Bochnatka americká po roce už zase okupuje české rybníky. Slizká rosolovitá hmota, která tvoří ve vodě kolonie o velikosti fotbalového míče, však může člověka i těšit - není lidskému zdraví nebezpečná a navíc čistí vodu.
"Vyhýbá se hnojeným rybníkům a nacházíme ji převážně v rekreačních vodních nádržích. Ty vlastně ještě čistí," vysvětlil Josef Rajchard ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity.
Bochnatka americkáPochází ze Severní Ameriky. Jako druh byla poprvé popsána v roce 1851 v okolí Filadelfie. Zavlečena do Evropy byla zřejmě lodní dopravou. V roce 1883 ji už pozorovali u německého Hamburku. Poprvé v Čechách zjistili její výskyt v roce 1922, o 30 let později už se vědělo o 12 lokalitách, kde se objevila. Její rychlé rozšíření u nás se přičítá zvyšování průměrných teplot vody. |
Bát se ho nemusíte. A pokud vám nevadí kontakt s gelovitou hmotou, klidně se slizkého "vetřelce" můžete dotknout.
Rajchard tvrdí, že držel v rukou metráky bochnatek. "Když zkoumáme její výskyt, někdy na deseti metrech břehu najdeme až šest stovek kilogramů."
Sáhnout si na ni nebál ani 59letý Antonín z Českých Budějovic. "Je to takový poměrně tvrdý gel. Překvapilo mě, že vypadá zdálky jako nějaká medúza," vzpomíná si na loňskou zkušenost u rybníka Hejtman v Chlumu u Třeboně. Letos na ni ještě nenarazil, což přičítá chladnějšímu počasí.
Rajchard tvrdí, že první bochnatky americké se už v kraji objevily před více než týdnem v rybníku Nový Kanclíř na Třeboňsku a pískovně u Vlkova. "Překvapilo nás, že kolonie jsme našli ve vodě teplé jen 18 stupňů. Možná se přizpůsobuje našim podmínkám," naznačil vědec.
Odborníci zatím netuší, zda má bochnatka v přírodě nepřátele, sama se živí řasami, bakteriemi nebo jiným mikroplanktonem. Snadno ji však může zlikvidovat člověk, kterému třeba překáží při koupání.
"Vytáhl jsem ji pomocí klacku na břeh a za chvíli téměř vyschla," uvedl pan Antonín. Podle Rajcharda je to logické: bochnatka obsahuje 98 procent vody, takže na suchu za pár hodin zmizí.
Studentka Jihočeské univerzity Petra Lukešová pomáhala sbírat bochnatku ve Vlkovské pískárně
Živočich se v rybnících objevuje nepravidelně. "Zjistili jsme, že když se někde jeden rok objeví, ten další je ve vodě velmi mnoho kolonií. Pak se zase ale počet snižuje," připustil Rajchard s tím, že důvody takového kolísání zatím vědci neznají.
Nevědí zatím také, jestli obsahují nějaké léčivé látky jako jejich mořské příbuzné mechovky z Kalifornie. V nich totiž lze nalézt látku bryostatin, která je považována za jeden z nadějných léků proti rakovině. Údajně však o spuštění výzkumného projektu na farmaceutické fakultě v Brně a Ústavu organické chemie a biochemie v Praze zatím stále Jihočeši usilují.
