Čím je nárůst psychických onemocnění způsoben?
Základní příčinou je, že medicína udělala obrovský pokrok a to vedlo k tomu, že se život prodloužil. Objevily se choroby, které tady byly už v minulosti, a je jich i víc. Bez pochyby s prodloužením lidského věku přibyly demence. Objevuje se také nová porucha, posttraumatická stresová porucha, kvůli všem obrovským konfliktům, teroristickým akcím, katastrofám nebo povodním.
Ovlivňují nás i jiné stresy?
Kromě velkých katastrof se lidé potýkají s každodenními nejistotami. Že přijdou o zaměstnání, peníze. To působí na všechny, ale u těch, kteří jsou určitým způsobem disponováni, to může vést k rozvoji neurotických a afektivních poruch. Se stresem se lidé potýkali vždycky, je ale otázkou, jestli je větší stres, když kolem běhá tygr a hrozí, že nás sežere, nebo že vás vyhodí z práce. Faktem ale je, že člověk dřív s tygrem mohl bojovat, teď se však uzavírá dovnitř a z toho pramení psychické potíže.
Jak je to v současné době s depresemi?
Za posledních deset let se počet pacientů s depresemi v Česku zdvojnásobil, pacientů se schizofrenií je o třetinu více. Do určité míry je to způsobené tím, že se rozšířila nabídka psychiatrické pomoci. Zároveň se pomalu mění přístup společnosti, o psychických problémech se mluví a píše, i tak ale zůstává více těch, kteří deprese mají než těch, kteří se léčí. Stále platí, že zatímco většina lidí se schizofrenií je v péči lékařů, u depresivních pacientů tomu tak není.
Jaká je prevence proti vzniku duševních onemocnění?
Nedá se říct jedna konkrétní věc, která by vzniku nemocí zabránila. Na to, jestli člověk bude lépe zvládat stresy kolem něj, má rozhodně vliv, jestli má dobré partnerské zázemí, přátele, koníčky. Důležité je, jestli žije pestrý život. Podle mého názoru bychom měli žít příjemně, neodepírat si zbytečně nic jen proto, že to je špatné. A žít život autenticky, pochopit sami sebe a podle toho žít. Samozřejmě pomáhá i aktivní sport.
Kolik lidí psychickými nemocemi trpí?
Pravděpodobnost, že onemocním od narození do úmrtí nějakou duševní poruchou, je zhruba 50 procent. Může to být třeba i školní fobie nebo demence. Když vezmeme aktuální stav, počet lidí s nějakým psychickým onemocněním by byl zhruba 10 až 20 procent.
Jaká duševní onemocnění jsou nejčastější?
Nejčastější jsou neurotické problémy, kam patří panická porucha, sociální fobie, úzkostně-depresivní porucha, generalizovaná úzkostná porucha. Na dalším místě jsou afektivní poruchy, tedy deprese, se kterými se celoživotně setká 8 až 20 procent populace, a bipolární porucha. Například schizofrenií, o které se hodně mluví, trpí asi 1 procento populace.
Mění se přístup společnosti k duševním onemocněním?
Pořád ještě se rozlišuje psychické a fyzické zdraví. Když má někdo amputovanou nohu, ví se, že je to vážné a že potřebuje pomoc. Když má někdo schizofrenii, je to stejně vážné, ale zatím se nedaří jim účinně pomáhat. Tito lidé se mohou úspěšně vrátit do společnosti, když se jim k tomu vytvoří dobré podmínky. Zatím je ale následná péče po propuštění z léčeben nedostatečná, i když se pomalu zlepšuje.
