Každý osmý člověk hladoví

Světu se ve válce proti hladu a podvýživě stále nedaří zvítězit. Na celé planetě dosud těmito metlami trpí na 815 milionů lidí, v roce 1996 jich podle údajů Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) bylo 840 milionů. I z těchto čísel je zřejmé, že počet hladovějících se celosvětově snižuje jen velice pomalu. Cílem nynějšího summitu FAO v Římě je zmobilizovat vlády všech světových zemí tak, aby se s tímto stěžejním problémem lidstva co nejrychleji a co nejvýrazněji pohnulo kupředu.

Experti si uvědomují, že to bude velice tvrdý oříšek. Už v roce 1996 na prvním světovém potravinovém summitu si vlády vytkly dlouhodobou metu snížit do roku 2015 počet hladovějících pozemšťanů na polovinu, tedy zhruba na 400 milionů.
Ovšem jak konstatovali delegáti v Římě, úkol se plnit nedaří. Počet lidí trpících hladem se ročně snižuje asi o šest milionů, ke splnění daného slibu by to ovšem muselo být ročně dvaadvacet milionů.

Generální tajemník OSN Kofi Annan proto ve v pondělním úvodním projevu vyzval světové vlády k akci. "Nemá smysl dávat další sliby. Nynější summit musí poskytnout novou naději 800 milionům lidí tím, že schválí zcela konkrétní kroky," prohlásil Annan. Hlavní příčinu hladovění stamilionů vidí převážně v rozvojovém světě v nerovnováze produkce potravin.

"Na planetě není dostatek potravin," uvedl Annan. "Avšak zatímco některé země produkují víc, než potřebují k uživení svých obyvatel, jiné tak nečiní a mnohé z nich si nemohou dovolit dovážet dost potravin, aby tento rozdíl vyrovnaly."

Na římském kongresu, který končí ve čtvrtek, se má projednávat celá řada s hladem souvisejících globálních témat. Ať už je to liberalizace trhů pro farmáře z rozvojového světa či právo na potraviny pro všechny obyvatele planety. Někteří účastníci, jako třeba jihoafrický prezident Thabo Mbeki, se už na počátku kriticky pozastavili nad tím, že na summitu chybí vrcholní představitelé nejbohatších světových zemí.

Očekává se, že velká bitva bude svedena o využití geneticky upravených potravin.
USA, jejich hlavní zastánce, zdůrazňují jejich odolnost proti suchu a hmyzu, což by přineslo větší úrodu.

Odpůrci však upozorňují na ekologická a zdravotní rizika a také na fakt, že prospěch z nich by neměli zemědělci a konzumenti, ale především nadnárodní firmy, které takto upravené potraviny vyvíjejí.

Čísla a fakta, která děsí

• Na celé planetě trpí hladem a podvýživou 815 milionů lidí
• V rozvojovém světě trpí chronickou podvýživou každý pátý člověk, celkově jde o 777 milionů jedinců
• Ročně by stačilo vydat pouhých 13 dolarů na osobu, aby byla zajištěna dostatečná minimální výživa podvyživených lidí
• Aby se do roku 2015 dosáhlo snížení počtu hladovějících na polovinu, jejich počet by musel klesat o 22 milionů ročně. Současný stav vykazuje pokles pouze o šest milionů za rok.
• Každoročně zemře na Zemi hlady 15 milionů dětí
• Za cenu jedné raketové střely by průměrná škola plná hladových dětí mohla obědvat každý den po pět let
• Denně umírá 34 000 dětí mladších pěti let. Příčinou je hlad nebo nemoc, která by nepropukla, nebýt nedostatku potravin
• Za každých 3,6 sekundy někdo na světě zemře hlady
• Ze šestimiliardové populace žije 1,2 miliardy lidí s prostředky nižšími než jeden americký dolar na den
• Přes 100 milionů lidí jsou bezdomovci a 2,5 miliardy obyvatel světa nemá přístup k základním hygienickým prostředkům
• 900 milionů nemá základní lékařskou péči

Zdroj: FAO


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video