Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Každé dítě se učí něco jiného, stěžují si rodiče i učitelé

  5:52aktualizováno  5:52
Úroveň některých škol klesá a některé připravují děti hůře než jiné. Může za to reforma výuky? Velká část kantorů si na ni stěžuje. Ministerstvo připouští jen to, že se na její kvalitě podepisuje nedostatek peněz.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Když se Pavla Turková loni s rodinou stěhovala, musela děti přihlásit do jiné školy. "Nikdy nás nenapadlo, že mezi školami jsou tak velké rozdíly. Navenek dvě podobné základky, ale zejména starší syn se musel hodně doučovat," říká žena z Prahy, jejíž děti v době přestupu chodily do čtvrté a sedmé třídy.

Její třináctiletý syn začal najednou nosit trojky a čtyřky za výkony, které ho dříve pasovaly na jednoho z nejlepších ve třídě.

Případ to není rozhodně ojedinělý. "Přechody dětí a jejich rozdílné znalosti jsme museli řešit například individuálními půlročními vyrovnávacími kurzy," říká Alena Kotrbová, ředitelka jedné z kutnohorských základek.

Někteří učitelé už viníka našli – má jím být reforma, která před třemi lety svěřila školám tvorbu vlastních vzdělávacích plánů. "Rozdíly mezi školami jsou skutečně větší, nemají jednotná pravidla," říká břeclavský učitel Leopold Králík, který působí v učitelském odborovém svazu.

Podle něj se ve světě snaží spíše o to, aby všechny školy dostaly děti na stejnou úroveň znalostí, v Česku je to naopak. "Přitom představa, že si rodiče budou vybírat školu podle školního vzdělávacího programu, je scestná," míní Králík.

Také ředitelka Kotrbová soudí, že rodiče se rozhodují podle pověsti školy, protože vzdělávací plány nečtou. Záleží pak na náhodě, kolik se toho dítě ve škole naučí.

To jsme, prosím, nebrali

I přesto se najdou učitelé, kterým reforma sedla. "Školy se mohou více vyprofilovat. A je otázka, kolik rodičů zajímá, jestli jejich děti počítají přes deset nebo přes padesát už v první, nebo až ve druhé třídě," míní Radek Dolenský, ředitel I. základní školy v Plzni.

Poukazuje na to, že školy se musí při tvorbě osnov řídit společným rámcovým vzdělávacím programem, což zajišťuje určitý standard.

"Jenže podle tohoto programu není ve 4. a 5. třídě povinné brát zlomky a desetinná čísla. A v přijímacích testech na osmiletá gymnázia tyhle příklady jsou," oponuje Helena Fučíková, ředitelka základní školy v pražské Hostivaři.

Nápad, že by se na základkách zavedly nové "srovnávací zkoušky", s nímž přišly ODS, TOP 09 a VV, se jí proto zamlouvá.

"Inspekce kreativitu neocení"

Někteří učitelé nevidí hlavní problém v reformě výuky, ale v přístupu úřadů. "Vypadalo to dobře, slíbili nám větší pravomoci, ale pak přijde školská inspekce a místo aby ocenila naši kreativitu, nesplníme její požadavky proto, že nám někde v plánu chybí datum," popsala učitelka kladenské základní školy, která má na starosti její vzdělávací plán.

"Popsala jsem na třech stranách, jak zavedeme slovní hodnocení, ale oni se točí na jednom slovíčku. Musím plán doplnit, ale už teď se bojím, že inspekce pošle někoho jiného a tomu bude vadit zase jiná maličkost," dodala. Podle kantorky takhle dopadla spousta škol.

Mluvčí Libor Vacek však tvrdí, že hledání podobných nedostatků je především servis pro školy. "Zaměřujeme se na to, zda jsou programy v souladu s pravidly, nějakou kreativitu nehodnotíme," potvrdil.

Ministerstvo školství, které si na webu vystavilo především pochvalné hlasy učitelů na reformu, odmítá, že by se mohla projevit na poklesu úrovně vzdělání na některých školách. Podle mluvčího úřadu Tomáše Boušky to bude vidět, až děti absolvují celé vzdělání novým způsobem.

"Ale na výsledcích reforem se podepisuje nedostatek peněz ve školách i těch, které berou učitelé či za které se platí jejich vzdělávání," doplnil Bouška. Platy učitelů jsou jedním z dalších témat, kterými se zástupci VV, ODS a TOP 09 zabývají. Shodují se, že by měly být vyšší, ale zatím není jasné, kde na ně vzít peníze.

Cílem reformy je podle ministerstva hlavně to, aby se absolventi škol jen nebiflovali, ale měli obecnější dovednosti – umění se učit, řešit problémy, komunikovat či mít základní pracovní návyky.

Proč klesá úroveň škol

Reforma českého základního školství byla spuštěna před třemi roky. Tehdejší první a šesté ročníky se poprvé učily podle "osnov", které si školy tvořily samy. Teď už se podle nich učí od první do třetí a od šesté do osmé třídy. Celkem tedy reforma zasáhla šest ročníků. Měla mimo jiné zabránit nesmyslnému biflování a umožnit školám, aby učily originálně. Ne všude se to však daří.

Velký průzkum, který si nechal udělat odborový svaz učitelů, ukázal, že více než dvě třetiny pedagogů reformu škol kritizují. A téměř 40 procent dotázaných ji dává do přímé souvislosti s klesající úrovní vzdělání – jelikož si školy mohu své učební plány tvořit samy, prohlubují se rozdíly mezi nimi. Kromě přijímacích zkoušek přitom neexistuje žádné plošné srovnávání jejich úrovně, podle níž by se mohli rodiče rozhodovat při výběru školy pro své dítě.

Zástupci ODS, VV a TOP 09 slibují, že zavedou testování dětí v pátých a devátých třídách základních škol, které by ukázalo, jak na tom školy jsou.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kučera jako první vyfotil divoké vlky na Šumavě.
První snímky divokých vlků ze Šumavy ulovil fotograf poblíž Modravy

Byli čtyři, před zimou vypadali v dobré kondici a s vlky, kteří před nedávnem utekli z výběhu v Bavorsku, neměli nic společného. Nedaleko Modravy se o víkendu...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Zájemci o Hrad prozradili, jaké by chtěli pravomoci. Ohodnoťte odpovědi

Má hlava státu v Česku adekvátní množství pravomocí? Měly by jí přibýt? A o čem by prezident rozhodovat neměl? V šestém kole projektu Otázka pro prezidenta se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Z tanečního parketu do basy. Když komunisté trestali mládež za rokenrol

Před šedesáti lety si komunistická moc v Praze došlápla na desítky mladých lidí, kteří se provinili pouze tím, že tančili rokenrol. V očích režimu propagovali...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.