Jak církevní restituce (více o tom najdete zde), tak vyšší daně (čtěte zde) odmítl Senát, kde má převahu levice. Proti vyšším daním navíc s opozicí hlasoval senátor Jaroslav Kubera z ODS.
Vládní koalice má ve Sněmovně "oficiálně" 100 členů - poslanců ODS, TOP 09 a platformy LIDEM odštěpené od Věcí veřejných. Hlasují s ní ale i poslanec z opozičních VV Milan Šťovíček a střídavě také bývalí poslanci ODS Michal Doktor a Pavel Bém.
Z TOP 09 zatím nezazněly žádné pochybnosti jak o církevních restitucích, část klíčových politiků do této strany ostatně přešla z KDU-ČSL, tak o vyšších daních. A jistých osm hlasů má premiér i v platformě vedené Karolínou Peake. Její preference jsou nicotné a pád vlády, jímž už premiér pohrozil, když klíčové vládní záměry neprojdou, a případné předčasné volby, by politiky, kteří dezertovali z VV, poslaly do politického propadliště.
Koalice má tolik hlasů, kolik je potřeba, tvrdí Nečas
"Koalice má oficiálně sto poslanců, ale jinak má tolik hlasů, kolik je potřeba. Pokud se budou všichni chovat zodpovědně, jsem si jist, že moje vláda prosadí jak zvýšení DPH, tak církevní restituce," uvedl premiér Petr Nečas v rozhovoru pro páteční Hospodářské noviny.
Jednodušší pro vládu je situace u církevních restitucí. V poslaneckém klubu ODS je sice podle informací iDNES.cz několik, zhruba pět až šest, poslanců, jimž se plán vlády úplně nezdá, ale zatím nijak nedali najevo, že by kvůli tomu riskovali pád vlády. Svůj nápad, že by stát finanční část náhrady církvím vyplácel podle vývoje HDP, odložil Boris Šťastný a zachoval loajalitu k premiérovi. Jediným otazníkem je, co by v klubu ODS vyvolal přiípadný nesouhlas prezidenta Václava Klause. Dva jeho poradci už restituce ostře kritizovali (více zde).
Exministr školství Josef Dobeš. (12. dubna 2012, Praha)
Momentální stav je takový, že pro prosazení církevních restitucí by mohl Nečas ve Sněmovně v září sehnat až 103 hlasů. Církevní restituce totiž i po odchodu z vlády podporuje exministr školství katolík Josef Dobeš, člen Věcí veřejných. "Jsem konzervativní člověk a jsem rozhodnutý církevní restituce podpořit," řekl už dříve.
I další hlas se nabízí z VV. "Vláda bude mít mou podporu, dokud bude naplňovat programové prohlášení. Je v něm řada bodů z programu, za který jsem kandidoval, se kterým jsem získal důvěru občanů," řekl iDNES.cz už v dubnu Milan Šťovíček, starosta Litvínova, který sice ve Věcech veřejných zůstal, ale hlasuje s vládou. A dodržuje to, co na jaře řekl (o podmínkách, které má Šťovíček, najdete více zde).
Zajímá ho totiž, aby prošla novela horního zákona, která je v parlamentu a která má zrušit možnost vyvlastnění soukromých majitelů kvůli rozšíření těžby nerostných surovin. A Šťovíčkovo klíčové téma je zabránit rozšíření limitů těžby hnědého uhlí v severozápadních Čechách.
Poslanec Michal Doktor, který oznámil odchod z ODS, při on-line rozhovoru pro iDNES.cz.
A do třetice je to poslanec Michal Doktor. "Koalice může spíše počítat s mou podporou," řekl Právu poslanec, který se před časem rozešel s ODS a nyní působí v regionálním politickém hnutí Jihočeši.cz. Pokud církevní restituce neschválí současná Sněmovna, neudělá to podle něj už žádná.
Exministr dopravy a klíčový muž VV Vít Bárta iDNES.cz řekl, že jeho strana se ještě bude snažit přesvědčit jak Šťovíčka, tak Dobeše, aby vládě nepomáhali.
Bez balíčku s vyšší DPH by nebyla podle Nečase jeho vláda
Poslanec Milan Šťovíček odstoupil z funkce místopředsedy Věcí veřejných. (18. 4. 2012)
Komplikovanější situace pro vládu je u balíčku obsahujícího vyšší daně. Opoziční poslanec Dobeš nemá v této věci "ideový důvod" vládě pomáhat a Doktor je odpůrcem zvyšování daní, takže má vláda v záloze jen Šťovíčka. Ale nesměl by se vzbouřit žádný z vládních poslanců, tedy především těch z ODS. Už při prvním hlasování ve Sněmovně přitom upozorňoval Petr Tluchoř, že s tím má velký problém.
Pak se proti zvyšování DPH jasně postavil prezident Václav Klaus (více zde) a v Senátu proti němu s levicí hlasoval senátor Jaroslav Kubera z ODS. Jeho kolega Petr Bratský s opozicí nehlasoval, ale vytáhl kartu z hlasovacího zařízení, aby nemusel hlasovat pro věc, se kterou nesouhlasí, nebo být proti své straně.
"Věřím, že tu většinu pro přehlasování senátního veta mít ve Sněmovně budeme. Nesaháme na korporátní daně a daně z příjmu. To, kde ODS vždy zdůrazňovala, že nechce zvyšovat daňovou zátěž a podvazovat ekonomický růst, tak tam nic takového neděláme," řekl MF DNES místopředseda ODS a ministr obrany Alexandr Vondra.
Jenže to, co řekl Vondra, není tak úplně pravda. Sahá se i na daň z příjmu. Na tři roky se má zavést "solidární příspěvek" ve výši 7 procent z částky nad čtyřnásobkem průměrné mzdy, tedy zhruba nad 100 tisíci korun měsíčně. Je to vlastně vyšší zdanění lidí s nejvyššími příjmy, i když se to někteří vládní politici snaží co nejvíce maskovat. Je to totiž v přímém rozporu s tím, co ODS před volbami říkala voličům.
Ústup od balíčku by byl podle premiéra na hranici debility
"Konsolidační balíček je politický kompromis, je svázán s návrhem státního rozpočtu. Bez jeho schválení není možné sestavit státní rozpočet tak, aby deficit veřejných financí byl pod 3 procenty HDP," prohlásil tento týden v Senátu Nečas s tím, že by nevedl údržbářskou vládu. Dal tím najevo, že je připraven ji položit, kdyby vyšší daně neprošly.
A pro páteční Lidové noviny volil i velmi ostrá slova: "To by byl krok za hranicí politické a ekonomické hlouposti, to už je na hranici politické a ekonomické debility. Byl by to signál, že ustupujeme od naší konsolidační strategie kvůli pár desetinkám procenta ekonomického růstu." Že by byl před hlasováním ve Sněmovně právě klidný, tato premiérova slova příliš neukazují.
