výskyt kůrovcových stromů zaznamenali lesníci v Jeseníkách - riziková území jsou v rezervaci Šerák-Keprník, kolem Králického Sněžníku i v Nízkém Jeseníku.

Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví  od roku 1990 do roku 2009

Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví od roku 1990 do roku 2009

Aby byl boj proti lýkožroutu účinný, je třeba dodržovat celý soubor opatření. "Naprosto zásadní je včas vyhledat čerstvě napadený strom, skácet jej a odkornit před dokončením vývoje kůrovce," popsal Knížek.

V Národním parku České Švýcarsko stromy nekompromisně kácejí a odvážejí. "Přestože více než 70 procent parku pokrývají smrčiny uměle vysazené člověkem a na dobře vysychajícím pískovcovém podloží by to problémy dělat mohlo, nemáme s kůrovcem zásadní potíže. Nemůžeme si ale dovolit ohrozit takovou plochu parku, jakmile tedy napadené stromy objevíme, pokácíme je a vyvezeme je z lesa ven," uvedl mluvčí parku Tomáš Salov.

Dodal, že situace v Českém Švýcarsku je naprosto odlišná od Šumavy. "Tam jsou porosty horských smrků přirozené, zatímco u nás se jedná o nepůvodní lesy ve 450 až 500 metrech nad mořem, kam patří spíše listnaté a smíšené lesy," doplnil. Pracovníci národního parku proto smrkový porost probírají a místo něj dosazují dříve vykácené jedle nebo listnáče.

I v Krkonoších bojují s kůrovcem, avšak dvěma metodami. V některých oblastech se dřevo kácí a prodává, jinde se nechává napospas přírodě. "Výskyt kůrovce není u nás nic nového. Je to přirozená součást lesů. Od orkánu Kyrill je to problém, který se týká všech smrkových lesů ve střední Evropě," míní náměstek ředitele KRNAP Jakub Kašpar.

Krkonoše mají podle něj  výhodu v tom, že dřevo, které kůrovci chutná, roste na správných místech. "Starší stromy kolem osmdesáti let věku rostou v částech parku, kde je management lesa podobný lesu hospodářskému," dodal Kašpar.

Lesy v Krkonoších jsou podle stupně přirozenosti rozděleny na kategorie - od A, což je zcela přirozený les, po D, hospodářskou smrkovou monokulturu. "V lesích stupně A vůbec nezasahujeme, v B velmi výjimečně a každý napadený strom se vyhodnocuje, zda je třeba pokácet, či ne. V lesích stupně C a D se zasahuje klasickým lesnickým způsobem. Strom se tedy pokácí," vysvětlil Kašpar.

Rozdílně nakládá park i se dřevem. "Ve druhé zóně se odkácené dřevo nechá odkorněné na zemi a z třetí zóny se prodá," uzavřel Kašpar.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Bouřková mračna.
V noci zasáhly bouřky většinu Čech, během dne budou srážky ustávat

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik tisícovek domácností v jižních Čechách je nyní bez elektřiny. Na Plzeňsku zasahovali...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.