Před referendem dorazilo na demonstrace 50 tisíc lidí (3. července 2015).

Před referendem dorazilo na demonstrace 50 tisíc lidí (3. července 2015). | foto: Reuters

Každý Řek má dnes o třetinu méně, než před pěti lety, říká řecký ekonom

  • 199
Úsporný program Řeky hodně bolel. „Lidé přišli o třetinu platů, penzí a dalších příjmů. Splátky řeckého dluhu by se měly odložit. Třeba o padesát let,“ navrhuje řešení řecký ekonom Jannis Dionysopoulos z ministerstva hospodářství a infrastruktury v rozhovoru pro MF DNES.

Rozumíte tomu, o čem přesně se bude hlasovat v referendu, které vyhlásil premiér Alexis Tsipras? Rozumíte té otázce?
Jedna věc je, jestli opravdu všichni budou rozumět té složité otázce referenda, jiná věc je, za co budu hlasovat já. Já budu volit „ano“. Už proto, že v dnešním globalizovaném světě nemůže žádný stát velikosti Řecka zůstat osamocen. Evropa musí být jedním hospodářským celkem, protože jen tak se bude moci rozvíjet a bude moci být partnerem pro velké asijské mocnosti nebo USA. Nebudu tím odpovídat na otázku, kterou položila vláda, protože otázka je hloupá.

Letáky, vlajky a přesvědčování na poslední chvíli. Atény žijí referendem

Když vláda referendum vyhraje a Řekové odpoví ne, co se bude dít pak?
Obávám se toho, že potom bude chtít Tsiprasův kabinet ukázat, že je opravdovou levicovou vládou, že bude chtít ukázat nějakou novou cestu celé Evropě, cestu, která půjde proti neoliberalismu, proti Merkelové, proti úsporné politice...

A co to bude znamenat v praxi? To se tu bude znárodňovat?
Syriza není akceschopná, protože uvnitř ní je obrovský vnitřní konflikt mezi ultralevicovými silami, které by nejraději dělaly nějakou revoluci, a umírněnější částí. Tsipras dělá referendum proto, aby zachránil svoji stranu, ale měl by zachraňovat svoji zemi.

Znárodňovat nebudou, určitě však budou chtít zavést drachmu. Ale z toho mají lidé největší strach, strach z toho, že přijde úplný bankrot a oni budou mnohem chudší, než jsou dnes.

O čem rozhodne řecké hlasování? ANO je cesta Kypru, NE je směr Argentina

Už dnes jsou ale Řekové chudší, než byli před pěti lety, kdy začal program úsporné politiky...
Ano, to je pravda. Ten úsporný program skutečně bolel a bolel hodně. Neexistuje Řek, který by nepřišel za posledních pět let o třetinu platu, penze nebo dalších příjmů. Ale je něco jiného přijít o část příjmů a vědět, že tím pomáháš svému státu, než když přijde takový bankrot, jaký může přijít po referendu.

Ale bankrotem se Řecko zbaví dluhů, ne?
To je iluze. Ty dluhy vůči MMF nebo eurozóně nezmizí.

A pokud referendum řekne ano, které chcete říci i vy, bude to konec vlády Syrizy a premiéra Tsiprase?
To záleží na tom, jak silné to ano bude. Pokud tak bude hlasovat přes sedmdesát procent voličů, tak vláda nebude mít jinou možnost než podat demisi a vyhlásit nové volby. Slíbil to i Tsipras. Syriza nové volby zcela jednoznačně prohraje, protože lidé jsou z její politiky velice zklamaní.

Pojďme to optimisticky předpokládat. Co se dá s Řeckem dělat, aby se vrátilo k hospodářskému růstu, zvládlo dluhovou službu a normálně fungovalo?
Udělalo se mnoho chyb. Na krizi, která vypukla před pěti lety, nebylo připraveno ani Řecko, ale ani evropské instituce. Postup, který byl zvolen, nebyl správný. Pomoc Řecku měla být orientována na rozvoj ekonomiky, dluh měl být snížen, ale nějakým zdravým způsobem, například odložením splátek o padesát let. Řešilo se však jenom seškrtáním výdajů.

Pojďme se ještě vrátit na úplný začátek. Jak se mohlo stát, že se Řecko tak strašně zadlužilo, že z toho dnes není cesta ven?
To bylo jednoduché. Peníze, které jsme si půjčovali, nešly do investic, ale projídali jsme je. Je pravda, že Řekové měli vysoké platy a produktivita práce jim neodpovídala.

Může za zadlužení Řecka to, že mělo euro?
Euro jako takové ne. Ale mohou za to věřitelé, kteří nám před krizí půjčovali a nezajímalo je, z čeho to zaplatíme. Mohou za to i ratingové agentury, které včas neřekly, že Řecku se už nemůže víc půjčovat.

Co by se muselo stát, aby bylo Řecko zase normální prosperující evropskou zemí?
Klíčové je sjednocení všech rozumných politických sil. Musí dojít k vytvoření vlády národní jednoty a přijetí programu obnovy ekonomiky. Dluh bude třeba rozložit na desítky let nebo ho jiným způsobem snížit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video