"Studenti se k nám mohou hlásit průběžně od jara do podzimu. Není důvod dávat jim jen jeden termín, je to součást marketingu," říká Petr Kolář, prorektor jediné soukromé univerzity v Česku – Univerzity Jana Amose Komenského.
Podobně uvažují i další z téměř pěti desítek soukromých vysokých škol. Jejich strategie jen dokazuje, že v Česku se podstatně mění "trh" se vzděláním.
Na soukromou školu chodí už každý desátý student a roste i celkový počet vysokoškolských studentů – za posledních deset let se téměř zdvojnásobil. Jen loni nastoupilo do prvních ročníků sto tisíc nových studentů, letos to bude podle odhadů ještě o deset tisíc víc.
Pro srovnání: stejný počet, tedy 110 tisíc, přibude každý rok v Česku novorozenců.
Vyšší nabídka volných míst
Přiblížíme se tedy americkému modelu, kde i hlídač parkoviště vypráví, jak studoval dějiny umění? To zatím úplně nehrozí. "Hlásí se k nám nejen maturanti, ale i starší lidé, kteří třeba nemohli studovat za komunismu," vysvětluje Kolář.
Soukromé školy podstatně zvyšují nabídku volných míst. První z nich vznikla teprve před deseti lety a dnes jich funguje 46. Jejich posluchačů přitom stále přibývá – loni jich bylo kolem 35 tisíc, tedy o čtvrtinu víc než předloni.
Výhodou soukromých škol je jejich větší pružnost. Studenty nabírají i na podzim a nabídka studia také lépe odráží zájem o jednotlivé obory – víc než polovina z nich je zaměřena ekonomicky, ale dá se na nich studovat třeba i andragogika (vzdělávání dospělých) či mediální studia.
Kritici jejich boomu však upozorňují, že ne každá z nich může kvalitou své výuky vyvrátit podezření, že si její studenti vysokoškolský diplom vlastně kupují zaplacením školného.
Větší důvěra v zavedené školy
Soukromé školy sice musí projít akreditací, ale nedostávají od ministerstva dotace na žáka. "Žijí" jen ze školného (od 12 do 30 tisíc za semestr), a často tak na podzim nabírají i netalentované uchazeče, kteří se nedostali jinam.
Že soukromé školy stále nemají srovnatelnou pověst s veřejnými, potvrzují i personalisté. "Zavedené školy mají u firem větší důvěru. Ale na druhou stranu – jejich studenti na to někdy hřeší.
Studenti soukromých škol se častěji snaží mít při studiu praxi. A to jim u zaměstnavatele naopak pomůže," říká Josef Rajtr, šéf personální agentury Majora.
V EU je vysokoškoláků více
Zvyšující se vzdělanost Čechů je pozitivní, ale má i stinné stránky – ubývá lidí, kteří jsou ochotni pracovat na méně kvalifikovaných pozicích.
Aby se nevýhoda vyvážila, bude se muset Česko zřejmě víc otevřít pracovníkům z chudších východních zemí.
Vysokoškoláků je však v Česku stále méně, něž je běžné v Evropě. Diplom má zhruba 13 procent Čechů, v některých zemích je to o polovinu víc. Český průměr však táhne dolů starší generace.
"Počet maturantů, kteří pokračují na vysoké, už je v podstatě naplněný," dodává prorektor Kolář.
